Nehodgkinské (non-hodgkinské, non-Hodgkinovy) lymfomy (NHL) jsou velkou podskupinou lymfomů. Druhou podskupinu tvoří Hodgkinův lymfom.
Dle biologického chování lze nehodgkinské lymfomy rozdělit do dvou skupin:
- Lymfomy nízce maligní (nízce agresivní, nízkého stupně, low-grade) s pomalým nástupem choroby, méně častými celkovými příznaky (horečka, hubnutí, pocení), dobrou odpovědí na léčbu, ale četnými relapsy (návraty) choroby, takže pacient typicky prochází opakovanými obdobími příznaků choroby a její léčby a obdobími bez příznaků choroby. V pokročilém stadiu, v němž je diagnostikována většina nemocných, jsou vyléčitelné jen výjimečně
- Lymfomy vysoce maligní (vysoce agresivní, vysokého stupně, high-grade) s rychlým nástupem choroby, často s celkovými příznaky. Pokud není choroba léčena, vede často k brzkému úmrtí pacienta. Značná část pacientů však může být úspěšnou léčbou úplně vyléčena.
Existují dva základní buněčné typy lymfocytů (B-buňky a z T-buňky) a odpovídající typy lymfomů.
Lymfomy z B-lymfocytů (B-NHL) představují asi 80 % nehodgkinských lymfomů, patří k nim mimo jiné
- Difúzní velkobuněčný B-lymfom (anglická zkratka DLBCL) je nejčastějším non-hodgkinským lymfomem (v ČR přibližně 40 % nově zjištěných lymfomů), jeho podskupinou je lymfom imunoblastický. Patří do skupiny agresivních lymfomů, u kterých včasná správná léčba přináší šanci na úplné vyléčení. Zpravidla bývá onemocnění spojeno s výskytem tzv. B-příznaků,
- Folikulární lymfom je druhý nejčastější lymfom (asi 20 %), je zpravidla nízce maligní s pomalým průběhem nemoci.
- Kompozitní maligní B lymfom: difúzní velkobuněčný B lymfom + folikulární lymfom. Ve vzorku nádoru byla zjištěna přítomnost dvou typů B lymfomů. Léčebný postup se řídí závažnějším z obou přítomných lymfomů.
- Lymfom z plášťové zóny (lymfom z buněk plášťové zóny, mantle cell lymphoma, MCL). Jedná se o nepříliš častý lymfomu, označení "plášťový" označuje místo v lymfatické uzlině, odkud pochází nádorově změněné lymfocyty. Lymfom z marginální zóny (MZL), doté to skupiny patří i maltomy (MALT) – lymfomy v mízní tkáni sliznic, například ve slinných žlázách, žaludku.
- Burkittův lymfom, v ČR vzácný typ s rychlým růstem řazený do skupiny vysoce agresivních lymfomů. Postihuje především uzliny v dutině břišní, a proto většina příznaků choroby vychází z útlaku nitrobřišních orgánů (bolesti, nevolnost, zvracení, krvácení do střev, střevní neprůchodnost, apod.).
Druhou skupinou jsou Lymfomy z T-lymfocytů (T-NHL), zahrnují například:
- Lymfoblastický lymfom
- Mycosis fungoides, vzácně se vyskytující lymfom postihující kůži. Než se projeví specifickým nálezem, mohou vnikat nespecifické kožní problémy (svědění) a příznaky napodobující jiná kožní onemocnění. Pokud nedojde k progresi do uzlin nebo orgánů, jsou léčeny mastmi s kortikoidy nebo cytostatiky, při progresi systémovou chemoterapií a dalšími modalitami.
- Periferní T lymfomy postihuji často jiné tkáně než uzliny (střevo, plíce, apod.), mohou být zaměňovány s jinými diagnózami. Patří k nim anaplastický ALK pozitivní a anaplastický ALK negativní T lymfom a skupina lymfomů blíže nezařazených
Značky: C82 (Folikulární lymfom), C83 (Non-folikulární lymfom), C84 (Lymfom ze zralých T/NK-buněk), C85 (Non-Hodgkinův lymfom‚ jiných a neurčených typů), C86 (Lymfom z T/NK-buněk, jiné určené typy)
Více o lymfomech v článcích Maligní lymfomy a Nehodgkinské lymfomy u dětí a dospívajících
