▼Lék ze skupiny terapeutická radiofarmaka
Mechanismus účinku léku
- Radium napodobuje vápník a hromadí se v kostních metastázách. Emituje alfa záření, které působí výrazné poškození DNA, jeho dosah je méně než 100 µm (méně než 10 průměrů buňky), poškození okolních tkání je tak minimální
Registrované indikace
- Léčba pacientů se symptomatickými metastázami karcinomu prostaty v kostech a bez známých viscerálních metastáz
Dle doporučení ČOS (Modrá kniha) může být lék použit u některých nádorů ze skupiny:
Způsob užívání léku
- Nitrožilní injekce každé 4 týdny
Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje
- Nejsou k dispozici žádné důkazy ani se neočekává, že přípravek bude mít vliv na schopnost řídit nebo obsluhovat stroje
Informace o léku na informačním portálu Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL)
Na této stránce jsou podrobné informace o přípravku včetně podrobné informace o indikacích (přesný typ a stádium onemocnění, kombinace s jinými léčivy, linie léčby nežádoucí účinky, apod.), podmínkách úhrady apod.
▼Přípravky označené tímto symbolem podléhají dalšímu sledování. To umožní rychlé získání nových informací o bezpečnosti. Můžete přispět tím, že nahlásíte jakékoli nežádoucí účinky, které se u Vás vyskytnou Státnímu ústavu pro kontrolu léčiv (nahlásit nežádoucí účinek)
Hippokrates (460 – ca 377 př. n. l.) popsal nádor jako "dlouhé výběžky (podobné račím nohám) vybíhající do zdravých tkání". Ze slova karkinos = rak jsou pak odvozeny názvy v mnoha jazycích, včetně českého "překladu" rakovina.
Český název "rakovina" je používaný obecně jako synonymum pro zhoubný nádor (latinsky cancer), správněji by se termín "rakovina" měl používat jen jako synonymum pro epitelový nádor - karcinom (carcinoma).
Z latinského názvu vychází lékaři používaná zkratka "ca"
"Rakovina kosti" je pojem, který v odborném názvosloví neexistuje, v běžné řeči tak mohou být označeny různé nádory postihující kost.
- Sarkom kosti (osteosarkom) - nádor, který vzniká z kostních buněk. Léčba je především chirurgická. Osteosarkomy se nevyskytují příliš často, v ČR je ročně hlášeno kolem 50 nových případů;
- Nádory, které vznikají v kosti z jiných než z kostních buněk (např. z buněk kostní dřeně), jedná se například o mnohočetný myelom, či některé leukémie. V léčbě se uplatňuje především chemoterapie nebo cílená léčba;
- Nádory jiných tkání / orgánů, které do kosti přímo prorůstají nebo metastazují. Léčba závisí na povaze primárního nádoru.
Protinádorový lék ze skupiny cytostatika – antimetabolity, analoga kyseliny listové
Mechanismus účinku léku
- Kyselina listová a její metabolity jsou faktorem důležitým pro syntézu DNA. Raltitrexed inhibuje enzym tymidylátsyntetázu (TS), blokuje tak syntézu stavebních kamenů DNA.
Registrované indikace
- Registrace přípravku zrušena (původní registrace: nádory tlustého střeva a konečníku, mezoteliom pohrudnice)
▼Protinádorový lék ze skupiny cílené léky, monoklonální protilátky, antiangiogenní léky
Mechanismus účinku léku
- Nádor ke svému růstu potřebuje vznik nových cév, proto vytváří faktory, které přispívají k růstu cév. Nejvýznamnějším je růstový faktor cévního endotelu (VEGF), který se váže na receptory (VEGFR) na povrchu cévních endotelových buněk a podporuje tak vznik nových cév.
- Ramucirumab se váže na VEGFR-2 na endotelových buňkách, brání vazbě VEGF na VEGFR-2, což vede k regresi nádorové cévní sítě, normalizuje přetrvávající cévní síť a brání vzniku nových nádorových cév, a tím inhibuje růst nádoru. Normalizace cév rovněž přispívá k lepšímu průniku jiných léků k nádorovým buňkám.
