Slovníček

Filtry podle parametrů
Počet nalezených pojmů: 986 zrušit všechny filtry

Transfúze je podání krve nebo různých částí krve. Jen výjimečně se používá "plná krev", tedy krev nijak neupravená, častěji se podávají jen části krve:

Před podáním je nutno zkontrolovat vzájemnou kompatibilitu krve dárce a příjemce (křížový test –"křížák"), a to jednak v laboratoři, jednak těsně před podáním pacientovi.

Před plánovanou operací je vhodné odebrat a uskladnit pacientovi krev a při operaci ji použít (autotransfúze), omezuje se tak riziko nežádoucích příhod.

Transplantace obecně je přenos celého orgánu, jeho části nebo určité tkáně z jednoho těla do druhého nebo z určitého místa těla na jiné. Vložení cizorodého předmětu do organismu je implantace.

Dle původu transplantátu se jedná o transplantaci autologní (užití vlastní tkáně pacienta), alogenní (dárce a příjemce nejsou totožní) nebo syngenní (dárcem je jednovaječné dvojče). Pokud je dárcem jiný živočišný druh, jedná se o xenogenní transplantaci, která se uplatňuje ve výzkumu nádorů, kdy se buňky lidského nádoru implantují pokusnému zvířeti.

Na povrchu každé buňky je řada molekul (antigenů), které imunitní systém "hodnotí" a rozeznává jako molekuly vlastní nebo molekuly cizí. Tyto antigeny se nazývají lidské (humánní) leukocytární antigeny (HLA) a společně tvoří hlavní histokompatibilní komplex. Podle znaků tohoto komplexu se vybírá dárce pro alogenní transplantaci, protože je nutné, aby se antigenní komplexy dárce a příjemce lišily co nejméně. 

Rejekce (odmítnutí) transplantátu je imunitní reakce zaměřená proti transplantovanému orgánu nebo tkáni. Může k ní dojít při alogenní transplantaci při neshodě některých antigenů hlavního histokompatibilního komplexu. Ke snížení  rizika rejekce se po transplantaci podávají imunosupresivní léky, které imunitní systém oslabují. Riziko rejekce nehrozí při transplantaci autologní nebo syngenní, protože sada antigenů je totožná.

Reakce transplantátu (štěpu) proti hostiteli (anglicky graft-versus-host disease) je stav, kdy naopak imunitní buňky v transplantátu rozeznávají jako cizí buňky příjemce a poškozují je. To může nastat zejména při alogenní  transplantaci krvetvorných buněk, výjimečně při transplantaci orgánů (transplantát obsahuje krev včetně imunitních buněk). U pacientů s těžce oslabenou imunitou (porucha imunity nebo léčebné potlačení imunity) by hrozila reakce i po běžné transfúzi krve, před transfúzí se proto imunitní buňky v krvi ničí např. ozářením

Více o typech transplantací v článku Typy, dárci a indikace k transplantacím a o transplantaci jater v článku Indikace transplantace jater

Dávka léků, popřípadě dávka záření, kterou je nemocnému možno podat je omezena nežádoucími účinky léčby, taková dávka však nemusí dostačovat ke zničení nádoru. Mezi nejdůležitější nežádoucí účinky patří útlum krvetvorby (viz krevní obraz). Při transplantační léčbě se používají vysoké dávky chemoterapie (popřípadě celotělové ozáření), kromě nádorových buněk jsou ale zcela zničeny i krvetvorné buňky, které je nutno nahradit transplantací. K transplantaci se používá buď kostní dřeň, nebo periferní kmenové buňky (kmenové buňky z periferní krve, anglicky peripheral blood stem transplant - PBSC) – krvetvorné buňky, které se (po podání speciálních léků) dostávají do krve, odkud jsou získávány na separátoru. U některých hematologických nádorů jsou v kostní dření a krvi i nádorové buňky, je tedy nutno použít dřeň/kmenové buňky od cizího dárce (alogenní transplantace). V takovém případě je nutno dárce pečlivě vybrat, aby se buněčné znaky dárce a příjemce v maximální možné míře shodovaly (jinak hrozí tzv. reakce štěpu proti hostiteli). U některých nádorů (lymfomů, myelomu) je možné zpravidla použít vlastní buňky (autologní transplantace) odebrané před léčbou, ideální je transplantace buněk od jednovaječného dvojčete. Výhodou je, že v obou případech nehrozí reakce štěpu proti hostiteli. Než dojde o obnově krvetvorby, hrozí nemocnému vznik infekce a pacient proto musí být v izolačním prostředí.

