Psychoonkologická sekce České onkologické společnosti ČLS JEP předkládá ke shlédnutí všem zájemcům webcast z pátého sympózia, které proběhlo dne 12. září 2014 na téma Dítě v onkologické péči.
Z hlediska rehabilitace je nutné k onkologickým pacientům přistupovat poněkud jiným způsobem, než k pacientům z jiných oddělení, protože jejich léčba zahrnuje medikaci i terapeutické postupy, které ovlivňují jejich psychický i fyzický stav v průběhu dne.
Nutriční podpora onkologicky nemocného dítěte je nezbytnou součástí komplexní péče, která je poskytována dětským onkologickým pacientům od zahájení léčby, jejím cílem je včas obrátit pozornost celé rodiny na udržení pravidelného příjmu živin. Součástí přednášky je i kazuistika patnáctileté pacientky s metastatickým Ewingovým sarkomem, v terminálním stádiu nemoci.
Vyléčená onkologická pacienta Kliniky dětské onkologie v Brně a dobrovolnice na téže klinice seznamuje s dobrovolnictvím na dětské onkologii, které v Brně spravuje Dobrovolnické centrum Motýlek. Dozvíte se, jak se vzájemně obohacuje pomáhající dobrovolník, dítě, rodiče a personál.
Přednášející úvodem představuje činnost Nadačního fondu dětské onkologie Krtek a detailně představuje jeden z jeho projektů, zaměřeného na péči o děti v terminálním stádiu onkologického onemocnění v domácím prostředí.
Základní škola při FN v Brně vznikla v roce 1954 a Mateřská škola v roce 1956. Přednášející jsou pedagogové této školy a představují cíle výuky a výchovy, specifiku práce speciálního pedagoga, podobu výuky, herních terapií a také spolupráci pedagoga s žáky, jejich rodiči i kmenovými školami dětí.
Proč se mladý lékař rozhodne dělat dětskou onkologii a jaké jsou první zkušenosti mezi malými pacienty, jejich rodiči a zkušenějšími kolegy?
Pokroky v dětské onkologii v posledních 30 letech očima lékařky, která se po celou tuto dobu věnuje dětské onkologii. Vztah onkologa a nemocného dítěte, vztah onkologa a rodiny nemocného dítěte, prevence syndromu vyhoření a další témata z oblasti péče o dětského onkologického pacienta.
Přednáška se věnuje práci s emocemi u dětských onkologických pacientů a jejich podpůrnými osobami.
V 60. letech 20. století se na I. dětské klinice nemocnice u sv. Anny v Brně začala skupina lékařů vedená profesorem Bruneckým, docentem Šabackým a asistentem Bělušou systematicky zabývat dětskými nádory.
Pražské pracoviště dětské onkologie dalo vznik novému, do té doby v republice neexistujícímu oboru a během jeho čtyřicetiletého působení doznalo výsledků, které je možné srovnat s výsledky předních pracovišť na světě.
Malnutrice může mít zásadní vliv na úspěšnost léčby. Ztráta hmotnosti je negativním prognostickým faktorem pro hubeného pacienta i pro obézního pacienta (sarkopenie). Pacienti v malnutrici (váhový úbytek 10% nebo BMI ≤ 18,5 nebo hypoalbuminémie) mají profit z předoperační přípravy parenterální výživou po dobu 7-10 dní. I pro pacienty, kteří nejsou v malnutrici, je před velkou břišní operací vhodný sippping s vysokým obsahem bílkovin (např. Nutridrink protein) případně s omega 3 mastnými kyselinami (Impact, Forticare..). Pacient si ho může koupit v lékárně nebo je možné předepsat v nutriční ambulanci (jejich seznam je na www.skvimp.cz), v indikovaných případech může předepsat na 1 měsíc onkolog.
Základním operačním postupem je gastrektomie- totální nebo subtotální, dle klinického stadia a lokalizace, velikosti a histologické typizace nádoru. Perigastrická lymfadenektomie se považuje za nedílnou součást radikální gastrektomie. Perigastrické uzliny se dělí do 3 kompartmentů (D1, D2, D3). Stále více českých a evropských pracovišť považuje za operační standard D2 lymfadenektomii. Nádorová infiltrace uzlin kompartmentu D3 se považuje již za metastatické postižení M1, proto se v Evropě běžně neprovádí.
