Ultrasonografie (sonografie, sono, echografie, echo) využívá schopnost ultrazvuku odrážet se v místech, kde se mění hustota tkáně. Schopnost odrážet ultrazvukové vlny se nazývá echogenita (odrazivost). Na rozdíl od CT vyšetření, kdy je hustotu tkáně možno vyjádřit konkrétním číslem, je echogenita pojem relativním – útvary (ložiska), které ultrazvuk odrážejí méně / více než okolní tkáň, nazýváme hypoechogenní / hyperechogenní - na monitoru (fotografii) se pak takový útvar zobrazuje jako tmavší / světlejší nebo než okolí. Pokud útvar ultrazvukové vlny neodráží vůbec je anechogenní. Pokud ve tkáni (orgánu) nerozeznáváme oblasti s vyšší nebo nižší echogenitou, hovoříme o izoechogenním obrazu.
Vyšší či nižší echogenita sama o sobě není "diagnózou", je pouze jedním z mnoha znaků, podle kterých lékař určuje charakter vyšetřené tkáně.
Při nádorových onemocněních se užívá především k vyšetření jater nebo prsu. Pomocí speciální sondy zavedené do konečníku je možno ultrazvukem vyšetřit prostatu. Dále se může vyšetřovat řada dalších orgánů (slezina, uzliny v některých oblastech).
Ultrazvuk se využívá rovněž k vyšetření srdečních funkcí (echokardiografie), toto vyšetření se provádí před léčbou a v průběhu léčby některými protinádorovými léky, které by mohly činnost srdce ovlivnit.
Podívejte se také na video Ultrazvukové vyšetření břicha na webu MojeMedicina.cz