Registrované indikace
- Karcinom žaludku nebo přechodu jícnu v žaludek; v kombinaci s paklitaxelem (v monoterapii, pokud není léčba paklitaxelem vhodná), po předchozí léčbě platinovým cytostatikem a fluoropyrimidinem
- Karcinom tlustého střeva a konečníku; v kombinaci s irinotekanem, fluorouracilem a leukovorinem při progresi při/po léčbě režimem bevacizumab, oxaliplatina a fluoropyrimidin
- Hepatocelulární karcinom (nádor jater) pokročilý nebo neresekovatelný s hladinou alfafetoproteinu (AFP) v séru ≥400 ng/ml po přechozí léčbě sorafenibem, monoterapie
- Karcinom plic nemalobuněčný (NSCLC)
- první linie v kombinaci s erlotinibem u nádoru s aktivující mutací EGFR
- v kombinaci s docetaxelem při progresi při/po léčbě režimem s platinovým cytostatikem
Dle doporučení ČOS (Modrá kniha) může být lék použit u některých nádorů ze skupiny:
- Nádory jícnu a přechodu jícnu v žaludek
- Nádory žaludku
- Nádory tlustého střeva a konečníku
- Primární nádory jater, žlučníku a žlučových cest
- Nádory průdušek, plic, pohrudnice a brzlíku
Způsob užívání léku
- Nitrožilní infúze 60 minut každé 2 nebo každé 3 týdny (dle režimu souběžně podívané chemoterapie)
- Premedikace: před infúzí se doporučuje podání antagonisty histaminových H1 receptorů
Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje
- Není známo, že by měl přípravek vliv na schopnost řídit nebo obsluhovat stroje. U pacientů s příznaky, které narušují schopnost soustředění a reakce, se doporučuje, aby neřídili a neobsluhovali stroje, dokud tento účinek neodezní.
Informace o léku na informačním portálu Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL)
Na této stránce jsou podrobné informace o přípravku včetně podrobné informace o indikacích (přesný typ a stádium onemocnění, kombinace s jinými léčivy, linie léčby nežádoucí účinky, apod.), podmínkách úhrady apod.
▼Přípravky označené tímto symbolem podléhají dalšímu sledování. To umožní rychlé získání nových informací o bezpečnosti. Můžete přispět tím, že nahlásíte jakékoli nežádoucí účinky, které se u Vás vyskytnou Státnímu ústavu pro kontrolu léčiv (nahlásit nežádoucí účinek)
Randomizace (náhodný výběr) je způsob rozdělení pacientů do jednotlivých skupin (ramen) klinické studie. Používá se, aby nemohlo dojít ke zkreslení výsledků, pokud by do jednoho ramene byli zařazováni (byť neúmyslně) pacienti např. s méně pokročilým onemocněním. Randomizací se zvyšuje pravděpodobnost, že si skupiny budou podobné a výsledky nebudou ovlivněny. Studie, do které jsou pacienti randomizováni, se označuje jako studie randomizovaná.
K zajištění objektivity může vlastní randomizaci provádět organizace nezávislá na zadavateli studie. Lékař provádějící studii nemůže proces randomizace nijak ovlivnit. Pokud je tedy pro pacienta nepřijatelná léčba v kterémkoli rameni studie, neměl by do studie vůbec vstupovat.
Stratifikace je proces, který může předcházet randomizaci. Jedná se o rozdělení pacientů do skupin na základě rizikových (stratifikačních) faktorů. Pokud např. ženy reagují na léčbu jinak než muži, jsou pacienti stratifikováni dle pohlaví a je každá skupina pak randomizována samostatně. Tím se zabrání, aby v některém rameni bylo (významně) např. více žen než v rameni jiném. Stratifikačním faktorem může být např. stav biomarkeru, etnicita, předchozí léčba a odpověď na tuto léčbu atd.
