Slovníček

Filtry podle parametrů
Počet nalezených pojmů: 976 zrušit všechny filtry

Pleomorfní (= mnohotvarý) adenom je nezhoubný nádor vyskytující se především ve slinných žlázách (příušní žláza, podčelistní žláza), výjimečně i v jiných žlázách. Vedle epitelové složky mohou být v nádoru i složky myxomu a chondromu – bývá proto též nazýván myxochondroepiteliom. Léčba je chirurgická, pokud však není dostatečně radikální (např. proto, že nádor příušní žlázy je v těsné blízkosti lícního nervu, který by mohl být při operaci porušen), nádory recidivují. Neléčený nebo recidivující pleomorfní adenom se může zvrhnout ve zhoubný nádor (sarkom).

Pleuropulmonální = týkající se pohrudnice (pleura) a plic (pulmones)

Stěnu dutiny břišní (dutiny peritoneální) i zevní povrch střev pokrývá tenká lesklá blána (seróza) nazývaná pobřišnice (peritoneum). Pobřišnice produkuje malé množství tekutiny (asi 150 ml), která usnadňuje pohyb střeva.

Ascites (fluidoperitoneum) je hromadění nadměrného množství volné tekutiny (výpotku, transudátu) v břišní dutině. Jednou z příčin vzniku ascitu může být přítomnost metastáz na pobřišnici (karcinóza peritonea), další příčinou může být onemocnění jater či srdce, popřípadě zánět (pak se tekutina označuje jako exsudát).

Tekutiny může být i několik litrů, pak vede ke zvětšení objemu břicha, což je mnohdy první příznak pokročilého karcinomu vaječníků. V případě, že ascites působí obtíže (tlak na střevo, dýchací obtíže při tlaku na bránici) provádí se jeho vypuštění (paracentéza). Jedná se o jednoduchý nebolestivý výkon, který je možno provést i ambulantně.

Stěnu dutin hrudních (dutiny pleurální) i zevní povrch plic pokrývá tenká lesklá blána (seróza) nazývaná pohrudnice (pleura). Pohrudnice produkuje malé množství tekutiny, která usnadňuje pohyb plic.

Fluidotorax (latinsky fluidum = tekutina, thorax = hrudník) je hromadění volné tekutiny (výpotku, transudátu) v dutině hrudní. Jednou z příčin vzniku tekutiny může být přítomnost metastáz na pohrudnici (karcinóza pleury), další příčinou může být např. zánět (pak se tekutina označuje jako exsudát).

V případě, že přítomnost tekutiny působí obtíže, provádí se její vypuštění. Jedná se o jednoduchý nebolestivý výkon, který je možno provést i ambulantně. Při opakovaném doplňování tekutiny se může podat látka (např. talek, bleomycin, aj.), která způsobí "slepení" pohrudnice na stěně hrudníku a pohrudnice na plíci (= pleurodéza)

▼Protinádorový lék ze skupiny cílené léky, monoklonální protilátky, (konjugáty protilátka-cytostatikum)

Mechanismus účinku léku

  • Polatuzumab vedotin je konjugát monoklonální protilátky a léčiva. Protilátka se váže na antigen CD79b, který je přítomen na povrchu normálních B lymfocytů a většiny buněk velkobuněčného B-lymfomu. Komplex antigen-protilátka-léčivo je internalizován ("spolknut") do nitra buňky, kde je buněčnými enzymy z komplexu uvolněno cytostatikum označované zkratkou MMAE. Buňka při svém dělení vytváří dělící vřeténko z mikrotubulů. MMAE se váže na mikrotubuly, tím blokuje dělení buňky a navozuje její smrt. Dokud je cytostatikum vázáno na protilátku, je zcela neúčinné, lék tak cíleně působí pouze na buňky s antigenem CD79b na povrchu.

Registrované indikace

Difúzní velkobuněčný B-lymfom (DLBCL) relabující/refrakterní

Dle doporučení ČOS (Modrá kniha) může být lék použit u některých nádorů ze skupiny:

Způsob užívání léku

  • Nitrožilní infúze každé 3 týdny (v kombinaci s dalšími léky)
  • První infúze trvá 90 minut, další 30 minut
  • Premedikace: antihistaminika a antipyretika

Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

  • Přípravek má malý vliv na schopnost řídit nebo obsluhovat stroje. Během léčby se mohou vyskytnout reakce související s infuzí, periferní neuropatie, únava a závrať.

