Pátý, a zatím poslední, díl živého vysílání z cyklu #MysliProtiRakovine byl 20. března 2019. Hostem psychologa Martina Pospíchala byl Tomáš Vyhlídal z Katedry aplikovaných pohybových aktivit Fakulty tělesné kultury Univerzity Palackého v Olomouci. Tématem byl pohyb jako prevence nemocí, i pohyb v době onkologického onemocnění a po uzdravení. Na konkrétních příkladech jsme ukázali vliv pohybu a přírodního prostředí na naše zdraví, možnosti využití u onkologicky nemocných i u lidí po již prodělaném onkologickém onemocnění a pozitivní účinky na zlepšení stavu po náročné léčbě a při přetrvávajících pocitech únavy.
Od začátku roku platí nový způsob péče o onkologické pacienty v remisi, do kterého se více zapojují praktičtí lékaři. Někteří pacienti mají z této nové organizace péče obavy a proto jsme se zeptali předsedkyně České onkologické společnosti ČLS J.E.P. Doc. MUDr. Jany Prausové, Ph.D. a předsedy Společnosti všeobecného lékařství ČLS J.E.P. doc. MUDr. Svatopluka Býmy, CSc., v čem změna spočívá.
Tématem pátého a zatím posledního webináře z cyklu #MysliProtiRakovine byl vliv pohybu a přírodního prostředí na naše zdraví a možnosti jeho využití u onkologicky nemocných i u lidí po již prodělaném onkologickém onemocnění a pozitivní účinky na zlepšení stavu po náročné léčbě a při přetrvávajících pocitech únavy. Hostem PhDr. Martina Popíchala byl Mgr. Tomáš Vyhlídal. Již tradičně jme natočili rozhovor s přednášejícími hned po skončení živého přenosu.
Největší ženská pacientská organizace pro pacientky s rakovinou prsu slaví letos 20 let od svého vzniku. Podívejte se, jakou cestu za těch 20 let ušla.
Už 20 let se snažíme nezištně pomáhat. Proč? Protože samy moc dobře víme, jaké to je, když se vám život obrátí vzhůru nohama. Když se o něj začnete bát. Když se ptáte, proč právě já? Když nevíte, co vás čeká. Když máte strach, že to nezvládnete. Když…
Dvacet let našeho poctivého snažení lze shrnout do jednoduché statistiky, z níž snad můžeme mít dobrý pocit. Ale příběhy žen, které od nás odcházejí s nadějí a znovuobjevenou vírou v sebe sama, vypoví mnohem víc…
Strategie České onkologické společnosti ČLS JEP při organizaci onkologické péče v ČR v záznamu přednášky ze dne 14. listopadu 2018 v rámci workshopu iPAAC: Hodnocení a kontrola kvality onkologické péče. Koncepce vychází z ustanovení Národního onkologického
programu ČR (NOP). Vyhlášení strategického programu pomáhá v komunikaci se všemi zapojenými subjekty i s širokou veřejností.
Záznam přednášky ze dne 14. listopadu 2018 v rámci workshopu iPAAC: Hodnocení a kontrola kvality onkologické péče. Přednáška je plněním Národního onkologického programu ČR a vychází z uzavřených a validovaných dat Národního onkologického registru za období 1976–2017.
Segment inovativní a centrové péče v záznamu přednášky ze dne 14. listopadu 2018 v rámci workshopu iPAAC: Hodnocení a kontrola kvality onkologické péče.
Projekt INTENT a hodnocení péče na úrovni komplexního onkologického centra - model zaměřený na pacienta v záznamu přednášky ze dne 14. listopadu 2018 v rámci workshopu iPAAC: Hodnocení a kontrola kvality onkologické péče.
Záznam přednášky, která zazněla dne 14. listopadu 2018 v rámci workshopu iPAAC: Hodnocení a kontrola kvality onkologické péče. Přednáška se věnuje zázemí screeningových programů v medicíně založené na důkazech, organizovanému screeningu, systému hodnocení programů v České republice a na screeningu kolorektálního karcinomu přináší příklad systému hodnocení.