Lék ze skupiny léčiva k terapii peptického vředu a refluxní choroby jícnu, antihistaminika – antagonisté H2 receptorů
Mechanismus účinku léku
- Ranitidin blokuje H2-receptory v buňkách žaludeční sliznice, čímž inhibuje sekreci žaludeční kyseliny.
Použití léku u onkologických pacientů
- Premedikace při léčbě některými cytostatiky
Způsob užívání léku
- Potahované tablety užívané ústy
Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje
- Není relevantní.
Informace o léku na informačním portálu Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL)
Na této stránce jsou podrobné informace o přípravku včetně podrobné informace o indikacích (přesný typ a stádium onemocnění, kombinace s jinými léčivy, linie léčby nežádoucí účinky, apod.), podmínkách úhrady apod.
RAS jsou skupina genů a odpovídajících signálních bílkovin (HRAS, KRAS, NRAS a další), jsou zapojené do signálních kaskád, které řídí růst buněk, jejich diferenciaci, migraci a přežití. Mutace genu RAS je spojena s nadměrnou růstovou aktivitou, která vede ke vzniku řady nádorů.
Přítomnost mutace je negativní prognostický i prediktivní marker, některé léky cílené na jiné molekuly signální kaskády jsou při mutaci RAS méně účinné, podmínkou jejich použití je průkaz nepřítomnosti mutace RAS (cetuximab, panitumumab).
Bílkoviny RAS nemají proteinkinázovou aktivitu, k jejich blokádě nelze použít inhibitory proteinových kináz
Při mutaci G12C genu KRAS je účinný sotorasib.
Reaktivní uzlina je zvětšení lymfatické (mízní) uzliny jako reakce na zánětlivé ložisko. Ke zvětšení dochází při zmnožení imunitních buněk - B nebo T lymfocytů v uzlině.
Transmembránové receptory jsou specifické molekuly v buněčné membráně. Zevní část receptoru přijímá specifické signály ze svého okolí, ale i ze vzdálených tkání, buňky jsou tak schopny se zapojit do fungování celého organismu. Signály (obecně se nazývají ligandy) jsou specifické chemické látky. Každý receptor je schopen reagovat na jednu nebo několik málo různých signálů (ligandů). Navázáním ligandy dochází k aktivaci receptoru. Aktivovaný receptor pak svojí části, která je uvnitř buňky, aktivuje další molekuly složitého řídicího systému - různé bílkoviny buněčné signální kaskády, každá z nich po aktivaci své proteinové kinázy nebo jiné chemické skupiny aktivuje další části kaskády. Výsledkem je specifická odpověď buňky na specifický signál (růst buňky, dělení buňky, specifická funkce nebo naopak zablokování těchto funkcí jako např. apoptózy atd.). Za přenos signálu může odpovídat část molekuly označovaná jako proteinová kináza, popř. jinak označovaná chemická skupina.
Nádorové buňky mohou mít na svém povrchu výrazně vyšší množství takových receptorů (overexprese), než mají buňky normální, receptory a ostatní bílkoviny v signální kaskádě mohou být různě změněny (mutovány), důsledkem je významně zvýšená signalizace, což vede ke zvýšenému růstu, blokování apoptózy apod. Nádorové buňka samy mohou produkovat vysoké množství příslušného ligandu (signálu), a podporovat růst nádoru.
Přenos signálů může být blokován látkami ze skupiny inhibitory proteinové kinázy nebo ze skupiny cytostatika, aktivaci receptoru mohou blokovat monoklonální protilátky.
Hormonální (steroidní) receptory jsou uvnitř buňky a řídí reakci buňky na konkrétní hormon.
Další typy receptorů řídí např. funkci buněčné membrány (např. možnost průniku různých látek), zprostředkovávají přenos nervového signálu na synapsi apod.
