Každý vyléčený pacient má obavu z návratu nemoci a chce dělat vše pro to, aby se nemoc nevrátila. Prevence návratu onkologického onemocnění má několik rovin, dispenzární, která je založena na pravidelných vyšetřeních, preventivní, která je založena na odpovědnosti pacienta a psychologickou, kterou je strach z návratu nemoci.
Poté, co je pacient vyléčen, v onkologii se říká, že je v remisi je v tzv. dispenzární péči . Ta nespočívá v nadbytečném počtu vyšetření, prováděných na různých místech, tak aby byly co nejčastější, naopak tento přístup může pacienta i poškodit nejen nadbytečným ozářením, ale může ve výsledku vést k pozdnímu odhalení návratu nemoci, dezinterpretaci nálezů či nesprávnému posouzení dalších léčebných možností.
Od 1.1. 2019 vstoupila v platnost dohoda mezi Českou onkologickou společností, Sdružením praktických lékařů a Společností všeobecného lékařství, jejímž cílem je zavedení postupů sdílené péče o pacienty po ukončené onkologické léčbě, zvýšení komfortu pacientů při zachování kvality péče, zlepšení organizace péče, posílení kompetencí praktických lékařů a současně uvolnění kapacity onkologických pracovišť pro kvalitní péči o onkologické pacienty, kteří právě podstupují onkologickou léčbu.
Sdílení péče o onkologické pacienty v remisi je dlouhodobý, postupný a pečlivě připravený proces. Předání pacienta v remisi do péče praktického lékaře je dobrovolné a záleží na domluvě pacienta a onkologa.
Pro praktické lékaře byla vytvořena metodika - doporučené postupy, které popisují, jak má být stav onkologických pacientů po úspěšné léčbě kontrolován. V péči o pacienty v remisi nejde jen o včasný záchyt případného návratu nemoci, ale také o péči v souvislosti se zvýšeným rizikem přidružených nemocí, které mohou souviset s primární onkologickou léčbou.
Praktický lékař dostane kromě obecných doporučených postupů také podrobnou písemnou zprávu, která zohlední individuální rizika pacienta a doporučení ošetřujícího onkologa, co má být u konkrétního pacienta sledováno.
Důvěřujte svému lékaři a dodržujte četnost a druh vyšetření, která Vám doporučí, jsou dostatečná.
Důležitá je tzv. terciální prevence, jejímž cílem je zachytit případný návrat nádorového onemocnění po primární léčbě a intervalu, kdy je člověk bez příznaků nemoci včas a tedy ve stále ještě léčitelné podobě. Základem této prevence je pacient sám. Často se stává, že vyléčený pacient se soustředí na nemoc, ze které se vyléčil, ale zanedbává ostatní prevenci, vrací se pak do ordinací onkologů se zhoubným nádorem jiného orgánu v pokročilém stádiu.
Další důležitou rovinou je náš životní styl, který si po dokončení léčby či zvládnutí akutní fáze nemoci nastavíme. Jeho nedílnou součástí je i způsob, jak přistupujeme k životním těžkostem a stresům. Naše psychické nastavení tvoří důležitou součást celkového procesu uzdravení.