Vaječníky a vejcovody tvoří funkční jednotku, místo vzniku karcinomu není vždy možno určit, proto se uvádějí společně. Karcinom (epitelový nádor) je nejčastějším nádorem vaječníků (ovarií) a vejcovodů (tuby Fallopii). Zahrnuje několik typů: serózní adenokarcinom, mucinózní adenokarcinom, endometroidní karcinom, světlebuněčný adenokarcinom. Vzhledem k uložení vaječníků se nádor snadno šíří po břišní (peritoneální) dutině, na stěně břišní i na povrchu střev vytváří implantační metastázy. Projevy nádoru jsou nespecifické, diagnóza obtížná, při pokročilém nádoru se tvoří ascites, což vede ke zvětšení objemu břicha.
Základem léčby je operace (může jí předcházet léčba neoadjuvantní), jejímž cílem je odstranění všech ložisek z břišní dutiny nebo alespoň celkovou hmotu nádoru maximálně zmenšit (debulking), následuje adjuvantní chemoterapie a eventuálně též cílená (biologická) léčba. Pokud nebyl nádor zcela odstraněn, je zvažována druhá, tzv. intervalová operace.
Více v článku Nádory vaječníků a vejcovodů
Ve vaječníku mohou vznikat germinální nádory (dysgerminom, teratom) a granulosové nádory.
Vzácný je karcinosarkom (smíšený Mülleriánský tumor) s epitelovou i mezenchymální složkou, který se vyskytuje též v děloze.
Border-line (hraničně maligní) nádor roste pomalu, nemetastazuje, ale po chirurgickém odstranění často recidivuje.
Thékom je nezhoubný nádor vaječníků, může však produkovat hormony. Produkce estrogenních hormonů vede k stimulaci dělohy a ke krvácení, dlouhodobý nadbytek estrogenů může být spojen s rizikem vzniku karcinomu prsu nebo karcinomu endometria. U některých žen může produkovat androgeny, což je spojeno se vznikem mužského typu ochlupení.
Značky: C56 (Zhoubný novotvar vaječníku), C57.0 (Zhoubný novotvar vejcovodu – tuby Follopii), D27 (Nezhoubný novotvar vaječníku)
