Kvalita života

Přednáška PhDr. Šporcrové zazněla na 1. Psychoonkologickém sympóziu v září 2010 v Brně a věnuje se úloze psychologa při práci s pacientkami na mamární komisi, prožívání diagnózy pacientkami a průběhu psychologické intervence.

Přednášky s problematikou psychiatrické péče o onkologické pacienty přednesla na 1. Psychoonkologickém sympóziu v září 2010 v Brně PhDr. Hana Čápová, klinická psycholožka z Radioterapeutické onkologické kliniky FN Motol. V následující přednášce návázala MUDr. Lila Janáková pohledem lékařky z Psychiatrické léčebny Kosmonosy.

Přednášky s problematikou psychiatrické péče o onkologické pacienty přednesly na 1. Psychoonkologickém sympóziu v žáří 2010 v Brně PhDr. Hana Čápová, klinická psycholožka z Radioterapeutické onkologické kliniky FN Motol a MUDr. Lila Janáková, odborná lékařka z Psychiatrické léčebny Kosmonosy.

Přednáška Mgr. Škrobánkové zazněla na 1. Psychoonkologickém sympóziu v žáří 2010 v Brně a osvětluje pochody a mechanismy, které vedou pacienty k reakcím a chování, které jsou někdy hůře pochopitelné zdravotnickým profesionálům, kteří s nimi přicházejí do styku.

Přednáška Mgr. Kalvodové je úvodní přednáškou 1. Psychoonkologického sympózia v září 2010 v Brně a přináší informace o potřebě klinického psychologa v moderní léčbě onkologických malignit u nás i v zahraničí.

Přednáška, uvádějící do psychoonkologické problematiky, je určena pro pacienty, jejich blízké, ale i pro onkology a sestry starající se o onkologického pacienta.

Psychoonkologická sekce ČOS pod záštitou České onkologické společnosti ČLS JEP, Asociace klinických psychologů a České asociace sester uspořádala 1. Psychoonkologické sympózium v České republice.

Přehledová práce shrnuje historii a studium psychických projevů onkologických pacientů, dále pak zásady komunikace a pravidla rozhovoru lékaře s pacientem. Osobnost onkologického pacienta přibližujeme z pohledu modelu E. Kübler-Ross, přinášíme desatero zásad sdělování onkologické diagnózy. Připomínáme přítomnost klinického psychologa u lůžka pacienta i v týmu zdravotníků. Zmiňujeme psychopatologické jevy uvnitř kolektivu zdravotníků. A v konci pak autentická vyprávění nemocných s komentářem psychologa.

Vyhoření je nemocí duše, protože potlačuje svobodnou vůli. Schopnosti a znalosti zůstávají nedotčeny, ale chuť podávat výkony – vnitřní náboj – klesá. Postupně je motivace, ta záhadná síla, která nás žene kupředu, poškozena nebo i zničena. Nejvíce jsou postiženi lidé pracující ve službách. Zaměstnání, která vyžadují rozhodování na hranici života a smrti, v sobě obsahují vysoké nebezpečí vyhoření. Kdokoliv, na jakékoliv úrovni, se může stát kandidátem pracovního
vyhoření.

Přednáška zazněla na na XII. Olomouckých hematologických dnech. Mluví-li psycholog o etice, dostává se více do roviny filosofické než psychologické.

„Nemocný okamžitě vycítí, v jakém rozpoložení sestra na pokoj přichází, a z jejího pohledu, úsměvu, způsobu, jakým mu upravuje lůžko, dokáže číst,“ říká Mgr. Libuše Kalvodová, psycholožka.

Článek byl také publikován v Okologickém minimu, příloze časopisu Reflex, v říjnu 2006 pod názvem: Umění říkat pravdu.

"Málokdo se stará o to, co sestry skutečně cítí. I to je jeden z důvodů, proč tak snadno vyhoří,“ říká psycholožka Mgr. Libuše Kalvodová, která se této problematice věnuje na Interní hematoonkologické klinice Fakultní nemocnice Brno.