Růst některých (hormonálně závislých) karcinomů prsu a karcinomů prostaty je podporován pohlavními hormony (estrogeny/androgeny), které se tvoří ve vaječnících nebo ve varlatech.
Prvním krokem ablační hormonální léčby je zastavení tvorby hormonů v těchto orgánech, což je možné chirurgickým odstraněním vaječníků (ovarektomie)/varlat (orchiektomie) nebo nověji pomocí léků.
Činnost vaječníků/varlat je řízena z hypothalamu (část mozku) prostřednictvím specifických hormonů – gonadotropinů (GnRH, LHRH), které řídí tvorbu dalších hormonu (FSH, LH) v podvěsku mozkovém (hypofýze). Tyto hypofyzární hormony pak řídí tvorbu hormonů ve vaječnících a varlatech.
LHRH analoga jsou látky podobné molekule LHRH, jejich vysoká hladina v organismu zpětnou vazbou blokuje tvorbu vlastního LHRH, tím tvorbu FSH a LH v hypofýze a následně je blokována tvorba hormonů ve vaječnících/varlatech (po zahájení léčby může na několik dní dojít nejprve ke zvýšené tvorbě hormonů)
LHRH antagonisté blokují receptory na hypofýze, tyto receptory tak nemohou být aktivovány hypothalamickým LHRH, je blokována tvorba FSH a LH a následně i hormonů e vaječnících/varlatech
Možná je přímá blokáda enzymu, který je odpovědný za syntézu androgenu z jiných molekul ve varlatech a jiných tkáních.
V léčbě se uplatňují abirateron, degarelix, goserelin, leuprorelin, relugolix, triptorelin.
Syntézu estrogenů v nadledvinkách a periferních tkáních blokují inhibitory aromatázy (IA)
V dřívějších dobách se používalo i chirurgické odstranění hypofýzy nebo nadledvinek, popřípadě se vaječníky/varlata ozářily, a tak byla potlačena jejich funkce.
Hormony jsou produkty endokrinních žláz nebo buněk difuzního neuroendokrinního systému vylučované přímo do krevního oběhu. Mají specifický účinek na určité buňky, které mají receptory pro příslušný hormon.
Některé hormony se uplatňují v hormonální léčbě
Howell-Jollyho tělíska v erytrocytech (červených krvinkách) jsou bazofilní granula, fragmenty chromozomů (normální zralý erytrocyt nemá buněčné jádro s chromozomy). Objevují se v nezralých erytrocytech např. při anémii nebo po odnětí sleziny.
Lék ze skupiny kortikosteroidy pro systémovou aplikaci, glukokortikoidy
Mechanismus účinku léku
- Hydrokortison je přirozený hormon kůry nadledvin. Má nejen glukokortikoidní ale i minerálkortikoidní účinky. Hydrokortison má protizánětlivé, antialergické a antiproliferativní účinky. Vedle zvýšení metabolismu uhlovodanů, má proteolytické a nespecificky antitoxické (membrány stabilizující) účinky a stimuluje mikrocirkulaci.
Použití léku u onkologických pacientů
- Léčba kožních změn při léčbě inhibitory EGFR
Dle doporučení ČOS (Modrá kniha) může být lék použit u některých nádorů ze skupiny:
- Nádory lymfatických tkání (součást kombinačních režimů)
Způsob užívání léku
- Mast pro lokální použití
- Tablety užívané ústy
- Pomalá nitrožilní injekce / infúze nitrosvalová injekce
Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje
- Hydrokortison nemá žádný nebo má zanedbatelný vliv na schopnost řídit nebo obsluhovat stroje.
Informace o léku na informačním portálu Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL)
Na této stránce jsou podrobné informace o přípravku včetně podrobné informace o indikacích (přesný typ a stádium onemocnění, kombinace s jinými léčivy, linie léčby nežádoucí účinky, apod.), podmínkách úhrady apod.