Hodnocení kvality v centrech v roce 2017, indikátory objemu vyšetření, indikátory kvality screeningového procesu a souhrnný indikátor kvality v záznamu přednášky ze dne 14. listopadu 2018 v rámci workshopu iPAAC: Hodnocení a kontrola kvality onkologické péče.
Příspěvek poskytuje přehled o činnostech Education and Implementation Committee WHO FIC Network (EIC) zaměřených na implementaci 11. vydání Mezinárodní statistické klasifikace nemocí (ICD-11), aktivit již uskutečněných a nových aktivit, které budou součástí pracovního plánu v nadcházejících letech.
V roce 2018 se v oblasti oborových klasifikací událo velké množství změn a většina z nich určitě unikla naší pozornosti. Dovolíme si zmínit alespoň vybrané změny a aktualizace.
Mezinárodní klasifikace nemocí pro onkologii (MKN-O) byla původně vytvořena pro potřeby onkologických registrů, přičemž poslední vydání (MKN-O3) bylo publikováno v roce 2000, česká verze je z roku 2004. Aktualizované části MKN-O3 byly v letošním roce publikovány ve formě " ICD-O-3 Update Guidelines" a přeloženy do češtiny. Změny jsou zaznamenány v přehledné tabulce, která uvádí nové doporučené termíny pro označení nádorů a jejich synonymické označení a nové kódy.
Ve světě jsou stále užívané různorodé skupiny klasifikačních systémů přímo či nepřímo zaměřených na oblast zdravotnické přístrojové techniky. Projekt Kategorizace zdravotnické techniky je právě snahou o sjednocení aplikovaných přístupů v oblasti klasifikace zdravotnických přístrojů. Příspěvek poskytuje pohled zástupce Přístrojové komise MZ ČR na problematiku využití informací, které kategorizace nabízí.
International Classification of Health Intervention (ICHI, v překladu mezinárodní klasifikace zdravotnických intervencí) patří do rodiny klasifikací, které vyvíjí a spravuje Světová zdravotnická organizace (WHO). Cílem WHO je na celosvětové úrovni sjednotit kódování zdravotnických intervencí a tím umožnit mezinárodní hodnocení a srovnávání poskytované zdravotní péče.
SNOMED CT představuje jednotnou klinickou terminologii používanou napříč zdravotnictvím v kombinaci se standardizovanými datovými protokoly umožňující sémantickou interoperabilitu různých informačních systémů.
ÚZIS ČR připravuje aktualizaci českého překladu Mezinárodní klasifikace funkčních schopností, disability a zdraví – MKF. Podpůrnými materiály pro uvedenou aktualizaci jsou dokumenty WHO (ICF updates 2011-2018).
MKF (International Classification of Functioning, Disability and Health - ICF) je nástroj WHO ke klasifikaci zdraví a disability, která je výsledkem dlouhodobé intenzivní práce odborníků z celého světa. Vznikla na základě rozsáhlé mezinárodní a interprofesní spolupráce, je řízena vědeckými principy a podrobována rozsáhlým praktickým zkouškám.
MKN-11 je nástrojem umožňující podrobné kódování diagnóz. K příslušným kódům onemocnění je možné postkoordinací připojit k základním kódům rozšiřující kódy pro lokalizaci, lateralitu, histopatologii, etiologii, stupně závažnosti, stupně dočasnosti, rozsah zranění, škály vědomí, rozsah vnějších příčin, chemické látky atd. Výsledkem je alfanumerická sekvence s obsahovou identifikací.
Klinické klasifikace mohou suplovat úlohu terminologických kodifikací, a to zejména v situacích, kdy takové kodifikace na národní úrovni buď zcela chybějí, nebo nejsou všeobecně akceptovány. Pro stanovení terminologického úzu je v rámci klinických klasifikací významná především jazyková podoba tzv. preferovaného termínu.