Informace o léku na informačním portálu Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL)

Na této stránce jsou podrobné informace o přípravku včetně podrobné informace o indikacích (přesný typ a stádium onemocnění, kombinace s jinými léčivy, linie léčby nežádoucí účinky, apod.), podmínkách  úhrady apod.
▼Přípravky označené tímto symbolem podléhají dalšímu sledování. To umožní rychlé získání nových informací o bezpečnosti. Můžete přispět tím, že nahlásíte jakékoli nežádoucí účinky, které se u Vás vyskytnou Státnímu ústavu pro kontrolu léčiv (nahlásit nežádoucí účinek).

Záření při radioterapii na kobaltovém nebo cesiovém ozařovači nevychází z jednoho bodu, ale z různě velké plochy. V určité vzdálenosti od zdroje jsou umístěny pohyblivé clony, jejichž pomocí se vymezuje ozařovaná oblast (ozařovací pole). Paprsek, který vychází z okraje zdroje záření, který je blíže k cloně na příslušné straně dopadá na ozařovaný povrch pod větším úhlem (blíže ke středu ozařovacího pole) než paprsek z protilehlého okraje ozařovacího pole. Z tohoto důvodu neexistuje ostrý přechod mezi ozářenou oblastí a oblastí neozářenou, ale na okraji ozařovacího pole (objemu) dávka záření postupně ubývá - tato oblast se nazývá polostín. 

Pozn.: podobně při zatmění slunce je nejméně světla v oblasti úplného zatmění a postupně světlo přibývá s ubývajícím podílem zatmění 
 

Polymorfní = mnohotvarý, nejednotný (z latinského polys = mnoho, morfe = tvar), užívá se v mnoha spojeních, např.

  • polymorfní nádor = nádor s různým (mikroskopickým) vzhledem různých oblastí,
  • polymorfní projevy, obtíže = nejednotné projevy nemoci, obtíží pacienta
  • polymorfní lymfocyty = nejednotnost tvaru a velikosti lymfocytů

Polyp je vyklenutí sliznice (dýchacích cest, střeva, močového měchýře apod.), polypóza je mnohočetný výskyt polypů v jednom orgánu.

Polypy mohou mít tvar polokulovitý až válcovitý vyrůstající ze široké báze nebo jsou napojeny jen tenkou stopkou.

Polypy vznikají např. při zánětu sliznice, v některých případech jsou podmíněny geneticky (familiární polypóza), ve formě polypu může vyrůstat nezhoubný nádor (adenomatózní polyp), ale v počáteční fázi i nádor zhoubný.

Některé polypy (např. v tlustém střevu) postupně mění svůj charakter a v průběhu mnoha let mohou malignizovat, proto je vhodné jejich odstranění, např. při endoskopickém vyšetření (endoskopická polypektomie)

▼Protinádorový lék ze skupiny imunosupresiva

Mechanismus účinku léku

  • Pomalidomid inhibuje proliferaci a indukuje apoptózu nádorových krvetvorných buněk. Rovněž inhibuje proliferaci buněčných linií mnohočetného myelomu rezistentních vůči lenalidomidu, a v kombinaci s dexametazonem působí jak na buněčné linie odpovídající na lenalidomid, tak i na ty které jsou vůči lenalidomidu rezistentní. Pomalidomid zvyšuje imunitu zprostředkovanou T buňkami a přirozenými zabíječi (NK buňky – natural killer) a inhibuje tvorbu prozánětlivých cytokinů, inhibuje angiogenezi.

Registrované indikace

Způsob užívání léku

  • Tobolky užívané ústy jednu denně 3 týdny, týden přestávka, dlouhodobě
  • Užívá se nezávisle na jídle, tobolky se polykají celé

Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

  • Při užívání pomalidomidu byly hlášeny únava, snížený stupeň vědomí, zmatenost a závratě. Při výskytu těchto příznaků by pacienti neměli řídit vozidla, používat stroje a vykonávat nebezpečné činnosti

Informace o léku na informačním portálu Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL)

Na této stránce jsou podrobné informace o přípravku včetně podrobné informace o indikacích (přesný typ a stádium onemocnění, kombinace s jinými léčivy, linie léčby nežádoucí účinky, apod.), podmínkách  úhrady apod.
▼Přípravky označené tímto symbolem podléhají dalšímu sledování. To umožní rychlé získání nových informací o bezpečnosti. Můžete přispět tím, že nahlásíte jakékoli nežádoucí účinky, které se u Vás vyskytnou Státnímu ústavu pro kontrolu léčiv (nahlásit nežádoucí účinek)

Hazard ratio (HR) - poměr rizik je statistická hodnota porovnávající riziko výskytu nějaké příhody (např. progrese nádoru) v závislosti na čase ve dvou různých skupinách, vyjádřené graficky Kaplan-Meierovými křivkami. Počítá se nejen s tím, že u jednotlivých subjektů ve studii příhoda nastane, ale též kdy nastane.