Na rozdíl od transplantace orgánů (chirurgický výkon) se kmenové krvetvorné buňky podávají formou nitrožilní infúze.

Více v článku Transplantace krvetvorných buněk

Protinádorový lék ze skupiny cílené léky, monoklonální protilátky

Mechanismus účinku léku

  • Při HER2-pozitivitě je počet receptorů HER2 na povrchu buňky mnohonásobně zvýšen proti normálnímu stavu (= overexprese), to vede ke zvýšené signalizaci do nitra buňky a k růstu a dělení buněk.
  • Trastuzumab se váže na HER2 a tím blokuje jeho prorůstovou aktivitu. Vazbou trastuzumabu na nádorovou buňku se rovněž aktivuje imunitní reakce (na protilátkách závislá buněčná cytotoxicita), která vede k usmrcení nádorové buňky.
  • Viz vyšetření IHC a ISH.

Registrované indikace

Dle doporučení ČOS (Modrá kniha) může být lék použit u některých nádorů ze skupiny:

Způsob užívání léku

  • Nitrožilní infúze, první infúze 90 minut další 30 minut, nebo podkožní podání cca 5 minut.
  • Podání každé 3 týdny, infúzi lze podávat též každý týden.

Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

  • Není známo, zda může přípravek ovlivnit schopnost řídit motorová vozidla či obsluhovat stroje. Pokud se však během léčby objeví příznaky jako třesavka nebo horečka, neměl by pacient řídit motorová vozidla ani obsluhovat stroje, dokud příznaky nevymizí.

Informace o léku na informačním portálu Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL)

Na této stránce jsou podrobné informace o přípravku včetně podrobné informace o indikacích (přesný typ a stádium onemocnění, kombinace s jinými léčivy, linie léčby nežádoucí účinky, apod.), podmínkách  úhrady apod.

▼Protinádorový lék ze skupiny cílené léky, monoklonální protilátky (konjugáty protilátka-cytostatikum)

Mechanismus účinku léku

  • Protilátka trastuzumab se váže na nádorové buňky exprimující bílkovinu HER2, komplex je pohlcen do nitra buňky, kde se z něj uvolňuje látka DXd, která se váže na enzym topoizomerázu I. Tím brání v opravách poškozené DNA, což vede k apoptóze a buněčné smrti.
  • Vazbou trastuzumabu na nádorovou buňku se rovněž aktivuje mechanismus imunitní reakce - na protilátkách závislá buněčná cytotoxicita ADCC, který vede k usmrcení nádorové buňky.

Registrované indikace

Dle doporučení ČOS (Modrá kniha) může být lék použit u některých nádorů ze skupiny:

Způsob užívání léku

  • Nitrožilní infuze jednou za tři týdny, dlouhodobě
  • První infuze 90 minut, další 30 minut

Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

  • Přípravek má malý vliv na schopnost řídit nebo obsluhovat stroje. Obezřetnost je nutná v případě, že během léčby vyskytnou únava, bolest hlavy nebo závrať.

Informace o léku na informačním portálu Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL)

Na této stránce jsou podrobné informace o přípravku včetně podrobné informace o indikacích (přesný typ a stádium onemocnění, kombinace s jinými léčivy, linie léčby nežádoucí účinky, apod.), podmínkách  úhrady apod.
▼Přípravky označené tímto symbolem podléhají dalšímu sledování. To umožní rychlé získání nových informací o bezpečnosti. Můžete přispět tím, že nahlásíte jakékoli nežádoucí účinky, které se u Vás vyskytnou Státnímu ústavu pro kontrolu léčiv (nahlásit nežádoucí účinek).

