Přednáška zazněla na vzdělávacím semináři s názvem Onkologická problematika v ordinaci praktického lékaře na Brněnských onkologických dnech v roce 2014.
Přednáška zazněla na vzdělávacím semináři s názvem Onkologická problematika v ordinaci praktického lékaře na Brněnských onkologických dnech v roce 2014.
Přednáška zazněla na vzdělávacím semináři s názvem Onkologická problematika v ordinaci praktického lékaře na Brněnských onkologických dnech v roce 2014.
Přednáška zazněla na vzdělávacím semináři s názvem Onkologická problematika v ordinaci praktického lékaře na Brněnských onkologických dnech v roce 2014.
Přednáška zazněla na vzdělávacím semináři s názvem Onkologická problematika v ordinaci praktického lékaře na Brněnských onkologických dnech v roce 2014.
Přednáška zazněla na vzdělávacím semináři s názvem Onkologická problematika v ordinaci praktického lékaře na Brněnských onkologických dnech v roce 2014.
Přednáška zazněla na vzdělávacím semináři s názvem Onkologická problematika v ordinaci praktického lékaře na Brněnských onkologických dnech v roce 2014.
Přednáška zazněla na vzdělávacím semináři s názvem Onkologická problematika v ordinaci praktického lékaře na Brněnských onkologických dnech v roce 2014. Přestože těžiště hlášení incidence léčby je na onkolozích a specializovaných oborech, úloha praktického lékaře je klíčová především pro doplňování informací a pro follow-up dlouhodobé přežívajících dispenzarizovaných onkologických pacientů.
Přednáška zazněla na vzdělávacím semináři s názvem Onkologická problematika v ordinaci praktického lékaře na Brněnských onkologických dnech v roce 2014.
Přednáška zazněla na vzdělávacím semináři s názvem Onkologická problematika v ordinaci praktického lékaře na Brněnských onkologických dnech v roce 2014.
Přednáška zazněla na vzdělávacím semináři s názvem Onkologická problematika v ordinaci praktického lékaře na Brněnských onkologických dnech v roce 2014.
Přednáška zazněla na XXVIII. Konferenci pro nelékařské zdravotnické pracovníky v rámci BOD 2014 v bloku na téma péče o pacienty v závěru života.
Přednáška zazněla na XXVIII. Konferenci pro nelékařské zdravotnické pracovníky v rámci BOD 2014 v bloku na téma péče o pacienty v závěru života.
Pacienti s Barrettovým jícnem by měli mít adekvátní léčbu gastroezofageálního refluxu i v případě absence potíží. Je indikována pravidelná endoskopická dispenzarizace pro riziko vzniku dysplastických změn a adenokarcinomu.
Prevence onkologických onemocnění je vždy tou lepší variantou, kdy se opravdu snažíme přesvědčit na jedné straně naše registrované pacienty/ klienty, ale na straně druhé i sami sebe, tedy nás lékaře, abychom byli navzájem aktivnější. Úvaha především o komunikaci mezi lékaři v primární péči a specialisty.
Data potvrzují, že výskyt zhoubných onemocnění v české populaci je vysoký a dobrou léčebnou vyhlídku mají ty nádory, které se podaří zachytit včas. Proto je třeba pracovat s veřejností a nacházet způsoby, jak ji srozumitelně a systematicky informovat, že snížení úmrtnosti na zhoubné onemocnění pomohou pouze systematická primární a sekundární prevence. Přednáška přináší výsledky preventivní onkologické ambulance MOÚ v posledních šesti letech. Dokumentovaný onkologický záchyt se pohybuje kolem 0,5%.
V posledních 20 letech stoupá strmě incidence karcinomu prostaty, především zachyceného v časných stadiích a s nízkou dediferenciací. Naprostá většina těchto pacientů pak podstoupí radikální prostatektomii se všemi negativními důsledky na jejich kvalitu života. Prezentace předkládá argumenty zástupců konzervativního postupu u zmíněných forem karcinomu. Tento trend nachází stále více příznivců v řadách specialistů, především urologů.
Nádory penisu a nádory testikulární patří mezi vzácnější nádorová onemocnění. Přesto jsou významné především pro své sociální důsledky. Testikulární nádory patří k nejčastějším nádorovým onemocněním mladého věku. Karcinom penisu je na druhou stranu preventabilní.
Přítomnost červených krevních elementů v moči (erytrocyturie či hematurie) je důležitým příznakem, který může signalizovat závažné onemocnění urogenitálního systému.
V informování o prevenci zhoubných nádorů, screeningových programech i o celé onkologické problematice mohou praktickým lékařům pomoci také internetové portály, věnující se onkologii, kam lze nejen odkázat své pacienty pro podrobné informace a kontakty, ale kde také sám může najít volně přístupné zdroje informací pro svou práci a vzdělávání. V rámci aktivit při vzniku Národního onkologického programu ČR vyzvala Česká onkologická společnost k spoluúčasti na jeho plnění praktické lékaře. Při té příležitosti vznikla „Deklarace spoluúčasti praktických lékařů na plnění Národního onkologického programu“. Jak mohou konkrétní internetové onkologické portály pomoci praktickým lékařům s naplňováním jednotlivých bodů této deklarace?
