Štítná žláza (latinsky glandula thyreoidea) je žláza uložená vpředu na krku, skládá se dvou základních typů buněk.
Jde jednak o buňky folikulární, které produkují trijodtyronin a tyroxin - hormony důležité pro mnoho dějů v organismu. Při jejich nedostatku (hypotyreóze) je pacient unavený, spavý, zimomřivý, ve tkáních se ukládají mukopolysacharidy (vzniká myxedém), při nadbytku (hypertyreóze) má pacient bušení srdce, třes rukou, nesnáší teplo, je silně unavený. Při některých onemocněních dochází ke zvětšení žlázy (= struma, lidově "vole"), nebo jsou ve žláze tuhé uzly (struma nodosa, latinsky nodus = uzel)
Druhou skupinkou jsou buňky parafolikulární (C-buňky) produkující hormon kalcitonin, který brání uvolňování vápníku z kostí.
K nádorům štítné žlázy patří diferencovaný (papilární nebo folikulární) karcinom / anaplastický karcinom / medulární karcinom z parafolikulárních buněk. Léčba je chirurgická (úplné odstranění štítné žlázy), chemoterapie, cílená (biologická) léčba a radioterapie. Diferencovaný karcinom (a jeho metastázy) si zachovávají schopnost ukládat jód, v tom případě se uplatňuje léčba radioaktivním jodidem (131I) sodným, který se akumuluje v nádorových buňkách a ozáří je.
Po odstranění štítné žlázy je nutné trvale užívat hormony štítné žlázy.
Příštítná tělíska (latinsky glandulae parathyreoideae) jsou čtyři drobné žlázky naléhající na zadní stranu štítné žlázy. Produkují parathormon, jehož účinem dochází k resorpci kosti, zvýšenému zpětnému vstřebávání vápníku v ledvinách z primární moče a následně i ke zvýšenému vstřebávání vápníku ve střevu, celkově tak zvyšuje hladinu vápníku v krvi (má opačný efekt než kalcitonin).
Značky: C73 (Zhoubný novotvar štítné žlázy), C75.0 (Zhoubný nádor příštítné žlázy), D34 (Nezhoubný novotvar štítné žlázy) D35.1 (Nezhoubný nádor příštítné žlázy)
Více o štítné žláze a jejích nádorech v článku O nádorech štítné žlázy
