Psychologická péče a komunikace

Když onkologická léčba úspěšně skončí a pacient se uzdraví, náhle ztrácí jistotu, protože v době nemoci a léčby řešil především svou nemoc a ostatní důležitá témata odsunuje na okraj. Po uzdravení se témata vrací. Otázky, které přináší návrat do života, včetně zvažování založení rodiny po úspěšné onkologické léčbě a průběh psychoterapie je ukázán na kazuistice mladé ženy po zhoubném onemocnění cervixu.   

Přednáška z oboru psychoimunologie, jež propojuje poznatky psychologické, neurologické a imunologické v jeden celek, ukazuje propojení lidské mysli, toho co vnímáme, jak se cítíme a možného vlivu těchto našich prožitků na naše zdraví. Jak je to s připraveností imunitního systému chránit nás před rakovinou? Co se děje, prožíváme-li dlouhodobý stres? 

Je přeskládání žebříčku hodnot po těžké nemoci skutečnost nebo mýtus? Jak rakovina vstupuje do vztahů? Proč jsou úspěšně vyléčení onkologičtí pacienti častými hosty psychologa? S pomocí tří kazuistik pacientů po úspěšně ukončené onkologické léčbě se přednášející zamýšlí nad těmito otázkami.  

Přednáška, která zazněla na 7. psychoonkologickém sympóziu představuje psychologickou péči o onkologické pacienty ve FN Plzeň-Lochotín.

7. ročník psychoonkologického sympózia se nevěnoval jen pacientům po úspěšně ukončené onkologické léčbě, ale také pacientům, jejichž kurativní léčba je ukončena neúspěšně. Jak může psycholog a celý zdravotnický personál pomoci pacientovi a rodině při přechodu pacienta do paliativní péče a v preterminální fázi nemoci.  

Co se s pacientem děje po úspěšně ukončené léčbě? Jakými směry se dále může vyvíjet jeho směřování? A proč by klinik neměl ztratit pacienta ze zřetele po odchodu do ambulantní péče? 
Odpovědi najdete v závěrečné přednášce 7. psychonkologického sympózia. 

Období po ukončení onkologické léčby, bez ohledu na to, zda byla léčba úspěšná či ne, je pro onkologického pacienta a jeho rodinu neméně psychicky náročné, jako bylo období diagnostiky nemoci a náročné onkologické léčby. Tématu psychologické pomoci po ukončené léčbě se věnovalo 7. psychoonkologické sympózium, které se sešlo 7. září 2016 v Hradci Králové. Přednášky se dotýkají problémů, se kterými se potýkají uzdravení onkologičtí pacienti a jejich blízcí (návrat do zaměstnání, úvahy o založení rodiny, strach z relapsu a reakce imunitního systému na něj, změna hodnotového žebříčku, problémy ve vztazích), stejně jako problémů, se kterými se potýkají nemocní a jejich rodiny po ukončení neúspěšné kurativní léčby. Proč uzdravení neznamená pro pacienta nutně již jen bezstarostnost a pocit štěstí?  

9. září 2015 se sešli psychoonkologové na svém tradičním sympóziu ve Fakultní nemocnici Olomouc. Ve středu zájmu 6. ročníku stál zdravotnický personál a možnosti psychoonkologa v pomoci lékařům a sestrám, kteří se starají o onkologické pacienty. Přednášky obsáhly témata, která přináší lidská komunikace v tak náročném prostředí, jakým je onkologické pracoviště, od specifik ženského zdravotnického kolektivu, přes mobbing a bossing, využití Bálintovských skupin až po doprovázení umírajícího pacienta. Sympózium zahájil exkursem do historie hematoonkologie a psychoonkologie prof. MUDr. Karel Indrák, DrSc. 

12. září 2014 se v Brně konalo 5. psychoonkologické sympozium, tentokrát na téma Dítě v onkologické péči. Přednášky se zabývaly historií a úspěchy dětské onkologie, prací s dětským pacientem a jeho blízkými z pohledu psychologů, pedagogů, nutriční terapeutky, fyzioterapeuta, lékařky s dlouholetou praxí i začínajícího onkologa a také pohledem vyléčené dětské pacientky a dobrovolnice. Součástí sympózia bylo představení projektu Domácí péče Nadačního fondu dětské onkologie Krtek, zaměřeného na péči o děti v terminálním stádiu onkologického onemocnění v domácím prostředí. 

11. září 2013 se v Masarykově onkologickém ústavu v Brně konalo 4. psychoonkologické sympozium, tentokrát na téma Komunikace s onkologickým pacientem v krizi. Poslechněte si přednášky zabývající se komunikací s pacientem a jeho nejbližšími v jednotlivých fázích psychické odezvy na nádorové onemocnění podle modelu Kübler-Ross. Kazuistiky a ukázky práce psychologa s pacientem ve fázi šoku, popření, agrese, smlouvání a deprese jsou určeny především lékařům a sestrám pracujícím s onkologickým pacientem.

Tématy 3. ročníku Psychoonkologického sympózia ČOS byla kvalita života jako jeden z hlavních cílů onkologické léčby. Zazněly přednášky na téma kvalita života pacientů a jejich rodin během onkologické léčby, kvalita života nemocných v paliativní péči a také kvalita života přeživších nemocných, psychologů a zdravotnického personálu. Sympózium se konalo v září 2012 na Fakultě vojenského zdravotnictví v Hradci Králové a organizovala ho Psychoonkologická sekce ČOS pod záštitou Asociace klinických psychologů a České asociace sester a děkana Fakulty vojenského zdravotnictví University obrany.

Méně než jedno procento ze všech nádorových onemocnění postihuje děti. Ve chvíli diagnózy a léčby je rodina v extrémně náročné situaci, prochází ohromující změnou, se kterou je těžké se bez pomoci vyrovnávat. 2.ročník Psychoonkologického sympózia ČOS se zabýval touto pomocí. Přednášky postihly celé spektrum problematiky, od dětského pacienta z pohledu vývojové psychologie, přes komunikaci s dítětem, sesterskou péči, vzdělávání dětí během nemoci a sociální pomoc rodinám s nemocným dítětem, až po otázky dětské paliativní péče a psychosociální aspekty závěru života dětí. Sympózium se konalo v září 2011 ve FN Motol. 

Psychoonkologická sekce ČOS pod záštitou České onkologické společnosti ČLS JEP, Asociace klinických psychologů a České asociace sester pořádá pravidelně psychoonkologická sympózia. První ročník se konal ve Fakultní nemocnici Brno 8. září 2010. Přednášky psychoonkologů, psychiatrů, sociálních pracovníků a zdravotních sester k dospělé a dětské psychoonkologii, sesterské péči a k sociální problematice jsme ve spolupráci s portálem MojeMedicina natočili a můžete si je připomenout.

Jak a proč vzniká patologické agresivní chování, jak probíhá mobbing, bullying a bossing a jak se lze nebo nelze bránit?

Se smrtí a umíráním se setkáváme každý den. Stačí zapnout televizi, pustit počítač, či jít do kina. Na druhou stranu ale žijeme ve světě, kde otázka smrti nahání strach, ve světě, který se od ní odvrací. Smrt je skrývána, jako by byla špinavá a hanbou. Lidé v ní vidí jen hrůzu, zbytečné utrpení a nesnesitelné pokoření. Ona je ale dovršením našeho života a to jí dává smysl a hodnotu. Pohled zdravotní sestry na paliativní péči a doprovázení umírajících pacientů.