Lék ze skupiny opioidní analgetika (anodyna)
Mechanismus účinku léku
- Hydromorfon je opiátový agonista (souhlasně působící) bez antagonistické aktivity. Hydromorfon a příbuzné opiáty mají největší účinek na centrální nervový systém a střevní trakt. Účinky jsou zejména analgetické, anxiolytické, antitusické a sedativní. Dále se může vyskytnout ospalost, změny nálady, respirační deprese, snížení střevní motility, nevolnost, zvracení a změny v endokrinním a autonomním nervovém systému.
Použití léku u onkologických pacientů
- Léčba silné bolesti
- Paliativní léčba nezvladatelné dušnosti
Způsob užívání léku
- Tobolky s prodlouženým uvolňováním užívané ústy nejméně každých 12 hodin. Tobolky je nutno polknout celé.
Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje
- Hydromorfon může ovlivnit schopnost řídit motorová vozidla a obsluhovat stroje. Toto je zejména pravděpodobné na začátku léčby hydromorfonem, při zvýšení dávky nebo změně léku, nebo pokud je hydromorfon kombinován s dalšími látkami ovlivňujícími CNS. Pacienti stabilizovaní na určité dávce, nemusí být již nadále omezováni. Pacienti by se proto měli poradit se svým lékařem, zda řízení či obsluhu strojů povolí
Informace o léku na informačním portálu Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL)
Na této stránce jsou podrobné informace o přípravku včetně podrobné informace o indikacích (přesný typ a stádium onemocnění, kombinace s jinými léčivy, linie léčby nežádoucí účinky, apod.), podmínkách úhrady apod.
Protinádorový lék ze skupiny cytostatika
Další názvy: hydroxyurea, hydroxymočovina
Mechanismus účinku léku
- Není znám přesný mechanismus, kterým hydroxykarbamid vyvolává svůj antineoplastický účinek. Pravděpodobně inhibuje enzym (ribonukleotidreduktázu) nutný pro syntézu DNA
Registrované indikace
- Karcinom děložního čípku souběžně s radioterapií
- Chronická myeloidní leukémie (CML)
- Prevence komplikací srpkovité anémie
Způsob užívání léku
- Tobolky podávané ústy jednou denně nebo ob den
Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje
- Lék může způsobovat ospalost, při užívání může dojít k narušení pozornosti.
Informace o léku na informačním portálu Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL)
Na této stránce jsou podrobné informace o přípravku včetně podrobné informace o indikacích (přesný typ a stádium onemocnění, kombinace s jinými léčivy, linie léčby nežádoucí účinky, apod.), podmínkách úhrady apod.
Hypertermická léčba využívá skutečnost, že teplota kolem 41 – 45 °C poškozuje buňky, zpomaluje jejich dělení nebo je zahubí.
K lokálnímu zahřátí jednotlivých ložisek lze použít řadu metod, např. mikrovlnné záření, elektrický proud o vysoké frekvenci (radiofrekvenční ablace), ultrazvuk, laser, teplé předměty.
Specifickou metodou je izolovaná hypertermická perfúze horní nebo dolní končetiny, při které je končetina napojena na mimotělní oběh a je podán zahřátý roztok cytostatika. Používá se při léčbě sarkomů nebo melanomu omezených na končetinu.
U některých nádorů postihujících pobřišnici (mezoteliom, pseudomyxom) se může v průběhu operace (po odstranění maxima nádorových ložisek) podat zahřátý roztok cytostatika (hypertermická intraperitoneální chemoterapie – HIPEC).
Hypertrofie je zvětšení tkáně /orgánu při zvětšení jednotlivých buněk v orgánech, jejichž buňky se nedělí - jejich počet se nemění. Vzniká při dlouhodobé zátěži, například ve svalech (hypertrofie srdečního svalu).
Hyperplazie je zvětšení dané zvýšením počtu buněk, např. hyperplazie prostaty.