▼Protinádorový lék ze skupiny cílené lékymonoklonální protilátky, (konjugáty protilátka-cytostatikum)
Bývá označován zkratkou T-DM1

Mechanismus účinku léku

  • Při HER2-pozitivitě je počet receptorů HER2 na povrchu buňky mnohonásobně zvýšen proti normálnímu stavu (= overexprese), to vede ke zvýšené signalizaci do nitra buňky a k růstu a dělení buněk.
  • Trastuzumab emtansin se váže na HER2,  komplex je internalizován ("spolknut") do nitra buňky, kde je buněčnými enzymy z komplexu uvolněno cytostatikum označované zkratkou DM1. Buňka při svém dělení vytváří dělící vřeténko z mikrotubulů. DM1 brání vzniku mikrotubulů, tím blokuje dělení buňky a navozuje její smrt. Dokud je cytostatikum vázáno na protilátku je zcela neúčinné lék tak cíleně působí pouze na buňky s receptorem HER2 na povrchu
  • Trastuzumab navázaný na HER2, blokuje jeho prorůstovou aktivitu a rovněž aktivuje imunitní reakci (na protilátkách závislá buněčná cytotoxicita)
  • Viz vyšetření IHC a ISH.

Registrované indikace

Dle doporučení ČOS (Modrá kniha) může být lék použit u některých nádorů ze skupiny:

Způsob užívání léku

  • Nitrožilní infúze každé 3 týdny

Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

  • Trastuzumab emtansin nemá žádný nebo má zanedbatelný vliv na schopnost řídit nebo obsluhovat stroje. Pacientky, u kterých se vyskytly reakce na infúzi, raději nemají řídit nebo obsluhovat stroje, dokud se příznaky nezmírní

Informace o léku na informačním portálu Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL)

Na této stránce jsou podrobné informace o přípravku včetně podrobné informace o indikacích (přesný typ a stádium onemocnění, kombinace s jinými léčivy, linie léčby nežádoucí účinky, apod.), podmínkách  úhrady apod.
▼Přípravky označené tímto symbolem podléhají dalšímu sledování. To umožní rychlé získání nových informací o bezpečnosti. Můžete přispět tím, že nahlásíte jakékoli nežádoucí účinky, které se u Vás vyskytnou Státnímu ústavu pro kontrolu léčiv (nahlásit nežádoucí účinek).

Lék ze skupiny antidepresiva

Mechanismus účinku léku

  • Trazodon je triazolopyridinový derivát účinný v léčbě depresivních poruch včetně deprese spojené s úzkostí a s poruchou spánku. Trazodon je antagonistou serotoninových 5-HT2 receptorů a inhibitorem zpětného vychytávání serotoninu.

Použití léku u onkologických pacientů

  • Léčba deprese a úzkosti

Způsob užívání léku

  • Tableta s prodlouženým uvolňováním užívané ústy jednu denně večer
  • Během léčby trazodonem se nemají a užívat přípravky obsahující třezalku tečkovanou (mohou zvyšovat nežádoucí účinky léku)
  • Trazodon zvyšuje sedativní účinek alkoholu. Alkohol by neměl být v průběhu léčby trazodonem požíván

Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

  • Trazodon má mírné nebo střední Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje. Pacienti by neměli řídit a obsluhovat stroje pokud si nejsou jistí, že se u nich neprojevuje ospalost, sedace, stavy zmatenosti nebo rozmazané vidění

Informace o léku na informačním portálu Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL)

Na této stránce jsou podrobné informace o přípravku včetně podrobné informace o indikacích (přesný typ a stádium onemocnění, kombinace s jinými léčivy, linie léčby nežádoucí účinky, apod.), podmínkách  úhrady apod.

