Naše poznání o tom, jak nádorové onemocnění vzniká, se postupně rozšiřuje. Přibývá informací i o tom, které vlivy usnadňují vznik nádoru. Známe rizikové faktory, které se podílejí na vzniku nádorového onemocnění a které můžeme změnou životního stylu ovlivnit (např. kouření, obezita, nadměrná konzumace alkoholu, nadměrná expozice slunečnímu záření, stres, nedostatek spánku). Další faktory, jako jsou věk, pohlaví a vrozená dispozice, ovlivnit nemůžeme. Často jsou to onemocnění multifaktoriální, kde se na vzniku nepodílí pouze jediná příčina, ale celý soubor rizik. Přinášíme Vám řadu informací a doporučení, ve kterých se dozvíte, co můžete udělat sami pro sebe a pro své blízké, abyste riziko vzniku zhoubného nádoru výrazně snížili.
-
Strava
Výživa je jedním z nejdůležitějších zevních faktorů, který má významný vliv na vznik zhoubných nádorů.
-
Pohyb
Pohybová aktivita se považuje za jeden z nejdůležitějších pilířů zdraví.
-
Spánek
Prevence zhoubných nádorů může mít i tak příjemnou podobu, jako je spánek.
-
Stres
Stres! Všichni to známe, ale ne každý ví, že i psychosociální stres je rizikovým faktorem vniku nádorů.
-
Kouření
Kouření je příčinou zhruba třetiny všech onkologických onemocnění!
-
Alkohol
Alkohol patří mezi nejvýznamnější karcinogenní faktory a významně zvyšuje riziko vzniku řady nádorů již při relativně nízké konzumaci.
-
Slunce
Nadměrná expozice slunečnímu záření je významných rizikovým faktorem vzniku zhoubných nádorů kůže.
-
Prostředí
Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) je znečištění ovzduší, vody a půdy karcinogenními látkami důvodem 1-4% všech zhoubných nádorů.
Články
Tisková zpráva, Praha 16.11.2020: Amelie, z.s. realizovala dotazníkové šetření mezi onkologicky nemocnými v ČR a má již první výstupy. Z výzkumů v zahraničí vyplývá, že problémy s nespavostí zažívá více než polovina lidí, kteří mají či měli rakovinu. Relevantní informace v České republice dosud chyběly, nyní se situace mění. Výsledky naznačují, že jsme na tom velmi podobně. Spánek je téma, které by nemělo zůstávat stranou.
Praha 16.7.2020, Tisková zpráva. Amelie, z.s. se chce dotazníkovým šetřením podívat na spánek onkologicky nemocných v ČR. Z výzkumů v zahraničí totiž vyplývá, že problémy s nespavostí zažívá více než polovina lidí, kteří mají či měli rakovinu. Relevantní informace v České republice však nejsou dostupné a tak je toto téma trochu stranou zájmu. Přitom spánek je jednou ze základních potřeb člověka. Prosíme praktické lékaře, onkology, sestry a psychology o pomoc se šířením informace o dotazníkovém šetření mezi svými pacienty.
Praha 1.7., Amelie. „Jsem unavený, bez energie, musím se do všeho nutit,“ přesně tak se může cítit člověk, který se nevyspal. To, že se špatně nebo málo vyspíme, zažije během života pravděpodobně každý. Dokonce můžeme zažívat období, kdy se kvalita spánku na nějakou dobu zhorší a zdá se to normální – třeba pokud máme doma novorozeně nebo pokud zažíváme velký stres, třeba kolem stěhování nebo rozvodu. Když je to jednou za čas, další spánek pomůže. Co ale dělat, když to je častěji či dokonce stále? A kdy už je dobré uvažovat o nějakém řešení, jak se to pozná?
V rámci webového semináře, který se uskutečnil na Linkos ve středu 27. 5. 2020 jsme vám představili přístupy založené na tzv. mindfulness principech, které jsou poměrně účinné pro zvládání stresu a emocí souvisejících s léčbou. Jde o schopnost, kterou je možné si osvojit a postupně rozvíjet pravidelným cvičením (podobně jako trénujete nějakou jinou schopnost). Podívejte se na záznam.
Pátý, a zatím poslední, díl živého vysílání z cyklu #MysliProtiRakovine byl 20. března 2019. Hostem psychologa Martina Pospíchala byl Tomáš Vyhlídal z Katedry aplikovaných pohybových aktivit Fakulty tělesné kultury Univerzity Palackého v Olomouci. Tématem byl pohyb jako prevence nemocí, i pohyb v době onkologického onemocnění a po uzdravení. Na konkrétních příkladech jsme ukázali vliv pohybu a přírodního prostředí na naše zdraví, možnosti využití u onkologicky nemocných i u lidí po již prodělaném onkologickém onemocnění a pozitivní účinky na zlepšení stavu po náročné léčbě a při přetrvávajících pocitech únavy.
Pohybová aktivita se považuje za jeden z nejdůležitějších pilířů zdraví. Málokdo ví, že fyzická nečinnost je dnes považována za rizikový faktor mnoha zhoubných nádorů, a proto je alespoň minimální „dávka“ pohybu pro naše zdraví nezbytně nutná. První prosincovou středu jste se ptali na pohyb a sport v prevenci zhoubných nádorů i na pohyb u onkologicky nemocných nebo po ukončení úspěšné onkologické léčby. Na Vaše otázky odpovídal Mgr. Tomáš Vyhlídal z Katedry aplikovaných pohybových aktivit Fakulty tělesné kultury Univerzity Palackého v Olomouci.