Chemoprotektivní látky jsou látky chránící před škodlivým účinkem chemických látek, které mohou (zejména při dlouhodobé expozici) vést ke vzniku onemocnění včetně nádorů. Patří k nim např. antioxidanty.
Při onkologické léčbě se užívají některé léky, které snižují riziko některých nežádoucích účinků cytostatik.
Jde např. o dexrazoxan, který chrání srdeční sval před kardiotoxickými vlivy antracyklinů, mesna chrání močový měchýř, leukovorin se podává při projevech toxicity antagonistů kyseliny listové.
Protinádorová chemoterapie požívá cytotoxické (pro buňku jedovaté) látky, souhrnně se označují jako cytostatika. Protinádorová cytostatika způsobí různými mechanismy poruchy deoxyribonukleové kyseliny (DNA), která nese genetickou informaci, nebo ovlivňují buněčné struktury nutné k dělení buněk – výsledkem je zastavení růstu nebo smrt zasažených buněk.
Většina těchto látek působí na všechny buňky, které rostou a dělí se, což však nejsou jen buňky nádoru, ale i buňky zdravých tkání. Chemoterapie má proto řadu nežádoucích účinků (změny v krevním obrazu, změny na sliznicích zažívacího traktu, alopecie, průjem atd.).
Cytostatika (nebo jiné léky) se někdy se mohou podávat samotná (mono[chemo]terapie), častěji však v kombinacích s jinými cytostatiky (poly[chemo]terapie, kombinovaná [chemo]terapie).
Kombinovat se mohou též s cílenými (biologickými) léky (chemobioterapie / biochemoterapie). Protože některé léky mohou zvyšovat citlivost buněk k záření, mohou se v některých případech cytostatika podávat souběžně s radioterapií (chemoradioterapie / radiochemoterapie) a možná je i kombinace všech tří modalit (chemobioradioterapie).
Jednotlivé léky a jejich kombinace jsou vhodné vždy jen pro specifický typ nádoru.
Více o chemoterapii v článku Co jsou to cytostatika, co je to chemoterapie a o kombinaci chemoterapie a radioterapie v článku Chemoradioterapie a ve článcích navazujících
Chirurgická (operační) léčba u většiny nádorů představuje základní léčebný přístup, úplné odstranění nádoru pak zpravidla bývá předpokladem vyléčení nádorového onemocnění. Jsou ovšem i nádory, u kterých se chirurgická léčba primárně nepoužívá. Jde především o hematologické nádory a nádory, které je možno léčit jiným způsobem (některé nádory dělohy, některé nádory prostaty, choriokarcinom).
Operace dle výsledku:
- radikální operace: Úplné odstranění nádoru a dostatečné množství okolní tkáně (lemu) kam mohou zasahovat mikroskopické výběžky nádoru. Dle typu nádoru se popřípadě provádí i odstranění regionálních lymfatických uzlin (lymfadenektomie). Úplné odstranění nádoru potvrzené při mikroskopickém vyšetřením patologem (nádor nikde nedosahuje k okraji resekátu) se označuje jako R0 resekce
- debulking: V některých případech (karcinom vaječníku) je i při nemožnosti úplného odstranění nádoru (a jeho metastáz) vhodné odstranění co největší části nádoru. Pokud v těle zbude jen minimální množství nádoru, je šance na jeho vyléčení jinými způsoby.
Jako debulking se někdy označuje též zmenšení nádoru jinou metodou (neoadjuvantní chemoterapií, radioterapií). Pojem debulking vychází z anglického bulky = objemný. - paliativní operace: Cílem je odstranění (prevence) významných komplikací, např. krvácení, uzávěr střeva (ileus), tlak nádoru na důležité orgány (mozek, mícha), atd.
- explorativní operace: Ověření stavu napři dutiny břišní (explorativní laparoskopie), nitrohrudních orgánů (explorativní torakotomie) apod., pokud nejsou dostatečné zobrazovacího nebo endoskopického vyšetření.