▼Protinádorový lék ze skupiny cílené léky, monoklonální protilátky, imunoonkologické léky / regulátory kontrolního bodu

Mechanismus účinku léku

  • Imunitní T-lymfocyty (T-buňky) mohou přímo usmrtit nádorovou buňku, na jejíž povrchovou strukturu (antigen) se naváží. T-lymfocyt má na svém povrchu receptory (antigeny) které regulují jeho činnost. Tyto receptory se proto též nazývají kontrolní body (anglicky checkpoit) imunitní reakce. Jedním z nich je receptor CTLA-4, na něj se mohou navázat antigeny přítomné na povrchu nádorových buněk, tato vazba vede k inaktivaci T-lymfocytu. Tremelimumab blokuje možnost vazby antigenů na receptor CTLA-4 a tím brání inaktivaci T-lymfocytu. Tímto mechanizmem účinku se tremelimumab řadí k imunoonkologickým lékům k regulátorům kontrolního bodu.

Registrované indikace

Dle doporučení ČOS (Modrá kniha) může být lék použit u některých nádorů ze skupiny:

Způsob užívání léku

  • HCC: Jednorázová nitrožilní infuze 1 hodinu, následně samotný durvalumab každé 4 týdny dlouhodobě
  • NSCLC: Nitrožilní infuze každé 3 týdny 4krát a jedna dávka po ukončení léčby platinovým cytostatikem

Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

  • Přípravek nemá žádný nebo má zanedbatelný vliv na schopnost řídit nebo obsluhovat stroje.

Informace o léku na informačním portálu Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL)

Na této stránce jsou podrobné informace o přípravku včetně podrobné informace o indikacích (přesný typ a stádium onemocnění, kombinace s jinými léčivy, linie léčby nežádoucí účinky, apod.), podmínkách  úhrady apod.
▼Přípravky označené tímto symbolem podléhají dalšímu sledování. To umožní rychlé získání nových informací o bezpečnosti. Můžete přispět tím, že nahlásíte jakékoli nežádoucí účinky, které se u Vás vyskytnou Státnímu ústavu pro kontrolu léčiv
(nahlásit nežádoucí účinek).

Protinádorový lék ze skupiny alkylační cytostatika

Mechanismus účinku léku

  • Alkylační látky obsahují alkylovou skupinu, která alkyluje DNA, což vede k jejímu poškození. Buňka s poškozenou DNA se nemůže dělit a umírá.

Registrované indikace

Dle doporučení ČOS (Modrá kniha) může být lék použit u některých nádorů ze skupiny:

Způsob užívání léku

  • Nitrožilní infúze

Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

  • Treosulfan má mírný vliv na schopnost řídit nebo obsluhovat stroje. Některé nežádoucí účinky treosulfanu, např. nauzea, zvracení nebo závrať, mohou tyto schopnosti ovlivnit.

Informace o léku na informačním portálu Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL)

Na této stránce jsou podrobné informace o přípravku včetně podrobné informace o indikacích (přesný typ a stádium onemocnění, kombinace s jinými léčivy, linie léčby nežádoucí účinky, apod.), podmínkách  úhrady apod.

▼Protinádorový lék ze skupiny cytostatika – antimetabolity, analoga pyrimidinu
Bývá označen zkratkou TAS-102

Mechanismus účinku léku

  • Trifluridin je v buňce metabolizován, metabolit je inkorporován do DNA, čímž narušuje její funkci a brání proliferaci buněk. Trifluridin je po podání rychle rozkládán též na neúčinné metabolity.
  • V léku je přidaný tipiracil, který inhibuje enzym odpovědný za rozklad trifluridinu a zvyšuje tak jeho aktivitu.