Standardem v léčbě lokálně pokročilého karcinomu žaludku je kombinace operačního řešení a adjuvantní chemoradioterapie nebo perioperační chemoterapie. V případě nádorů gastroezofageální junkce je preferována perioperační chemoterapie, tzn. 3 série předoperační chemoterapie, chirurgický výkon a následně další tři cykly pooperační chemoterapie stejným režimem. Stadia Ib-III léčíme adjuvantní CHT/RT na bázi 5-fluorouracilu, nyní je preferován režim de Gramont nebo perorální prodrug 5-fluorouracilu kapecitabin. Doporučujeme odeslat pacienta se zjištěným karcinomem žaludku k onkologickému konziliu ještě před objednáním k operaci.
V diagnostice časných stadií je vhodné použít endoskopy s vysokým rozlišením, vhodné je NBI zobrazení, barvení. Odběr alespoň 3 a více bioptických vzorků. Endoskopická sonografie pomáhá k určení hloubky invaze a hodnocení případné infiltrace okolních struktur. EUS také podpoří nález infiltrace, pokud jsou bioptické vzorky negativní, ale je intenzivní podezření z endoskopického obrazu.
Přehled epidemiologických dat z Národního onkologického registru zahájil edukační seminář o zhoubných nádorech žaludku.
Co se děje po stanovení diagnózy, jaká je léčba a co všechno pacienta čeká? Odpovídá Prof. MUDr. Jiří Vorlíček, CSc. ,dr.h.c., předseda České onkologické společnosti.
Psychoonkologická sekce České onkologické společnosti ČLS JEP předkládá ke shlédnutí všem zájemcům webcast ze čtvrtého sympózia, které se tentokrát věnovalo komunikaci s pacientem v krizi.
Přednášky ukazují prožívání krizové situace zhoubným nádorem nejen pacientem, ale také prožívání stejné situace samotnou onkologickou sestrou. Přednášky doplňují kazuistiky na stejné téma.
Přednáška pomocí kazuistiky ukazuje, co může sociální pracovník nabídnout pacientovi a jeho rodině, kteří se vlivem nepříznivého zdravotního stavu dostávají do krize a v této situaci se neorientují.
Sdělování nepříznivých zpráv je nevyhnutelnou a smutnou součástí celého terapeutického procesu onkologicky nemocného člověka. Přednáška se zabývá způsobem jakým mají být nepříznivé zprávy pacientovi a jeho rodině sdělovány. Celý proces je doložen kazuistikou.
Přednáška představuje psychologickou a sociální péči s ohledem na vývojové období dětských onkologických pacientů.
Předposlední fázi psychické odevzy pacienta na stanovení onkologické diagnózy je podle modelu Kübler-Ross fáze deprese. Pacient prochází náročným vyšetřováním a léčbou, postupně mu ubývá sil, vyčerpávají se obranné mechanismy. V jeho organismu dojde k vyčerpání chemických látek, jejichž distribuce do mozku umožňuje plánování nových věcí, dobrou náladu, rytmické tempo práce a myšlení. Řada onkologických pacientů v této chvíli upadne do deprese. A deprese je vždy nemocí a je třeba ji léčit.
Fáze smlouvání je v modelu vyrovnávání se s těžkou nemocí velmi důležitá, je spojena s uvědoměním si své nemoci v plném rozsahu, pokus o odklad toho, co musí přijít, má spíše charakter dětského magického myšlení, než racionálních úvah. Přednáška obsahuje i příběh dvou mladých, vážně nemocných, lidí, kteří se vyrovnávali s nepříznivou diagnózou.
Jednou z fází procházení nemocí podle model Kübler-Ross může být i fáze agrese. Agresivní pacienti mají společný hluboký odpor vůči své nemoci a svému tělu, která vychází z pociťování obrovské bezmoci, cítí odpor vůči zdravým lidem ve svém okolí, vůči léčbě a personálu. Ošetřující personál by si měl uvědomit, že se jedná o nemocného, který má do jisté míry nárok na nevšední chování a vyjádření svých emocí a volit profesionální přístup za účasti psychologa. Součástí přednášky je kazuistika zvládání agrese u onkologického pacienta.
Co mohou psychologové dělat, když vážně onemocní dítě, ukazuje přednáška na kazuistice pětiletého pacienta s leukémií. Přednáška obsahuje i teoretické zásady řešení krize v dětské onkologii.
Příběh o tom, když v rámci vyrovnávání se s nemocí pacient svou nemoc popře a v této fázi setrvá až do konce.
Přednáška zazněla na 4. Psychoonkologickém sympóziu a přináší informace o prožívání a chování pacienta v šoku a o pomoci psychologa. Po teoretické části dokládá způsob komunikace s onkologickým pacientem v šoku na konkrétní kazuistice.
Úvodní přednáška 4. Psychoonkologického sympózia na téma komunikace s onkologickým pacientem v krizi z pohledu klinických psychologů, sester a sociálních pracovníků.