Operace dle rozsahu:
- -ektomie: Vynětí (vyříznutí) celého orgánu nebo jeho definované části (z latinského ectomia = vynětí). Prvá část slova označuje vyjmutý orgán (část), např. cystektomie – vynětí močového měchýře, gastrektomie – v. žaludku, maxilektomie – v. horní čelisti, nefrektomie – v. ledviny, pneumonektomie – v. celé plíce, lobektomie – v. laloku (např. plic, mozku, jater apod.), segmentektomie – v. anatomického segmentu (např. jater).
- amputace: Odstranění periferní (okrajové) části těla nebo orgánu – končetiny, konečníku, prsu
- ablace: Chirurgické odnětí / snesení povrchových útvarů nebo orgánu (ablace prsu = mastektomie, ablace polypu, nehtu apod.)
- resekce: Vynětí (vyříznutí) části orgánu (s nádorem), např. resekce žaludku, resekce střeva, resekce jater.
- excize: Vyříznutí nevelkého ložiska patologické tkáně nebo jen odebrání vzorek k histologickému vyšetření např. i při endoskopickém vyšetření
- exstirpace: Vynětí celého útvaru (nádoru, cysty) nebo orgánu
Více v článku Onkochirurgie
▼Protinádorový lék ze skupiny cílené léky, inhibitory proteinové kinázy
Mechanismus účinku léku
- Chizartinib se váže na FLT3 a tím blokuje růst a množení buněk
Registrované indikace
- Akutní myeloidní leukémie (AML) s pozitivitou FLT3-ITD, v kombinaci s indukční chemoterapií cytarabinem a antracyklinem s následnou konsolidační léčbou cytarabinem, dále monoterapie chizartinibem.
Způsob užívání léku
- Potahované tablety užívané ústy jednou denně, nezávisle na jídle
-
Během léčby se nemají požívat přípravky obsahující třezalku tečkovanou (mohou snižovat účinnost léku)
Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje
- Je nepravděpodobné, že by přípravek mohl ovlivnit schopnost řídit a obsluhovat stroje.
Informace o léku na informačním portálu Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL)
Na této stránce jsou podrobné informace o přípravku včetně podrobné informace o indikacích (přesný typ a stádium onemocnění, kombinace s jinými léčivy, linie léčby nežádoucí účinky, apod.), podmínkách úhrady apod.
▼Přípravky označené tímto symbolem podléhají dalšímu sledování. To umožní rychlé získání nových informací o bezpečnosti. Můžete přispět tím, že nahlásíte jakékoli nežádoucí účinky, které se u Vás vyskytnou Státnímu ústavu pro kontrolu léčiv (nahlásit nežádoucí účinek).
Protinádorový lék ze skupiny alkylační cytostatika
Mechanismus účinku léku
- Chlorambucil působí jako bifunkční alkylační činidlo, poškozuje DNA. Buňka s poškozenou DNA se nemůže dělit a umírá. Chlorambucil též vyvolává buněčnou apoptózu nahromaděním cytosolového p53 a následnou aktivací promotéru apoptózy.
Registrované indikace
- Hodgkinův lymfom
- Nehodgkinský lymfom
- Chronická lymfocytární leukémie (CLL)
- Waldenströmova makroglobulinémie
Dle doporučení ČOS (Modrá kniha) může být lék použit u některých nádorů ze skupiny:
Způsob užívání léku
- Potahované tablety užívané ústy
- Užívá se nejméně jednu hodinu před jídlem nebo tři hodiny po jídle
Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje
- O vlivu přípravku na schopnost řídit nebo obsluhovat stroje nejsou k dispozici žádné údaje.
Informace o léku na informačním portálu Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL)
Na této stránce jsou podrobné informace o přípravku včetně podrobné informace o indikacích (přesný typ a stádium onemocnění, kombinace s jinými léčivy, linie léčby nežádoucí účinky, apod.), podmínkách úhrady apod.