Nová 11. revize Mezinárodní klasifikace nemocí přináší podrobnější členění jednotek onemocnění. V oblasti vzácných nemocí pak ve spolupráci s konsorciem Orphanet došlo k jednorázovému převedení terminologie Orphanet do MKN-11. Způsob implementace na úrovni celonárodního sběru dat, případně na úrovni informačních systémů jednotlivých nemocnic určí, zda budeme schopni identifikovat v datech, analyzovat a sledovat případy vzácných onemocnění pouze částečně nebo v plném detailu.
11. revize Mezinárodní klasifikace nemocí přináší významné změny související se strukturou hierarchické klasifikace. Jedná se o nové kapitoly Poruchy spánku, Stavy související se sexuálním zdravím a Tradiční medicína. Samostatnou kapitolu tvoří seznam položek pro stanovení funkčního stavu, který je pojítkem s Mezinárodní klasifikací funkčních schopností, disability a zdraví (MKF), resp. používá vybrané koncepty této klasifikace.
11. revize Mezinárodní klasifikace nemocí přinese po třiceti letech používání předchozí verze zásadní změnu, a to především v popisu a vykazování případů poskytování zdravotní péče. Příspěvek seznamuje s možnostmi implementace 11. verze této klasifikace do českého zdravotnictví, která je výzvou z hlediska revize používání MKN a sběrů dat jako celku.
Způsoby klinického kódování a využívání lékařské dokumentace se v Německu výrazně změnily od zavedení národního systému DRG. Cílem tohoto příspěvku je poskytnout přehled o klinické dokumentaci a kódování v kontextu německého systému DRG.
Příspěvek seznamuje mimo jiné i s činnostmi Mezinárodní federace sdružení pro správu zdravotnických informací (International Federation of Health Information Management -IFHIMA)
Světová zdravotnická organizace (WHO) zveřejnila jedenácté vydání Mezinárodní statistické klasifikace nemocí a přidružených zdravotních problémů – MKN (International Classification of Diseases and Injuries – ICD). Verze MKN-11 (ICD-11) byla vydána dne 18. června 2018, s ohledem na implementační přípravu členských států a možnosti překladu MKN do národních jazyků.
MKN byla zrevidována tak, aby odpovídala potřebám mnoha různým případům použití a uživatelům při záznamu, hlášení a analýze zdravotních informací. MKN-11 přichází s vylepšenou použitelností, aktualizovaným vědeckým obsahem, umožňuje kódování všech klinických detailů spojených s dalšími relevantními klasifikacemi a terminologiemi a s plnou vícejazyčnou podporou.
Nabízíme Vám záznam v pořadí už čtvrtého živého přenosu (webináře) z cyklu #MysliProtiRakovine. Hlavním tématem byla tentokrát nucená změna, kterou přináší onkologické onemocnění. Hostem psychologa PhDr. Ing. Martina Pospíchala byla klinická psychoonkoložka Mgr. Libuše Kalvodová. Po úvodní prezentaci byly zodpovězeny vaše dotazy.
Tématem čtvrtého webináře z cyklu #MysliProtiRakovine byly životní změny po prodělaném onkologickém onemocnění a jejich zvládnutí. Hostem psychologa Martina Pospíchala tentokrát byla klinická psycholožka a předsedkyně Psychoonkologické sekce onkologické společnosti Mgr. Libuše Kalvodová. Již tradičně jme natočili rozhovor s přednášejícími hned po skončení živého přenosu.
Záznam přednášky konference PREVON 2018, kterou organizovalo Národní screeningové centrum ÚZIS ČR.
Záznam přednášky konference PREVON 2018, kterou organizovalo Národní screeningové centrum ÚZIS ČR. Představení jednoho z pilotních programů NSC.
Představení nového pilotního programu Národního screeningového centra, který má za cíl optimalizovat současný screening karcinomu děložního hrdla zavedením detekce genomu lidského papilomaviru pomocí samoodběrových sad u žen, které se dlouhodobě neúčastní screeningu. Záznam přednášky z konference PREVON 2018, kterou organizovalo Národní screeningové centrum ÚZIS ČR.
