Úspěch onkologické léčby často závisí nejen na správné protinádorové léčbě, ale v nemalé míře i na včasném tlumení nežádoucích účinků této léčby a na zachování dobré kvality života. O pacienta je třeba během léčby pečovat, řešit nežádoucí účinky léčby, jeho nutriční stav a poskytnout mu dostatečnou ošetřovatelskou péči. Podpůrná léčba v onkologii je samostatný obor, jehož cílem je zajistit maximální kvalitu života během onkologické léčby a to jak kurativní, tak i paliativní.
Jste-li onkologicky nemocný, nebo o nemocného pečujete, podívejte se na záznam červnového dílu našeho živého vysílání, ve kterém 6. června odpovídal na Vaše dotazy na téma prevence onkologických komplikací podpůrnou léčbou a péčí Doc. MUDr. Samuel Vokurka, Ph.D.
Přednáška z nového vědního oboru psychoneuroimunologie zazněla na semináři pro praktické lékaře v rámci Brněnských onkologických dnů 2018.
Během 42. Brněnských onkologických dnů jsme poprosili psychoonkologa PhDr. Ing. Martina Pospíchala, aby poradil vám, kteří pečujete o blízkého onkologicky nemocného člověka, jak to zvládnout a zachovat si duševní rovnováhu. Opora blízkého člověka je pro dobrý průběh léčby a uzdravení velmi důležitá, ale stejně důležité je starat se také o sebe.
Přednáška zazněla na úvod 7. psychoonkologického sympózia v Hradci Králové a zamýšlí se nad tím, kdy je ten správný čas odejít po ukončené onkologické léčbě z nemocnice domů a co všechno pacient a jeho rodina v takové chvíli zvažuje.
Když onkologická léčba úspěšně skončí a pacient se uzdraví, náhle ztrácí jistotu, protože v době nemoci a léčby řešil především svou nemoc a ostatní důležitá témata odsunuje na okraj. Po uzdravení se témata vrací. Otázky, které přináší návrat do života, včetně zvažování založení rodiny po úspěšné onkologické léčbě a průběh psychoterapie je ukázán na kazuistice mladé ženy po zhoubném onemocnění cervixu.
Přednáška z oboru psychoimunologie, jež propojuje poznatky psychologické, neurologické a imunologické v jeden celek, ukazuje propojení lidské mysli, toho co vnímáme, jak se cítíme a možného vlivu těchto našich prožitků na naše zdraví. Jak je to s připraveností imunitního systému chránit nás před rakovinou? Co se děje, prožíváme-li dlouhodobý stres?
Je přeskládání žebříčku hodnot po těžké nemoci skutečnost nebo mýtus? Jak rakovina vstupuje do vztahů? Proč jsou úspěšně vyléčení onkologičtí pacienti častými hosty psychologa? S pomocí tří kazuistik pacientů po úspěšně ukončené onkologické léčbě se přednášející zamýšlí nad těmito otázkami.
Přednáška, která zazněla na 7. psychoonkologickém sympóziu představuje psychologickou péči o onkologické pacienty ve FN Plzeň-Lochotín.
7. ročník psychoonkologického sympózia se nevěnoval jen pacientům po úspěšně ukončené onkologické léčbě, ale také pacientům, jejichž kurativní léčba je ukončena neúspěšně. Jak může psycholog a celý zdravotnický personál pomoci pacientovi a rodině při přechodu pacienta do paliativní péče a v preterminální fázi nemoci.
Co se s pacientem děje po úspěšně ukončené léčbě? Jakými směry se dále může vyvíjet jeho směřování? A proč by klinik neměl ztratit pacienta ze zřetele po odchodu do ambulantní péče?
Odpovědi najdete v závěrečné přednášce 7. psychonkologického sympózia.
Jak a proč vzniká patologické agresivní chování, jak probíhá mobbing, bullying a bossing a jak se lze nebo nelze bránit?
Se smrtí a umíráním se setkáváme každý den. Stačí zapnout televizi, pustit počítač, či jít do kina. Na druhou stranu ale žijeme ve světě, kde otázka smrti nahání strach, ve světě, který se od ní odvrací. Smrt je skrývána, jako by byla špinavá a hanbou. Lidé v ní vidí jen hrůzu, zbytečné utrpení a nesnesitelné pokoření. Ona je ale dovršením našeho života a to jí dává smysl a hodnotu. Pohled zdravotní sestry na paliativní péči a doprovázení umírajících pacientů.
