Kolorektální karcinom / (adeno)karcinom tlustého střeva a konečníku patří k nejčastějším zhoubným nádorům. Vznik nádoru je dlouhodobý proces, zpravidla předchází vznik polypu a adenomu.
Polyp, adenom a časný karcinom se projevuje zpravidla pouze krvácením, které lze odhalit vyšetřením na okultní krvácení. Pokud je pozitivní, následuje kolonoskopické vyšetření, při než je možné případný polyp odstranit (polypektomie) a snížit tak riziko vzniku karcinomu.
Projevy pokročilého nádoru mohou být nespecifické zažívací obtíže a problémy s vyprazdňováním. Závažný (život ohrožující) je ileózní stav, který vzniká při uzávěru střeva. Projevuje se křečemi, nafouknutím, někdy zvracením, vždy je nutná urgentní (chirurgická) léčba.
Základem léčby je chirurgické odstranění části střeva a mízních uzlin, dle rozsahu případně následovaná adjuvantní chemoterapií. U pokročilého (metastatického) onemocnění se uplatňuje též cílená (biologická) léčba.
Specifická je léčba konečníku (rekta), kde se uplatňuje neoadjuvantní nebo adjuvantní radioterapie nebo chemoradioterapie.
Značky: C18 (Zhoubný novotvar tlustého střeva), C19 (Zhoubný novotvar rektosigmoideálního spojení), C20 (Zhoubný novotvar konečníku – recta), C21 (Zhoubný novotvar řiti a řitního kanálu), D01 (Carcinoma in situ jiných a neurčených trávicích orgánů), D12 (Nezhoubný novotvar tlustého střeva‚ konečníku‚ řitního kanálu a řiti)
Více v článku O nádorech tlustého střeva a konečníku
Při operaci nádorů je zpravidla nutné i odstranění a vyšetření mízních uzlin. Pokud je to možné vyšetřuje se nejprve tzv. sentinelová uzlina.
Pro snazší orientaci je možno do oblasti nádoru vstříknout speciální barvivo, které proniká do lymfatických cév a obarví lymfatické cévy a spádové uzliny (včetně sentinelové uzliny), takže jsou snadno rozeznatelné. To se nazývá koloronavigace.
Při kolororadionavigaci se místo barviva používá radioaktivní látka, uzliny jsou pak detekovány pomocí sondy.
Česká onkologická společnost iniciovala vznik Komplexních onkologických center. Tato centra mají k dispozici veškerou potřebnou diagnostickou a léčebnou techniku a jsou v nich dostupné nejmodernější léčebné metody, včetně moderních cílených (biologických) léků a radioterapie. Síť komplexních center je doplněna regionálními ambulantními centry.
Pro léčbu leukémií a lymfomů byla zřízena Hematoonkologická centra a pro léčbu dětí s nádory dvě Dětská onkologická centra
Seznam a mapa center včetně mapek umístění center v jednotlivých nemocnicích: Mapa komplexních onkologických center
Kompletní přehled pracovišť, která se starají o onkologické pacienty, je na oficiálním portálu Národního onkologického programu NOP Online
Konformní radioterapie zahrnuje techniky, jejichž účelem je přizpůsobit různé parametry ozařování tak, aby bylo účinně ozářeno nádorové ložisko a maximálně chráněny zdravé tkáně, což vede k vyšší účinnosti při nižším výskytu nežádoucích účinků.
Více v článcích Konformní radioterapie, Speciální metody radioterapie a Nové techniky radioterapie
Konjugace = spojení, spřažení.
Konjugace (molekul) může mít v medicíně dvojí (základní) význam:
- fyziologické pochody v organismu, např. látka ve vodě nerozpustná je konjugována s jinou látkou, komplex je pak ve vodě rozpustný a může např. být vyloučena močí nebo žlučí
- příprava (konjugovaných) léčiv, např. komplex protilátky proti některému specifickému znaku nádorové buňky a cytostatika nebo radiofarmaka. Účinná látka je z komplexu uvolněna až uvnitř (nádorové) buňky, nepoškozuje tedy buňky normálních tkání. V léčbě nádorů se užívají belantamab mafodotin, brentuximab vedotin, gemtuzumab ozogamicin, ibritumomab tiuxetan, inotuzumab ozogamicin, polatuzumab vedotin, sacituzumab govitekan, trastuzumab deruxtekan, trastuzumab emtansin
Konkrementy ("kaménky") jsou útvary vznikající ve vývodech různých orgánů, vznikají z látek, které obsahuje odváděná tekutina. Přítomnost konkrementů se označuje jako litiáza (latinsky lithos = kámen), konkrétní orgán označují složená slova, např.:
- cholecystolitiáza / choledocholitiáza – konkrement(y) ve žlučníku / žlučovodu
- nefrolitiáza / urolitiáza – konkrement(y) v ledvině (ledvinné pánvičce) / v močových cestách
- pankreatolitiáza – konkrement(y) ve vývodu slinivky břišní
- sialolitiáza - konkrement(y) ve vývodu slinné žlázy
Kontaktní rtg terapie je ozařování za pomocí speciálního rentgenového přístroje, jehož zdroj (rentgenka) je v těsné blízkosti ozařovaného kůže. Používá se k ozařování kožních nádorů, ale i některých nenádorových onemocnění. Dnes je zpravidla nahrazena brachyradioterapií.
