Nádorová onemocnění u dospívajících

Obsah:

Ve světě roste generace dospívajících mladých lidí, téměř polovina světové populace je mladší 25 let. Rozdíly jsou ovšem patrné dle geografické distribuce. V České republice tvoří generace dospívajících mladých lidí ve věku 15 – 19 let kolem 670 000, tedy kolem 7% z celkové populace. Víc než v minulosti se vyhrocuje střet a nepoměr mezi biologickou zralostí a zralostí psychickou a sociální, což přináší řadu rizik a problémů moderního světa – antisociální chování mladých lidí (abusus alkoholu, kouření, drogy, gemblerství, sexuální promiskuitu). Alarmujícím tempem stoupá počet sebevražd.

Kromě těchto problémů jsou dospívající ohroženi celou řadou závažných onemocnění, více než 12% adolescentní populace žije s chronickým onemocněním. Do skupiny chronických nemocných se řadí i pacienti s nádorovým onemocněním.

Charakteristika období dospívání, epidemiologie nádorů u dospívajících

Období dospívání je ne úplně přesně ohraničeno období přechodu z věku dětského do věku dospělého. Začátek dospívání je dán  začátkem pohlavního  zrání (objevení se sekundárních pohlavních znaků – pubické ochlupení, u dívek růst prsou, u chlapců zvětšování se varlat a penisu). Období  pohlavního dozrávání (puberta) začíná u dívek mezi 11.  a 12. rokem, u chlapců mezi 13. a 14. rokem. Konec dospívání je dán legislativně dosažením  18. roku života. V medicíně pod pojmem adolescentní věk rozumíme věk od 12. - 15. let ( mladší adolescentní věk) a od 15.- 19. Let (starší adolescentní věk). V onkologii pod pojmem nádory adolescentů hodnotíme pacienty ve věku 15. – 19. let.

Adolescenti procházejí složitým vývojovým obdobím dospívání, charakteristickým nejen tělesnými, ale i metabolickými, psychickými a emočními změnami, snahou o osamostatnění. Významným je pro ně fakt autonomie a nezávislosti s typickým nerespektováním autorit, řádů a norem.  O to větší šok je pro ně diagnóza maligního onemocnění. Psychosociální stránka péče o adolescenta (izolace od přátel a rodiny, změny tělesného vzhledu, strach ze smrti) je stejně důležitá jako samotná protinádorová léčba. Psychický stav pacienta výrazně ovlivňuje průběh a celkovou toleranci léčby.
Fyziologické tělesné změny v průběhu puberty  (změny metabolizmu, zvýšená proteosyntéza, hormonální aktivita, růstová aktivita, změny body mass indexu, změny objemové distribuce tukové tkáně) mohou ovlivnit efekt a toxicitu onkologické léčby (změny farmakokinetiky a biofarmakologické tolerance).

Epidemiologie nádorů u dospívajících

Výskyt nádorových nemocí u adolescentů má neustále stoupající trend, který v posledních letech předstihl incidenci nádorů v dětské populaci. Vzestup incidence je kolem 1% za rok s výjimkou maligního melanomu, nádorů varlat a non Hodgkinských lymfomů, u kterých incidence stoupá kolem 2% za rok. V České republice nádorem onemocní ročně kolem 350 – 400 mladých lidí ve věku 15 – 20 let.

Dalším důležitým demografickým ukazatelem je rozbor příčin úmrtí u dospívajících. Nádory jsou v této věkové skupině na čtvrtém místě  hned za úrazy, sebevraždami a vraždami a jsou tedy nejčastějším onemocněním vedoucím k smrti u adolescentů. Přežívání adolescentů v České republice je srovnatelné s přežíváním v jiných státech Evropy.

Specifika nádorů u dospívajích

GRAF č. 2

Spektrum nádorů u dospívajících a jejich biologické vlastnosti jsou věkově specifické a významně se liší od spektra nádorů dětí mladších 15 let nebo od nádorů dospělé a starší populace. Epiteliální nádory (karcinomy), typické pro starší věk, tvoří méně než 12% ze všech nádorů u adolescentů. Jejich etiopatogeneze a spektrum patogenetických změn se může s věkem měnit.

Nádory  embryonálního původu typické pro dětský věk (neuroblastom, nefroblastom, hepatoblastom, retinoblastom atd) jsou u adolescentů spíše raritní, a pokud se vyskytnou, mají výrazně agresivní klinické chování  a špatnou prognózu.

U dospívajících převažují  především maligní lymfomy (především Hodgkinův lymfom), nádory varlat u chlapců, germinální nádory ovarií u dívek. Vrchol výskytu je u nádorů kostí, časté jsou rovněž nádory (sarkomy) měkkých tkání a nádory CNS. Velmi prudce stoupá výskyt melanomu, především u dívek. Z karcinomů je nejčastější karcinom štítné žlázy.

Problém pozdní diagnózy a oddálení léčby nádorů u adolescentů

Příčin pozdní diagnózy nádorů u dospívajících je několik, a to na všech úrovních – od pacienta samotného přes rodinu a rodiče až po poskytovatele zdravotní péče.