Redistribuce je proces, který probíhá v průběhu radioterapie. Na léčbu zářením (radioterapii) nejsou citlivé všechny buňky v nádoru, nejcitlivější jsou buňky, u kterých právě probíhá buněčné dělení, citlivost je navíc závislá na fázi dělení. Buňky, které nemají dostatek kyslíku, se nedělí a k ozáření jsou nejméně citlivé. Po jednom ozáření je tak poškozena /zničena jen část buněk. Po jejich zničení se mohou začít dělit některé dosud klidové buňky, na další dávku záření již mohou být citlivé.
Pro každé laboratorní vyšetření, které stanovuje koncentraci nějaké látky (v krvi) je udáván rozsah hodnot, které jsou považovány za fyziologické (normální, referenční).
Referenční hodnoty udávané jednotlivými laboratořemi se mohou mírně lišit v závislosti na použité metodě stanovení, nastavení přístrojů ap.
▼Protinádorový lék ze skupiny cílené léky, inhibitory proteinové kinázy, antiangiogenní léky
Mechanismus účinku léku
- Růst a dělení buněk a další buněčné pochody jsou řízeny systémem zevních signálů, receptorů na povrchu buňky a sítí signálních bílkovin uvnitř buněk. Nadměrná aktivita systému může vést ke vzniku nádoru a podporuje jeho další růst a metastazování a blokuje apoptózu.
- Nádory produkují růstový faktor cévního endotelu (VEGF), který aktivuje receptory (VEGFR) na povrchu cévních endotelových buněk, to vede k tvorbě nových cév (angiogeneze), které jsou nezbytné pro další růst nádoru.
- Regorafenib inhibuje kinázy několika signálních bílkovin v nádoru i v cévách (VEGFR, TIE2, KIT, RET, RAF-1, BRAF, PGDFR, FGFR, CSF1R) a blokuje tak uvedené účinky přímo v nádorových buňkách a rovněž inhibuje angiogenezi
Registrované indikace
- Karcinom tlustého střeva a konečníku, po předchozí chemoterapii, léčbou antiangiogenní léčbou a léčbou inhibitory EGFR nebo pokud není tato léčba vhodná
- Gastrointestinální stromální tumor (GIST) s progresí po předchozí léčbě imatinibem a sunitinibem
- Hepatocelulární karcinom (karcinom jater), po předchozí léčbě sorafenibem
Dle doporučení ČOS (Modrá kniha) může být lék použit u některých nádorů ze skupiny:
- Nádory tlustého střeva a konečníku
- Primární nádory jater, žlučníku a žlučových cest
- Gastrointestinální stromální tumor - GIST
- Nádory kosti
Způsob užívání léku
- Potahované tablety užívané ústy jednou denně 3 týdny, pak týden přestávka.
- Užívá se po lehkém jídle s minimálním obsahem tuků, tablety se polykají celé
- Během léčby regorafenibem se nemají užívat přípravky obsahující třezalku tečkovanou (může snižovat účinnost léku)
Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje
- Pokud objeví během léčby příznaky, které ovlivňují schopnost se soustředit a reagovat, doporučuje se neřídit nebo neobsluhovat stroje, dokud příznaky neodezní.
Informace o léku na informačním portálu Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL)
Na této stránce jsou podrobné informace o přípravku včetně podrobné informace o indikacích (přesný typ a stádium onemocnění, kombinace s jinými léčivy, linie léčby nežádoucí účinky, apod.), podmínkách úhrady apod.
▼Přípravky označené tímto symbolem podléhají dalšímu sledování. To umožní rychlé získání nových informací o bezpečnosti. Můžete přispět tím, že nahlásíte jakékoli nežádoucí účinky, které se u Vás vyskytnou Státnímu ústavu pro kontrolu léčiv (nahlásit nežádoucí účinek).
Regrese (z latinského regressio = ústup) je útlum, ústup, zpětný postup, úpadek, zpětný vývoj, návrat k dřívějšímu stavu, v případě nemoci jde o zlepšení, ústup.
Progrese (z latinského progressio = postup) je postup, šíření, pokračování, pokrok, vzestup, růst (ve smyslu zlepšení i zhoršení), v případě nemoci jde o zhoršení (např. růst nádoru).
Progresivní, progredující = postupující, pokračující