Intravenózní (i.v.), (nitro)žilní podání léku je aplikace do žíly. Je to zřejmě nejčastější způsob aplikace protinádorové medikamentózní léčby.
Nitrožilní injekce menšího množství tekutiny se podává pomocí injekční stříkačky, což se někdy označuje jako "bolus" k odlišení od infúze.
Nitrožilní infúze ("kapačka") je podání většího množství tekutiny z infuzní láhve nebo vaku pomocí infuzního setu (hadičky). Infúze se používá v případě, že:
- je nutno podat větší množství tekutiny k "zavodnění"
- lék je nutno dostatečně naředit, protože koncertovaný lék by poškodil žílu (např. doxorubicin)
- lék je nutno podávat pomalu – desítky minut až několik hodin (např. monoklonální protilátky)
Kontinuální infuze je dlouhodobá infúze – kolem 24 hodin, ale i několik dní (např. fluorouracil v některých režimech), k aplikaci kontinuální infúze se používají přenosné infuzní pumpy nebo infuzory.
Injekci nebo infúzi je možno podat do kterékoli periferní žíly, nejčastěji do žíly v loketním ohbí, pomocí běžné injekční jehly nebo pomocí ohebné kanyly (flexily). V některých případech se užívá centrální žilní katétr, pro opakovaná podání lze využít port.