Ze strany pacienta hraje roli právě věk – období psychického dozrávání, revolty a formování osobnosti. Protože nádor jako takový obvykle nebolí, nevěnuje mladý člověk iniciálním příznakům obvykle pozornost, navíc mladý organizmus dokáže kompenzovat poměrně dlouho nárůst nádoru (např. útlak plic nádorovou masou bez dyspnoe či tachypnoe). Dospívající většinou ani netuší, že by ve svém věku mohli onemocnět zhoubným nádorem.
Rodiče a rodina se obvykle  zaměřují především na sociální problémy ( škola  a prospěch, další vzdělání a pracovní uplatnění, kamarádi atd). Již většinou neřeší nebo bagatelizují zdravotní problémy („děti již vyrostli, jsou mladí, nemohou být tedy vážně nemocní…“). Je to dáno i faktem, že nádory u mladých lidí obvykle nemají specifické příznaky, které jsou v povědomí populace spjaté s rozvojem nádoru.
Ze strany poskytovatelů zdravotní péče mohou být příznaky hodnoceny nesprávně, často se na možnost nádoru jako vyvolávající příčiny potíží nemyslí. Opět je to dáno vzácným výskytem nádorů u mladých lidí. Počet preventivních prohlídek s věkem  klesá, a často proběhnou pouze formálně.

Možnosti prevence a časné diagnostiky nádorů u dospívajících, osvěta

Možnosti prevence nádorů u dospívajících se neliší od prevence v jiných věkových skupinách, tj  platí dodržování zásad zdravého životního stylu. U dospívajících je tento bod o to důležitější, že právě v období dospívání se fixují životní návyky a životní styl. Aktivní vyhledávání (skríning) se rutinně neprovádí z několika důvodů: především nádory u dospívajících patří mezi vzácná onemocnění, chybí specifické indikátory nádorové nemoci , etiologie není známá (resp. je multifaktoriální souhrou genetických  faktorů a vlivů   vnějšího prostředí) a tedy nelze definovat rizikovou skupinu mladých lidí.
Časná diagnostika a zkrácení doby od prvních příznaků ke stanovení diagnózy a zahájení efektivní onkologické léčby je pro mladé lidi klíčová a tady hraje významnou roli informovanost a osvěta, a to nejenom adolescentů, ale i jejich rodičů. Znalost možných rizikových a predispozičních faktorů, zdravotní osvěta a výchova mladé generace k odpovědnému přístupu k vlastnímu zdraví je nezbytnou součástí prevence nádorových onemocnění v mladém věku. V přípravě je webová stránka www.fighttogether.cz, zaměřená na bližší informace stran maligních nádorů u adolescentů a mladých dospělých včetně anonymní poradny.
Poučení o samovyšetření prsu u mladých dívek a samovyšetření varlat u chlapců a mladých mužů lze nalézt na stránkách: www.prevencenadoru.cz, www.maskoule.cz, www.hlidackouli.cz
V sekundární prevenci a časném záchytu nádorů u dospívajících hraje mimořádně důležitou roli lékař primárního kontaktu a systém pečlivě prováděných preventivních prohlídek. Doškolování lékařů primárního kontaktu v oblasti onkologie nejen dospělých, ale i dětí a dospívajících, je nutností. Lékaři i laici najdou informace na www.linkos.cz, webových stránkách Kliniky dětské onkologie FN Brno a FN Motol Praha – informace pro pacienty nebo www.cancer.gov (adolescents and young adults).

Dlouhodobě přežívající dětští onkologičtí pacienti (childhood cancer survivors), problémy přechodu z dětské onkologie do péče medicíny dospělého věku (transitional care)

Specifickou skupinou jsou mladí lidi, kteří byli léčeni pro maligní nádorové onemocnění v dětském věku a dlouhodobě přežívají bez přítomnosti nádoru. Tito pacienti by měli být dlouhodobě, ideálně celoživotně, sledováni na specializovaném pracovišti. Velké procento z nich je ohroženo vznikem pozdních následků  protinádorové léčby, z nich nejvážnějším je možný vznik sekundárního nádoru.

V tomto kontextu je v klinické praxi problematický přechod z pracoviště dětské onkologie na pracoviště dospělé medicíny (tzv transitional care). Ve světě existuje několik modelů: 1.pacienta sleduje praktik nebo rodinný lékař, onkolog je konzultován pouze v případě potíží. 2. Pacient je sledován u svého praktického lékaře, který odesílá výsledky vyšetření onkologovi. 3. Pacient je sledován onkologem dospělého věku. 4. Pacient je sledován onkologem dospělého věku ve spolupráci s dětským onkologem.

Měřítkem léčebného úspěchu je v současné onkologii kromě délky samotného přežití zejména kvalita života, schopnost mladých lidí zařadit  se  zpět do vzdělávacího či pracovního procesu, schopnost najít si partnera a založit si rodinu a žít plnohodnotný život. Proto je dlouhodobé sledování  přežívajících mladých onkologických pacientů  mezioborový multidisciplinární proces (onkologové, psychologové, kardiologové, gynekologové, ale taky sociální pracovníci, tzv. poradci pro školu a práci atd.).
Subjektivní vnímání dobré kvality života u vyléčených mladých lidí závisí také na adekvátním chování a dostatečném pochopení ze strany jeho okolí. Proto je nevyhnutná osvěta  široké  populace i v tomto směru.

Centra v České republice pro diagnostiku a léčbu nádorů u dospívajících:

  • Klinika dětské onkologie FN Brno: odpovědný lékař:  MUDr Viera Bajčiová,CSc
  • Klinika dětské onkologie a hematologie Praha – Motol: odpovědný lékař: MUDr Edita Kabíčková,PhD
Kontakty na centra a další informace v mapě onkologické péče. 

Literatura

  1. Bajčiová V, Štěrba J, Tomášek J: Nádory u adolescentů a mladých dospělých, Grada 2011
  2. Bajčiová V: Vybrané kazuistiky nádorů u adolescentů a mladých dospělých, Mladá fronta 2012
  3. Bleyer A: Cancer epidemiology in older adolescents and young adults 15 to 29 years of age. NCI Bethesda 2006
Autor: MUDr Viera Bajčiová,CSc
Klinika dětské onkologie FN Brno

Informace o stránce

Klíčová slova
dospívající