Obsah:
- Charakteristika období dospívání, specifické problémy ve věku dospívání
- Epidemiologie nádorů u dospívajících
- Specifika nádorů u dospívajících
- Problém pozdní diagnózy a oddálení léčby nádorů u adolescentů
- Možnosti prevence a časné diagnostiky nádorů u dospívajících, osvěta
- Dlouhodobě přežívající dětští onkologičtí pacienti (childhood cancer survivors), problémy přechodu z dětské onkologie do péče medicíny dospělého věku (transitional care)
- Centra v České republice pro diagnostiku a léčbu nádorů u dospívajících
- Literatura
Ve světě roste generace dospívajících mladých lidí, téměř polovina světové populace je mladší 25 let. Rozdíly jsou ovšem patrné dle geografické distribuce. V České republice tvoří generace dospívajících mladých lidí ve věku 15 – 19 let kolem 670 000, tedy kolem 7% z celkové populace. Víc než v minulosti se vyhrocuje střet a nepoměr mezi biologickou zralostí a zralostí psychickou a sociální, což přináší řadu rizik a problémů moderního světa – antisociální chování mladých lidí (abusus alkoholu, kouření, drogy, gemblerství, sexuální promiskuitu). Alarmujícím tempem stoupá počet sebevražd.
Charakteristika období dospívání, epidemiologie nádorů u dospívajících
Období dospívání je ne úplně přesně ohraničeno období přechodu z věku dětského do věku dospělého. Začátek dospívání je dán začátkem pohlavního zrání (objevení se sekundárních pohlavních znaků – pubické ochlupení, u dívek růst prsou, u chlapců zvětšování se varlat a penisu). Období pohlavního dozrávání (puberta) začíná u dívek mezi 11. a 12. rokem, u chlapců mezi 13. a 14. rokem. Konec dospívání je dán legislativně dosažením 18. roku života. V medicíně pod pojmem adolescentní věk rozumíme věk od 12. - 15. let ( mladší adolescentní věk) a od 15.- 19. Let (starší adolescentní věk). V onkologii pod pojmem nádory adolescentů hodnotíme pacienty ve věku 15. – 19. let.
Epidemiologie nádorů u dospívajících
Dalším důležitým demografickým ukazatelem je rozbor příčin úmrtí u dospívajících. Nádory jsou v této věkové skupině na čtvrtém místě hned za úrazy, sebevraždami a vraždami a jsou tedy nejčastějším onemocněním vedoucím k smrti u adolescentů. Přežívání adolescentů v České republice je srovnatelné s přežíváním v jiných státech Evropy.
Specifika nádorů u dospívajích
Spektrum nádorů u dospívajících a jejich biologické vlastnosti jsou věkově specifické a významně se liší od spektra nádorů dětí mladších 15 let nebo od nádorů dospělé a starší populace. Epiteliální nádory (karcinomy), typické pro starší věk, tvoří méně než 12% ze všech nádorů u adolescentů. Jejich etiopatogeneze a spektrum patogenetických změn se může s věkem měnit.
Nádory embryonálního původu typické pro dětský věk (neuroblastom, nefroblastom, hepatoblastom, retinoblastom atd) jsou u adolescentů spíše raritní, a pokud se vyskytnou, mají výrazně agresivní klinické chování a špatnou prognózu.
U dospívajících převažují především maligní lymfomy (především Hodgkinův lymfom), nádory varlat u chlapců, germinální nádory ovarií u dívek. Vrchol výskytu je u nádorů kostí, časté jsou rovněž nádory (sarkomy) měkkých tkání a nádory CNS. Velmi prudce stoupá výskyt melanomu, především u dívek. Z karcinomů je nejčastější karcinom štítné žlázy.
Problém pozdní diagnózy a oddálení léčby nádorů u adolescentů
Příčin pozdní diagnózy nádorů u dospívajících je několik, a to na všech úrovních – od pacienta samotného přes rodinu a rodiče až po poskytovatele zdravotní péče.
Možnosti prevence a časné diagnostiky nádorů u dospívajících, osvěta
Dlouhodobě přežívající dětští onkologičtí pacienti (childhood cancer survivors), problémy přechodu z dětské onkologie do péče medicíny dospělého věku (transitional care)
Specifickou skupinou jsou mladí lidi, kteří byli léčeni pro maligní nádorové onemocnění v dětském věku a dlouhodobě přežívají bez přítomnosti nádoru. Tito pacienti by měli být dlouhodobě, ideálně celoživotně, sledováni na specializovaném pracovišti. Velké procento z nich je ohroženo vznikem pozdních následků protinádorové léčby, z nich nejvážnějším je možný vznik sekundárního nádoru.
V tomto kontextu je v klinické praxi problematický přechod z pracoviště dětské onkologie na pracoviště dospělé medicíny (tzv transitional care). Ve světě existuje několik modelů: 1.pacienta sleduje praktik nebo rodinný lékař, onkolog je konzultován pouze v případě potíží. 2. Pacient je sledován u svého praktického lékaře, který odesílá výsledky vyšetření onkologovi. 3. Pacient je sledován onkologem dospělého věku. 4. Pacient je sledován onkologem dospělého věku ve spolupráci s dětským onkologem.
Měřítkem léčebného úspěchu je v současné onkologii kromě délky samotného přežití zejména kvalita života, schopnost mladých lidí zařadit se zpět do vzdělávacího či pracovního procesu, schopnost najít si partnera a založit si rodinu a žít plnohodnotný život. Proto je dlouhodobé sledování přežívajících mladých onkologických pacientů mezioborový multidisciplinární proces (onkologové, psychologové, kardiologové, gynekologové, ale taky sociální pracovníci, tzv. poradci pro školu a práci atd.).
Subjektivní vnímání dobré kvality života u vyléčených mladých lidí závisí také na adekvátním chování a dostatečném pochopení ze strany jeho okolí. Proto je nevyhnutná osvěta široké populace i v tomto směru.
Centra v České republice pro diagnostiku a léčbu nádorů u dospívajících:
- Klinika dětské onkologie FN Brno: odpovědný lékař: MUDr Viera Bajčiová,CSc
- Klinika dětské onkologie a hematologie Praha – Motol: odpovědný lékař: MUDr Edita Kabíčková,PhD
Literatura
- Bajčiová V, Štěrba J, Tomášek J: Nádory u adolescentů a mladých dospělých, Grada 2011
- Bajčiová V: Vybrané kazuistiky nádorů u adolescentů a mladých dospělých, Mladá fronta 2012
- Bleyer A: Cancer epidemiology in older adolescents and young adults 15 to 29 years of age. NCI Bethesda 2006