Slovníček

Filtry podle parametrů
Počet nalezených pojmů: 976 zrušit všechny filtry

Protinádorový lék ze skupiny alkylační cytostatika
Bývá označován zkratkou CCNU 

Mechanismus účinku léku

  • Alkylační látky obsahují alkylovou skupinu, která alkyluje DNA, což vede k jejímu poškození. Buňka s poškozenou DNA se nemůže dělit a umírá.

Registrované indikace

Dle doporučení ČOS (Modrá kniha) může být lék použit u některých nádorů ze skupiny:

Způsob užívání léku

  • Tobolky užívané ústy jednou za 6 týdnů

Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

  • Nebyly provedeny žádné studie s účinkem na schopnost řídit a obsluhovat stroje.

Informace o léku na informačním portálu Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL)

▼Protinádorový lék ze skupiny cílené léky, monoklonální protilátky (konjugáty protilátka-cytostatikum)

Mechanismus účinku léku

  • Lonkastuximab tesirin je monoklonální protilátka, váže se na nádorové buňky a normální B-buňky exprimující CD19. Na protilátku je navázáno alkylační cytostatikum. Mimo buňku je komplex neúčinný, když se protilátka naváže na buňku, je celý komplex buňkou pohlcen a uvnitř buňky je cytostatikum z komplexu uvolněno. Uvolněné cytostatiku ne váže na DNA a poškozuje ji, což vede ke smrti buňky

Registrované indikace

Dle doporučení ČOS (Modrá kniha) může být lék použit u některých nádorů ze skupiny:

Způsob užívání léku

  • Nitrožilní infúze každé3 týdny dlouhodobě

Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

  • Přípravek nemá žádný nebo má zanedbatelný vliv na schopnost řídit nebo obsluhovat stroje, u pacientů však byla hlášena únava, což je třeba zohlednit při řízení nebo obsluze strojů

Informace o léku na informačním portálu Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL)

Na této stránce jsou podrobné informace o přípravku včetně podrobné informace o indikacích (přesný typ a stádium onemocnění, kombinace s jinými léčivy, linie léčby nežádoucí účinky, apod.), podmínkách  úhrady apod.
▼Přípravky označené tímto symbolem podléhají dalšímu sledování. To umožní rychlé získání nových informací o bezpečnosti. Můžete přispět tím, že nahlásíte jakékoli nežádoucí účinky, které se u Vás vyskytnou Státnímu ústavu pro kontrolu léčiv
(nahlásit nežádoucí účinek).

▼Protinádorový lék ze skupiny cílené léky, inhibitory proteinové kinázy - inhibitory ALK 

Mechanismus účinku léku

  • Růst a dělení buněk a další buněčné pochody jsou řízeny systémem zevních signálů, receptorů na povrchu buňky a sítí signálních bílkovin uvnitř buněk. Nadměrná aktivita systému může vést ke vzniku nádoru a podporuje jeho další růst a metastazování a blokuje apoptózu.
  • ALK je jedním z receptorů, chybou může dojít k mutaci genu ALK nebo ke spojení (fúzi) genu ALK s jiným genem a vzniká tak velice aktivní fúzní protein, např. EML4-ALK. EML4-ALK je přítomen v asi 3-5 % plicních nádorů. 
  • Lorlatinib inhibuje tyrosinkinázy ALK a ROS1, to vede k zastavení růstu a navození apoptózy.

Registrované indikace

Dle doporučení ČOS (Modrá kniha) může být lék použit u některých nádorů ze skupiny:

Způsob užívání léku

  • Potahované tablety užívané ústy jednou denně, dlouhodobě
  • Dávku je možné užít s jídlem nebo bez jídla, tableta se má spolknout celá
  • Během léčby se nemají požívat grapefruity / grapefruitová šťáva nebo přípravky obsahující třezalku tečkovanou (mohou zvýšit riziko nežádoucích účinků nebo snížit účinnost)

Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

  • Přípravek má mírný vliv na schopnost řídit nebo obsluhovat stroje. Při řízení nebo obsluhování strojů je zapotřebí opatrnosti, jelikož se mohou objevit nežádoucí účinky na nervovou soustavu

Informace o léku na informačním portálu Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL)

Na této stránce jsou podrobné informace o přípravku včetně podrobné informace o indikacích (přesný typ a stádium onemocnění, kombinace s jinými léčivy, linie léčby nežádoucí účinky, apod.), podmínkách  úhrady apod.
▼Přípravky označené tímto symbolem podléhají dalšímu sledování. To umožní rychlé získání nových informací o bezpečnosti. Můžete přispět tím, že nahlásíte jakékoli nežádoucí účinky, které se u Vás vyskytnou Státnímu ústavu pro kontrolu léčiv (nahlásit nežádoucí účinek).

