Mezi cíli Národního onkologického programu České republiky je také zlepšení kvality života onkologicky nemocných. V této části se zabýváme výživou onkologicky nemocných, psychosociální podporou a dalšími aspekty péče o nemocné.
-
Nutriční péče
- Hodnocení nutričního rizika
- Přednášky
-
Nežádoucí účinky léčby
- Přednášky
- Řešení toxicity léčby
-
Psychologická péče
- Psychoonkologická sympózia
- Zásady komunikace
-
Psychiatrická péče
- Psychiatrická péče
- Psychiatrické syndromy
-
Sociální péče
- Sociální péče
- Vycházky nemocných
-
Ošetřovatelská péče
- Péče o pacienta se stomií
- Onkologické rány
- Léčba závislosti na tabáku
- Pohyb v onkologické léčbě
-
Finanční pomoc
- Dobrý Anděl
- Doporučte své pacienty
-
Pacient v remisi
- Přeživší dětští pacienti
- Návrat do práce a do života
-
Paliativní a terminální péče
- Výživa
- Hospicová péče
- Léčba bolesti
-
Kvalita života dětí
- Vývojová psychologie
- Komunikace s dětmi
- Komunikace s rodinou
-
Kvalita života zdravotníků
- Psychologická poradna pro odborníky
- Přednášky
Články
Malnutrice je definována jako stav nedostatku živin důležitých pro funkci lidského těla. V širším slova smyslu se tedy jedná o nedostatek základních živin. Vyskytuje se průměrně u 20 % pacientů při přijetí a u 40– 50 % pacientů v průběhu hospitalizace v závislosti na onemocnění a věku pacientů. U onkologických pacientů zpravidla hovoříme až o 70 % nemocných.
Nutriční terapie, pokud je indikována, musí být zahájena včas. Váhový úbytek se snižuje většinou ve skocích tak, jak pacient prodělává různá vyšetření a onkologickou léčbu. Pod přednáškou najdete krátký test, ve kterém si můžete ověřit Vaše znalosti.
Psychoonkologická sekce České onkologické společnosti ČLS JEP předkládá ke shlédnutí všem zájemcům už třetí sympózium, které se tentokrát věnovalo kvalitě života onkologických pacientů a jejich blízkých.
Česká společnost paliativní medicíny ČLS JEP vydává zprávu o stavu paliativní medicíny v České republice, obsahující základní epidemiologická data a charakterizující potřebu paliativní péče v ČR.
Výzva vládám, aby se zasadily o dostupnost paliativní péče ve svých zemích, která vznikla u příležitosti Evropského kongresu paliativní péče.
Netradiční přednáška o syndromu vyhoření zazněla na 3. psychoonkologickém sympóziu v Hradci Králové.
Kvalita života psychoonkologa závisí na míře osobní spokojenosti a pohody s podmínkami vlastního pracovního života, závisí od postoje, zázemí, smyslu práce, dostatku vnitřních sil, podpory a pozitivní zpětné vazby. Přes všechna negativa a těžkosti je možné vnímat i na onkologii práci v roli klinického psychologa či psychoonkologa jako práci, která posouvá hranice kvality života – pacientům, ale také – odborníkům.
Cílem paliativní péče je dosažení co nejlepší kvality života nemocných, jejichž nemoc již nereaguje na kurativní léčbu a také dosažení co nejlepší kvality života rodin vážně nemocných pacientů. Přehledná přednáška o cílech, prioritách a zásadách paliativní péče.
Nadační fond pomáhá pravidelnými měsíčními příspěvky rodinám s dětmi, kde otec, matka a nebo některé z dětí trpí onkologickým onemocněním, a které se vlivem této zákeřné nemoci dostaly do finanční tísně.
Přednáška představuje historii i současnost domácího hospice, který poskytuje paliativní péči, od mírnění symptomů nemoci, přes psychologickou, duchovní, emoční a sociální podporu pacienta a jeho rodiny až po doprovázení pozůstalých.
Přednáška přináší kazuistiku pacienta v preterminálním stádiu z hlediska zhoršující se kvality jeho života.
Přednášející prezentuje společný výzkum chirurgického a psychologického týmu, který proběhl s pacientkami s karcinomem prsu v roce 2010 v Masarykově onkologickém ústvavu.
Přednáška na skupině kazuistik dokládá účinnost psychiatrické péče na kvalitu života u pacientů, u kterých jsou diagnostikovány psychiatrické symptomy.
Výsledky průzkumu, jehož cílem bylo ověřit si, že psychiatrická intervence u indikovaných onkologických pacientů vede opravdu ke zlepšení kvality jejich života.
Pro onkologického pacienta není důležitá pouze délka přežití, ale zejména jeho kvalita života, která je dána subjektivním vnímáním individuální životní reality. Co nejvíce ovlivňuje kvalitu života pacientů v průběhu transplantace kostní dřeně?