Roli psychologa na onkologii ukazuje přednášející na příkladech ze své praxe.
Často se píše a mluví o přetíženosti lékařů a sester, o náročnosti jejich práce o stresujících faktorech v jejich práci o nutnosti je proškolovat v komunikaci s pacienty , s příbuznými pacientů, ve zvládání emocionálně zátěžových situacích. Méně už se mluví o tom, že tu je jedna relativně jednoduchá metoda, která by „chránila strážce“, „pomáhala pomáhajícím“. Jak vypadá praxe balintovských skupin a jak mohou pomoci?
Není pochyb o tom, že zdravotnická práce se určitým způsobem dotýká našich životů. Něco nám bere a něco nám přináší. To se týká jak našeho zdraví, tak i toho, jak celkově fungujeme. „Rakovina“, se kterou pracujeme nás ovlivňuje, přetváří, posouvá výš i leká.
Není jich mnoho, ale vyžadují a přitahují hodně pozornosti - "zlobiví pacienti". Kdo zlobí, jak se s tím vyrovnat a co dělat se sebou?
Přednáška představuje systém psychoonkologické péče na Slovensku, činnost Onkologického ústavu sv. Alžbety v Bratislavě, spolupráci s Ligou proti rakovině a aktivity Klubu detskej NÁDEJE
Více, než dvě třetiny personálu na onkologických a hematoonkologických pracovištích jsou ženy. Jaká jsou specifika práce psychoonkologa v ženském kolektivu a jak se mají ženy v práci chovat, aby toto povolání zvládaly ve zdraví?
Zdravotnické povolání je vysoce náročné na osobnost člověka, profesionální přípravu, styl práce, způsob života i duševní stabilitu. Co vše se očekává od psychoonkologa a co může psycholog na onkologickém oddělení nabídnout?
Sympózium zahájil prof. MUDr. Karel Indrák, DrSc. exkursem do historie hematoonkologie a psychoonkologické pomoci pacientům, jejich rodinám i zdravotnickému personálu.
Psychoonkologická sekce České onkologické společnosti ČLS JEP předkládá ke shlédnutí všem zájemcům webcast z pátého sympózia, které proběhlo dne 12. září 2014 na téma Dítě v onkologické péči.
Netradiční přednáška o syndromu vyhoření zazněla na 3. psychoonkologickém sympóziu v Hradci Králové.
Kvalita života psychoonkologa závisí na míře osobní spokojenosti a pohody s podmínkami vlastního pracovního života, závisí od postoje, zázemí, smyslu práce, dostatku vnitřních sil, podpory a pozitivní zpětné vazby. Přes všechna negativa a těžkosti je možné vnímat i na onkologii práci v roli klinického psychologa či psychoonkologa jako práci, která posouvá hranice kvality života – pacientům, ale také – odborníkům.
Cílem paliativní péče je dosažení co nejlepší kvality života nemocných, jejichž nemoc již nereaguje na kurativní léčbu a také dosažení co nejlepší kvality života rodin vážně nemocných pacientů. Přehledná přednáška o cílech, prioritách a zásadách paliativní péče.
Nadační fond pomáhá pravidelnými měsíčními příspěvky rodinám s dětmi, kde otec, matka a nebo některé z dětí trpí onkologickým onemocněním, a které se vlivem této zákeřné nemoci dostaly do finanční tísně.
Přednáška představuje historii i současnost domácího hospice, který poskytuje paliativní péči, od mírnění symptomů nemoci, přes psychologickou, duchovní, emoční a sociální podporu pacienta a jeho rodiny až po doprovázení pozůstalých.
Přednáška přináší kazuistiku pacienta v preterminálním stádiu z hlediska zhoršující se kvality jeho života.
Přednášející prezentuje společný výzkum chirurgického a psychologického týmu, který proběhl s pacientkami s karcinomem prsu v roce 2010 v Masarykově onkologickém ústvavu.
Přednáška na skupině kazuistik dokládá účinnost psychiatrické péče na kvalitu života u pacientů, u kterých jsou diagnostikovány psychiatrické symptomy.
Výsledky průzkumu, jehož cílem bylo ověřit si, že psychiatrická intervence u indikovaných onkologických pacientů vede opravdu ke zlepšení kvality jejich života.