Mnoho nemocných se obává, že se v průběhu chemoterapie změní jejich sexuální cítění a postoje. V menším počtu případů jsou nemocní uzavřenější a méně touží po sexuální aktivitě. Ostatní pociťují jen malé nebo dokonce žádné změny v sexuálním cítění a aktivitě. Sexuální zájem je někdy menší, zejména pro fyzický a duševní stres z diagnózy nádoru a probíhající chemoterapie. Tento stres zahrnuje obavy z očekávaných změn, obavy o zdraví, rodinu, finanční situaci, nežádoucí účinky léčby včetně únavy a hormonálních změn. To vše může zmenšovat sexuální zájem i aktivitu.
Zájem nebo obavy partnerů mohou sexuální vztah výrazně ovlivnit. Někteří se obávají, že intimní život může nemocného s nádorem poškodit, druzí se naopak bojí, že by mohli od partnera dostat nádor nebo být poškozeni léky, které užívá. Mnohá tato nedorozumění se dají snadno vysvětlit. Neváhejte sami nebo se svým partnerem požádat lékaře o rozhovor, při kterém se mnoho nejasností kolem sexuálního života vysvětlí.
Jestliže jste měli radostný a spokojený sexuální život před začátkem chemoterapie, je velká pravděpodobnost, že nebudete mít ani v průběhu léčby velké problémy. Můžete objevit některé nové způsoby a cesty intimního prožitku. Mazlení, vzájemné doteky, držení za ruce a další něžnosti mohou být někdy důležitější než vlastní styk. Dobří partneři se dokáží dohodnout, co je příjemné a uspokojující pro oba. Vždyť krásu erotiky tvoří hlavně citový vztah mezi partnery.
Pokud ovšem v manželském páru zavládl nesoulad již před propuknutím maligní choroby, nelze vyloučit následné prohloubení nepochopení a vzájemného odcizení, ačkoli si oba kdysi slibovali, že neopustí jeden druhého a že si zůstanou věrni v dobrém i zlém, ve zdraví i v nemoci, dokud je smrt nerozdělí.