Kontrastní látka je pomocná látka používaná při rentgenovém vyšetření, popř. i při vyšetření ultrasonografickém nebo při magnetické rezonanci.
Kontrastní látka více zachycuje rentgenové paprsky nebo jinak odráží ultrazvuk a umožňuje tak zobrazení orgánů, které by jinak nebylo možno zobrazit.
Kontrastní látka se může aplikovat přímo do tělesné dutiny (zažívací trakt, močový měchýř, ale např. i vývody různých žláz). Při podání do žíly se kontrastní látka kumuluje (hromadí) ve specifickém orgánu (např. v ledvině), při podání do tepny (angiografie) se zobrazí tepenné cévní řečiště a příslušné kapiláry. Kontrastní látkou může být za určitých okolností i plyn.
Kontrastní látky aplikované do žíly mohou obsahovat jod, na který může být pacient alergický. Na alergii proto vždy lékaře před rentgenovým vyšetřením upozorněte.
Konzilium (z latinského consulere = radit) je porada s jiným lékařem o dalším postupu léčby. O konzilium je nejčastěji žádán lékař z jiného oboru, ale někdy i kolega ze stejného pracoviště.
Konzilium na pracovišti vyššího typu nebo u lékaře, který se speciálně zabývá méně běžnými stavy, se označuje jako superkonzilium.
Konziliem není indikované cílené vyšetření, které provádí jiný lékař, např. rentgenové vyšetření, endoskopie atd.
Kortikoidy (kortikosteroidy) jsou steroidní hormony tvořené v kůře nadledvinek (kůra = cortex) a řada podobných uměle připravených molekul.
Kortikoidy mají protizánětlivé, protialergické a další účinky.
V onkologii se používají krátkodobě před podáním některých cytostatik jako premedikace ke snížení rizika reakce na tyto léky, spolu s jinými léky k omezení nevolnosti a zvracení, někdy v průběhu radioterapie.
Mají i přímý účinek na některé nádorové buňky a jsou proto dlouhodobě podávány jako součást léčebných kombinací pro léčbu některých hematologických nádorů.
Jsou používány k léčbě celé řady jiných (nenádorových) onemocnění.
Při léčbě kortikoidy je vždy nutný dohled lékaře, jejich dlouhodobé podávání může zhoršit diabetes mellitus (cukrovku), žaludeční vředy, snižuje odolnost vůči infekcím atd. Dlouhodobé podávání vysokých dávek kortikoidů (nebo jejich patologická nadprodukce) vede rovněž k typickému zduření obličeje, vzniká "měsícovitý obličej", po ukončení léčby se vzhled vrací k normálu.
Používají se např. dexametazon, hydrokortison, metylprednisolon, prednison
Kostní dřeň (medulla ossium) je měkká tkáň v dutinách dlouhých kostí (končetin) a mezi trámci houbovité (spongiózní) kosti, ve dření jsou krvetvorné kmenové buňky, které jsou v dlouhých kostech (s výjimkou kloubních konců) postupně nahrazovány tukovou tkání. Vyšetření kostní dřeně se provádí odběrem (biopsií) z kosti hrudní (sterna = sternální punkce) nebo z kyčelní (pánevní) kosti (punkční biopsie nebo trepanobiopsie).
Při některých onemocněních přibývá nebo ubývá relativní zastoupení krvetvorných buněk ve dřeni, taková dřeň se označuje jako hypercelulární respektive hypocelulární.
Krevní buňky (krvinky) jsou buňky, které jsou součásti krve. Patří k nim erytrocyty (červené krvinky), leukocyty (bílé krvinky) a trombocyty (krevní destičky). V širším smyslu též krvetvorné kmenové buňky v kostní dřeni a vývojová stádia jednotlivých druhů krvinek
Krevní obraz (KO) je laboratorní vyšetření počtu krvinek (krevních buněk) a dalších parametrů v krvi odebrané ze žíly.
Červený krevní obraz (ve výsledku může být anglická zkratka RBC) hodnotí počet a velikost erytrocytů (červených krvinek), podíl celkového objemu erytrocytů na objemu krve (hematokrit, HCT) a množství červeného krevního barviva (hemoglobinu, Hgb) v erytrocytech
Bílý krevní obraz (WBC) hodnotí počet leukocytů (bílých krvinek), a zastoupení jejich druhů (diferenciální počet, "diferenciál"), jsou to lymfocyty, monocyty a granulocyty, které se dále dělí na granulocyty neutrofilní, bazofilní a eozinofilní ("neutrofily", "bazofily" a "eozinofily")
Dále se hodnotí počet trombocytů (krevních destiček)
Vyšetření krevního obrazu je jednoduché a nenáročné a může odhalit choroby krve (včetně leukémií) nebo jiná onemocnění
Podívejte se na video Vyšetření krve na webu MojeMedicina.cz
Krev se skládá z krevních buněk (červených krvinek, bílých krvinek a krevních destiček) a tekuté části – krevní plazmy.
V plazmě jsou rozptýleny bílkoviny, soli a látky, které jsou krví přenášeny mezi různými orgány (cukry, lipidy, hormony, produkty metabolismu určené k vyloučení atd.)
V plazmě je rovněž komplex látek, které zajištují srážení krve (fibrinogen a další). Po odběru krve dochází k jejímu sražení, zbývající tekutina (neobsahuje faktory srážející krev) se nazývá krevní sérum.