Lumbosakrální = týkající se bederní (lumbální) části páteře a křížové (sakrální) kosti nebo struktur v této oblasti.

i

▼Protinádorový lék ze skupiny terapeutická radiofarmaka.

Mechanismus účinku léku

  • Lutecium-177 (177Lu) je radioizotop emitující záření β s maximální hloubkou pronikání do tkáně 2,2 mm. Lék se váže na maligní buňky se zvýšenou expresí somatostatinových receptorů, tyto buňky ozáří a zničí při omezeném účinku na sousední normální buňky

Registrované indikace

Dle doporučení ČOS (Modrá kniha) může být lék použit u některých nádorů ze skupiny:

Způsob užívání léku

  • Nitrožilní infuze podané čtyřikrát v odstupu 8 (-16) týdnů
  • Premedikace: 30 minut před infuzí se podává infuze roztoku aminokyselin

Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

  • Přípravek nemá žádný nebo má zanedbatelný vliv na schopnost řídit nebo obsluhovat stroje, je však třeba vzít v potaz celkový stav pacienta a možné nežádoucí účinky na léčbu.

Informace o léku na informačním portálu Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL)

Na této stránce jsou podrobné informace o přípravku včetně podrobné informace o indikacích (přesný typ a stádium onemocnění, kombinace s jinými léčivy, linie léčby nežádoucí účinky, apod.), podmínkách  úhrady apod.
▼Přípravky označené tímto symbolem podléhají dalšímu sledování. To umožní rychlé získání nových informací o bezpečnosti. Můžete přispět tím, že nahlásíte jakékoli nežádoucí účinky, které se u Vás vyskytnou Státnímu ústavu pro kontrolu léčiv (nahlásit nežádoucí účinek).

▼Protinádorový lék ze skupiny terapeutická radiofarmaka

Mechanismus účinku léku

  • Radiofarmakum lutecium 177 je navázáno na specifický ligand, který se váže na prostatický specifický membránový antigen (PSMA) exprimovaný na povrchové membráně buněk karcinomu prostaty. Radiofarmakum emituje záření beta s velmi krátkým dosahem, toto záření poškozuje DNA, což může vést ke smrti nádorové buňky.  

Registrované indikace

  • Karcinom prostaty pozitivní na prostatický specifický membránový antigen (PSMA), po selhání předchozí léčby

Způsob užívání léku

  • Nitrožilní injekce nebo infúze, každých 6 týdnů, maximálně 6x
  • Po podání je nutno udržovat odstup (alespoň 1 m) od ostatních do dobu 2 dní (7 dní v případě dětí a těhotných) a spát v  místnosti oddělené od ostatních po dobu 3 dnů (7 dní odděleně od dětí, 15 dní odděleně od těhotných)

Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

  • Přípravek může mít malý vliv na schopnost řídit a obsluhovat stroje

Informace o léku na informačním portálu Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL)

Na této stránce jsou podrobné informace o přípravku včetně podrobné informace o indikacích (přesný typ a stádium onemocnění, kombinace s jinými léčivy, linie léčby nežádoucí účinky, apod.), podmínkách  úhrady apod.
▼Přípravky označené tímto symbolem podléhají dalšímu sledování. To umožní rychlé získání nových informací o bezpečnosti. Můžete přispět tím, že nahlásíte jakékoli nežádoucí účinky, které se u Vás vyskytnou Státnímu ústavu pro kontrolu léčiv (nahlásit nežádoucí účinek).

Lymfadenektomie je chirurgické vynětí lymfatických (mízních) uzlin.

Provádí se u nádorů, u nichž je riziko metastáz do regionálních uzlin, nebo při zřejmém postižení uzlin nádorem.

Lymfatické (mízní) uzliny (LU, latinsky lymphonodus, nodus lymphaticus = lymfatická uzlina) jsou součástí systému lymfatického systému. Protéká jimi lymfa (míza) sbíraná ve tkáních. Lymfatické uzliny se zapojují do obrany organismu před infekcí, sídlí v nich lymfocyty.