Mezinárodní projekt Společnosti pro léčbu závislosti na tabáku (SLZT) a Mezinárodní společnosti sester v onkologické léčbě (www.isncc.org) financovaný nadací Bristol-Myers Squibb s názvem Sestry východní Evropy – Centrum Excelence pro kontrolu tabáku navazuje na předchozí několikaletou práci sester v oblasti prevence a léčby závislosti na tabáku. Současný projekt (2017-2019) zahrnuje šest zemí: Maďarsko, Moldávii, Rumunsko, Slovensko, Slovinsko a Českou republiku.
Po stanovení onkologické diagnózy má kouření velký vliv na dobu přežití, průběh a účinnost onkologické léčby i kvalitu dalšího života. Kouření zhoršuje výsledky chirurgické léčby, snižuje účinnost radiační léčby i chemoterapie, zvyšuje riziko nežádoucích účinků léčby i výskyt nádorových duplicit či jiných komorbidit – žilní trombózy, kardiovaskulárních onemocnění nebo infekcí.
Článek shrnuje praktická doporučení pro onkologické pacienty, jež zahrnují nekuřácké prostředí, význam nulové expozice tabákovému kouři, pro kuřáky pak doporučení přestat kouřit a nabídku léčby závislosti na tabáku. Kromě krátké intervence, kterou by měli aplikovat všichni kliničtí pracovníci v rozsahu několika desítek vteřin až 10 minut, by měla být k dispozici intenzivní léčba, například v centrech pro závislé na tabáku. V dokumentaci je důležité evidovat kuřácký status včetně expozice pasivnímu kouření, u kuřáků (aktivních i pasivních) intervence empaticky opakovat. Motivací k léčbě závislosti na tabáku by měla být především souvislost s konkrétní onkologickou diagnózou, prognózou, průběhem a účinností její léčby.
Léčba závislosti na tabáku má být samozřejmou součástí kvalitní onkologické péče ze strany lékařů i sester v intenzitě podle jejich časových možností.
Alkohol je látka se schopností vyvolat v lidském organizmu nádorové onemocnění. Pití alkoholu prokazatelně zvyšuje riziko vzniku nádorů dutiny ústní, hrtanu, hltanu, jícnu, jater, tlustého střeva, konečníku a prsu, a zřejmě i nádorů slinivky břišní a žaludku. Alkohol je příčinou 3 až 6 % úmrtí na rakovinu. Riziko vzniku nádorů je nejvyšší u osob, které pijí alkohol každý den a/nebo ve zvýšené míře, a to bez ohledu na to o jaký alkoholický nápoj se jedná.
Paní magistra Svatava Bischofová přednášela na Brněnských onkologických dnech praktickým lékařům na téma vybrané výživové faktory v kontextu primární onkoprevence. Zeptali jsme se jí, jaká je, nebo by měla být, role praktického lékaře ve výživě a prevenci nádorových onemocnění.
Víte, že byste měli jíst hodně celozrnných výrobků, luštěniny, zeleniny a ovoce. Výborně! Dokonce se podle toho řídíte? Skvěle! Jenže se může stát, že si místo těch zdravých potravin, přinesete v dobré víře domů potravinu, která zdravá není. Právě proto, vznikl před pěti a půl rokem projekt Potraviny na pranýři Státní zemědělské a potravinářské inspekce.
"Ve zdravém těle zdravý duch" jak říká staré přísloví. Platí to ovšem i naopak, tedy "veselá mysl, půl zdraví". Výzkumné studie poslední desetiletí ukazují, že mysl a tělo jsou propojeni více, že jsme si kdy mysleli. Zdá se, že pokud dokážeme dobře zvládat každodenní stresy a životní těžkosti, našemu tělu se bude fungovat lépe. Starat se o svou mysl, je stejně tak důležité jako se staráme o své tělo. Poslechněte si záznam živého přenosu z cyklu o prevenci nádorového onemocnění. Na vaše otázky odpovídal v živém přenosu na Linkos 7. února 2018 psychoonkolog PhDr., Ing. Martin Pospíchal. Po krátkém úvodu zodpovídal pan doktor dotazy od posluchačů.
Vyzkoušejte si, co víte o riziku alkoholických nápojů pro vznik zhoubných nádorů.
Lékaři a vědci dnes již vědí, že stres je jedním z důležitých rizikových faktorů vzniku rakoviny. Jak ale stres změřit? Známým nástrojem je škála životních událostí a posouzení míry jejich stresovosti dle Holmese a Raheho z roku 19671, ve které je seřazeno 43 událostí a dle jejich závažnosti je jim přiřazena i příslušná (spíše relativní) bodová hodnota. Body lze sčítat a míru stresu tak do určité míry i kvantifikovat.
Pohybová aktivita se považuje za jeden z nejdůležitějších pilířů zdraví. Víte jakou roli hraje a jak moc byste se měli hýbat? Udělejte si náš test.