Čím vyšší procento ženské populace bude ve screeningu aktivní, tím bude četnost časně zachycených karcinomů prsu větší a úmrtnost na tuto diagnózu nižší. Další navýšení účasti českých žen ve screeningu je velice pravděpodobně možné dosáhnout jen systémem adresného zvaní tak, jak toho bylo dosaženo i v jiných, zejména severských státech Evropy.
Úvaha nad strategií včasné diagnostiky kolorektálního karcinomu v prostředí plně rozvinutého screeningu. Koncept alarmujících známek, epidemiologické zhodnocení rizika, pečlivá rodinná anamnéza a znalost pacienta umožňují praktickému lékaři do vysoké míry spolehlivě vyhodnotit riziko nádorového onemocnění a racionálně indikovat diagnostické úkony.
Screeningová kolonoskopie patří mezi základní metody využívané ve screeningu kolorektálního karcinomu a to jak v dvouetapových (TOKS pozitivní kolonoskopie), tak i jednoetapových (screeningová kolonoskopie) programech. Přednáška uzavírá konstatováním, že screeningové kolonoskopie prováděné v rámci národního programu screeningu kolorektálního karcinomu v České republice jsou prováděny na vysoké úrovni a kvalitně.
Národní program screeningu kolorektálního karcinomu probíhá v České republice od roku 2000. Monitorace programu je od roku 2006 založena na on-line sběru individuálních šifrovaných dat. Počátkem roku 2009 došlo k úpravě programu zavedením screeningové kolonoskopie a imunochemických testů na okultní krvácení (TOKS). Screeningový program kolorektálního karcinomu v České republice je funkční, meziročně narůstají počty provedených kolonoskopií i diagnostikovaných kolorektálních neoplazií. Přesto je i nadále nutné podpořit screeningový program masivní mediální kampaní a zejména adresným zvaním cílové populace.
Počet dlouhodobě přežívajících dětských a mladých onkologických pacientů každoročně v populaci narůstá, 75 % z nich je mladších 40 let. Kolem 70% z nich má různě závažné pozdní následky. Frekvence a závažnost pozdních následků onkologické léčby a kvalita života jsou dnes jedním z významných parametrů určujících kvalitu poskytované onkologické péče. Aktuální studie jejich etiopatogenezy ve vztahu k aplikované onkologické léčbě poskytují důležité informace, které výrazným způsobem modifi kují dosavadní léčebná schémata, ovlivňují rozvoj nových léčebných postupů a podporují rozvoj personalizované protinádorové léčby. Přednáška pro praktické lékaře.
Zhoubné nádory se většinou vyskytují v rodinách ojediněle a ve vyšším věku (sporadický výskyt), určité typy nádorů se mohou vyskytovat v rodinách opakovaně, mohou se na jejich vzniku podílet obdobné rizikové faktory životního stylu (familiární výskyt). U 5– 8 % zhoubných nádorů se dá prokázat dědičný původ, molekulárně genetickým vyšetřením lze zjistit patogenní mutace v určitých genech (hereditární výskyt).
Zhruba 630 miliónů lidí na celém světě je nyní nakaženo HPV virem a 80% žen se do 50 let tímto virem nakazí. HPV virus je jednoznačnou příčinou vývoje cervikálního karcinomu. Přednáška představuje i řadu dalších onemocnění, která jsou HPV způsobena a hovoří o primární a sekundární prevenci. Situaci v incidenci karcinomu děložního hrdla může v horizontu let zlepšit pouze organizovaný auditovaný screening, přičemž vakcinace HPV screeningu v žádném případě nekonkuruje, naopak může jeho dopad v budoucnu výrazně zlepšit. Je proto nanejvýš vhodné očkování doporučovat a propagovat.
Očkování je velmi důležité pro prevenci onemocnění a všeobecně pro ochranu života. Narůstá význam očkování dospělých a starších osob. Česká vakcinologická společnost doporučuje pro pneumokokovou vakcinaci v dospělosti u osob do 60 let věku s dobrým stavem imunitního systému očkování polysacharidovou vakcínou, od 60 let věku společnost doporučuje konjugovanou vakcínu.
Jakmile se příznaky plicního nádoru objeví, jedná se nádor v pokročilém stadiu. Nejvýznamnějším rizikovým faktorem vzniku rakoviny plic je kouření, proto by každý lékař měl o tomto riziku své pacienty informovat. Přednáška pro praktické lékaře.
Pohybová aktivita je nezbytná pro naše zdraví a je nedílnou součástí zdravého životního stylu. Významnou měrou přispívá k léčbě některých onemocnění. Je prokazatelné, že pohybová aktivita má značný ekonomický přínos, a to především v oblasti redukce léčebných nákladů.