Registrované indikace

Dle doporučení ČOS (Modrá kniha) může být lék použit u některých nádorů ze skupiny:

Způsob užívání léku

  • Potahované tablety užívané ústy dvakrát denně 1. až 5. den a 8. až 12. den každého 28denního cyklu.
  • Tablety se musí užít se sklenicí vody do 1 hodiny po ranním a večerním jídle

Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

  • Přípravek má malý vliv na schopnost řídit a obsluhovat stroje. Během léčby může být pozorována únava závratě nebo malátnost

Informace o léku na informačním portálu Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL)

Na této stránce jsou podrobné informace o přípravku včetně podrobné informace o indikacích (přesný typ a stádium onemocnění, kombinace s jinými léčivy, linie léčby nežádoucí účinky, apod.), podmínkách  úhrady apod.
▼Přípravky označené tímto symbolem podléhají dalšímu sledování. To umožní rychlé získání nových informací o bezpečnosti. Můžete přispět tím, že nahlásíte jakékoli nežádoucí účinky, které se u Vás vyskytnou Státnímu ústavu pro kontrolu léčiv (nahlásit nežádoucí účinek).

Pro léčbu a prognózu karcinomu prsu je důležitá (ne)přítomnost hormonálních receptorů (ER a PgR) a receptoru HER2. Pokud v nádoru není prokázán žádný z těchto tří receptorů, nádor se označuje jako "triple negativní" (TNBC - z anglického Triple Negative Breast Cancer). U těchto nádorů nelze použít hormonální ani anti-HER2 léčbu, mají horší prognózu.

Protinádorový lék ze skupiny protinádorové hormony a příbuzné látky, analoga (agonisté) LHRH

Mechanismus účinku léku

  • Růst hormonálně závislých buněk karcinomu prostaty je závislý na androgenních hormonech. Hypothalamus (část mozku) produkuje hormon nazývaný gonadoliberin (GnRH nebo též LHRH), který řídí tvorbu a uvolňování dalších hormonu (LH a FSH) v hypofýze, ty pak přímo ovlivňují produkci hormonů ve vaječnících a varlatech.
  • Triptorelin je syntetický analog (GnRH), mění uvolňování LH a FSH z hypofýzy a následně tvorbu testosteronu ve varlatech. Při jeho podávání nejprve přechodně stoupne hladina estradiolu nebo testosteronu (což může být spojeno s přechodným zhoršením obtíží například bolestí v kostech) a následně klesne. Pokud jsou buňky karcinomu prostaty na hormonech závislé, vede k léčba triptorelinem k zastavení růstu

Registrované indikace

Dle doporučení ČOS (Modrá kniha) může být lék použit u některých nádorů ze skupiny:

Způsob užívání léku

  • Podkožní injekce podávaná denně nebo měsíčně (depotní forma)

Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

  • Schopnost řídit motorová a používat stroje může být zhoršená, jestliže pacient pociťuje závratě ospalost a poruchy vidění

Informace o léku na informačním portálu Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL)

Na této stránce jsou podrobné informace o přípravku včetně podrobné informace o indikacích (přesný typ a stádium onemocnění, kombinace s jinými léčivy, linie léčby nežádoucí účinky, apod.), podmínkách  úhrady apod .

Trofoblast je embryonální tkáň, která je základem placenty, jeho buňky pronikají do tkáně dělohy, kde mohou pronikat i do krve a jednotlivé buňky se mohou šířit do jiných orgánů. Po ukončeném těhotenství placenta i jednotlivé buňky zanikají. 

Trofoblastická nemoc je porucha vývoje placenty, kdy vniká hroznovitý útvar – mola hydatidoza, česky zásněť hroznová (plod nemusí být přítomen vůbec, nebo je rudimentární). Některé formy moly mají tendenci k lokálně agresivnímu růstu, maligní forma - choriokarcinom často metastazuje nebo vzniká mimo dělohu z buněk placenty, které pronikly do orgánů. 

Choriokarcinom je léčen chemoterapií, v zpravidla nevyžaduje odstranění dělohy, ve většině je případů zcela vyléčitelný i ve stádiu s metastázami, po vyléčení (v dostatečném odstupu) může žena znovu otěhotnět.

Značky: C58 (Zhoubný novotvar placenty), D39.2 (chorioadenoma destruens)  O01 (Zásněť hroznová – mola hydatidosa)

Více v článku Gestační trofoblastická nemoc.