Lymfogenní metastázy vznikají po průniku buněk, které se uvolnily z nádoru, do lymfatických cév a jejich zachycení v uzlinách. U některých nádoru se standardně provádí chirurgické odstranění regionálních uzlin (lymfadenektomie) společně s primárním nádorem

Regionální (spádové) uzliny jsou uzliny, do kterých vedou lymfatické cévy z oblasti nádoru. Tyto uzliny mohou být nejdříve postiženy lymfogenními metastázami. Pro každou lokalizací je definováno, které uzliny jsou regionální (viz TNM klasifikace)

Sentinelová uzlina je regionální uzlina nejblíže k nádoru. V některých případech ji lze identifikovat, provést její biopsii a histologické vyšetření. Pokud v ní nejsou nádorové buňky, je pravděpodobné, že nebudou ani ve vzdálenějších uzlinách a není tedy nutné provádět lymfadenektomii.

(Lymf)adenopatie je obecné označení chorobného postižení mízních uzlin (zánětem, nádorem ap.)

Lymfatický systém je systém lymfatických (mízních) cév, které nevytvářejí okruh, ale začínají ve tkáních, kde sbírají tkáňovou tekutinu - lymfu (mízu), v níž jsou zbytky odumřelých buněk, bakterií, produkty metabolismu, tuk (vstřebaný ve střevě z potravy) apod. Jedná se tedy o materiál, který nepronikne do krevních kapilár. Mízní cévy se spojují až do dvou větších, které ústí pod klíčními kostmi do žil.

Lymfatické cévy jsou přerušovány lymfatickými (mízními) uzlinami.

Do lymfatického systému se dále řadí slezina, mandle (nosní, krční, jazyková), brzlík, kostní dřeň a difuzní lymfatická tkáň v orgánech, které mají významnou úlohu v imunitní obraně organizmu.

Lymfocyty jsou druh bílých krvinek, podílející se na imunologické obraně organizmu.

  • B-lymfocyty (B-buňky) jsou odpovědné za protilátkovou imunitu, po rozpoznání antigenu s nich vznikají plazmocyty – buňky přímo produkující specifické protilátky.
  • T-lymfocyty (T-buňky) jsou odpovědné za buněčnou imunitu, přímo zabíjejí cizorodé buňky nebo nádorové buňky, které mají na svém povrchu antigen, který je v důsledku mutace hodnocen jako cizí.
  • NK buňky (natural killers, přirození zabíječi), ničí nádorové buňky nebo buňky napadené virem, na které je navázána specifická protilátka (na protilátkách závislá buněčná cytotoxicita, ADCC - je součástí mechanismu účinku některých protinádorových monoklonálních protilátek)

Lymfocyty spolupracují s dalšími druhy bílých krvinek.

Lymfoepiteliom (Schminkeho tumor) je anaplastický nádor z přechodních buněk, v jehož stromatu jsou přítomny četné lymfocyty nenádorového původu. Lymfoepiteliom se vyskytuje především v nosohltanu, rychle roste, často metastazuje, je zpravidla velmi citlivý na léčbu zářením. Jeho výskyt souvisí s infekcí s virem Epstein-Baarové (EBV). V léčbě se uplatňuje radioterapie a chemoterapie, na které je nádor citlivý.

Lymfomy jsou skupina nádorových onemocnění jednoho typu bílých krvinek – lymfocytů. Lymfomy se dělí do dvou velkých skupin: Hodgkinův (hodgkinský) lymfom (HL) a nehodgkinské (non-hodgkinské, non-Hodgkinovy) lymfomy.  Lymfocyty se ve zdravém organismu nalézají jak v kostní dřeni, tak v lymfatických uzlinách. Pokud dojde k malignímu zvrhnutí těchto krvinek, vzniká takzvaný maligní lymfom. Tento typ nádoru postihuje místa běžného výskytu zdravých lymfocytů, tedy lymfatické mízní uzliny a také kostní dřeň. Maligní lymfomy patří k nádorům, které jsou velmi dobře léčitelné a mnohdy i vyléčitelné.

Více o lymfomech v části Onkologické diagnózy - Lymfomy (C81-85) 

Magnetická rezonance (MR, MRI sken) je druh zobrazovacího vyšetření. Na rozdíl od CT nevyužívá rentgenové záření, ale magnetických vlastností atomů ovlivňovaných magnetickým polem přístroje. Výsledkem je obraz podobný jako při CT vyšetření, více však rozlišuje jednotlivé tkáně, včetně různých struktur mozku. Je možné vytvoření 3D obrazu.