HR se udává relativním číslem, pro porovnání léčby A versus B platí, že při HR menším než 1 je A lepší než B. Pokud je např. HR 0,60, často se udává, že léčbou A bylo riziko příhody sníženo o 40 % ve srovnání s léčbou B. 

▼Protinádorový lék ze skupiny cílené léky, inhibitory proteinové kinázy - inhibitory BCR-ABL

Mechanismus účinku léku

Registrované indikace

Způsob užívání léku

  • Potahované tablety užívané ústy jednou denně dlouhodobě
  • Lze užívat s jídlem. Tablety nedrtit nekousat.
  • Během léčby ponatinibem se nemá pít grapefruitová šťáva (může zvýšit riziko nežádoucích účinků) a užívat přípravky obsahující třezalku tečkovanou (může snižovat účinnost léku)

Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

  • Ponatinib má malý vliv na schopnost řídit nebo obsluhovat stroje. S přípravkem bývají spojovány nežádoucí účinky, jako jsou letargie, závratě a rozmazané vidění. Proto se při řízení nebo obsluhování strojů doporučuje opatrnost

Informace o léku na informačním portálu Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL)

Na této stránce jsou podrobné informace o přípravku včetně podrobné informace o indikacích (přesný typ a stádium onemocnění, kombinace s jinými léčivy, linie léčby nežádoucí účinky, apod.), podmínkách  úhrady apod.
▼Přípravky označené tímto symbolem podléhají dalšímu sledování. To umožní rychlé získání nových informací o bezpečnosti. Můžete přispět tím, že nahlásíte jakékoli nežádoucí účinky, které se u Vás vyskytnou Státnímu ústavu pro kontrolu léčiv (nahlásit nežádoucí účinek).

Port je pomůcka sloužící k opakovanému nitrožilnímu nebo méně často nitrotepennému podávání léků. Port je komůrka, která se vkládá pod kůži (nad pevný podklad = nad kost), od  ní vede cévka, jejíž konec je zaveden do žíly či tepny. Komůrka je z jedné strany kryta membránou z hmoty, kterou lze opakovaně jehlou propíchnout a tak vpravit lék do komůrky a cévkou do žíly či tepny. Protože celá pomůcka je v pacientově těle, je riziko infekčních komplikaci výrazně nižší než v případě centrálního žilního katétru, jehož konec je vyveden kůží na povrch, a lze ji užívat dlouhodobě.

Základním pravidlem pro udržení optimální rovnováhy přijímaných živin je pestrá strava, ve které jsou zastoupeny všechny základní živiny – bílkoviny, tuky, sacharidy, vitaminy, minerální látky, stopové prvky a vláknina. Odborníci na výživu používají potravinovou pyramidu jako zjednodušené grafické znázornění optimální skladby výživy, která slouží k rychlé a snadné orientaci při sestavování denního nejvhodnějšího denního jídelníčku.

Více v článku Potravinová pyramida

Dle zákona: "Doplněk stravy je potravina, jejímž účelem je doplňovat běžnou stravu a která je koncentrovaným zdrojem vitaminů a minerálních látek nebo dalších látek s nutričním nebo fyziologickým účinkem"

Jedná se například o vitamíny, minerály a stopové prvky, antioxidanty, aminokyseliny apod., tedy látky, jejichž fyziologický účinek je znám, a které mohou mít pozitivní vliv na organismus. Nadměrné užívání nebo nevhodná kombinace různých doplňků však může vést i k poškození zdraví.

Pod názvem potravinový doplněk může být k dispozici i produkt, jehož vliv na zdraví není prokázán.

Potravinový doplněk není lék a nesmí být propagován jako přípravek s léčivými účinky, může však například napomoci lépe snášet nežádoucí účinky léčby.