Léčba karcinomu vaječníků: Šance na delší život pro více žen

Zásadní roli v prevenci karcinomu vaječníků má testování na přítomnost mutace v genech BRCA1 a BRCA2 u zdravých žen se zvýšeným výskytem nádorů v rodině. Tyto vrozené mutace totiž významně riziko nádorového onemocnění vaječníků zvyšují. Obrovský význam však má i testování žen, u kterých již nádorové onemocnění vaječníků propuklo, a to bez ohledu na rodinnou anamnézu. I když se postupně daří testovat stále více těchto pacientek, vlivem pandemie nemoci COVID-19 pravděpodobně nebude zlepšení tak znatelné, jak slibují data z první poloviny roku 2020.

„Situace ohledně testování BRCA1/BRCA2 u pacientek s karcinomem ovaria se v ČR postupně zlepšuje, jak ukazují dostupná klinická data konsorcia CZECANCA za rok 2020. Podle trendu z prvního a částečně druhého čtvrtletí 2020 a při předpokládaném počtu přibližně 930 nově diagnostikovaných pacientek s karcinomem ovaria odhaduji, že v roce 2020 mohlo být vyšetřeno až 75 % nově diagnostikovaných pacientek. Reálné číslo za celý rok 2020 však bude zřejmě kvůli COVID-19 nižší a bude se pohybovat někde mezi 50-75 % pacientek. Vyšetřovací kapacita některých laboratoří byla totiž částečně omezena a převedena na testování na COVID-19,“ vysvětluje RNDr. Jana Soukupová, Ph.D. z Ústavu biochemie a experimentální onkologie 1.LF UK a VFN v Praze. Je tedy dobrou zprávou, že díky rostoucímu povědomí mezi odbornou veřejností stoupá podíl testovaných pacientek. Nadále však nedochází k testování u nejméně 25 % nemocných žen, stále je tedy na místě osvěta.

Grafika: Jan Hofman

Jak pomáhá testování mutací u pacientek s karcinomem vaječníků v jejich léčbě?

Dědičná mutace v genech, jež jsou spojeny s predispozicí k rozvoji nádorového onemocnění, je nalezena až u 30 % pacientek s karcinomem vaječníků. Nejčastěji se jedná právě o mutace v genech BRCA1 a BRCA2. U další, menší části pacientek, je nalezena mutace somatická, tedy vznikající až v nádoru, která se nepřenáší na potomky. Nalezení mutace, ať už dědičné či somatické, je významné pro volbu léčby. 

Od uvedení léčby platinou v 70. letech 20. století se v léčbě karcinomu ovaria uplatnilo několik nových léků, které však dramatické zlepšení v prognóze onemocnění v posledních 40 letech nepřinesly. Skutečná revoluce nastává až v posledních letech díky lékům ze skupiny PARP inhibitorů. Intenzivní mezinárodní výzkum umožnil vývoj několika léků z této skupiny a jejich účinek byl ověřen v různých fázích léčby. V Česku je lék ze skupiny PARP inhibitorů v současnosti hrazený plátci péče u pacientek s karcinomem vaječníků s přítomnou mutací v genech BRCA, pouze pokud se u nich onemocnění opakuje a pokud dobře odpovídá na léčbu chemoterapií s platinou. Evropská léková agentura však již schválila tyto léky i pro pacientky s mutací genu BRCA, u kterých byl karcinom vaječníku diagnostikován nově. „V této indikaci má léčba novou skupinou látek ještě větší přínos, významně oddaluje návrat onemocnění, v průměru více než o 4 roky, a dle dosavadních výsledků můžeme stále doufat i v to, že vede k uzdravení některých pacientek. Věříme, že v ČR brzy dojde ke shodě plátců péče, Ministerstva zdravotnictví a výrobce, aby byly tyto léky k dispozici pro nově diagnostikované pacientky co nejdříve. Jedná se totiž o léčbu, která významně zvyšuje jejich šance na delší život v dobré kvalitě,“ vysvětluje prof. MUDr. David Cibula, CSc., FCMA, vedoucí Onkogynekologického centra VFN v Praze.

Genetické testování zdravých žen

Společnou snahou lékařů a genetiků je nalezení co nejvíce rodin, ve kterých zděděné genetické změny BRCA 1/2 vedou ke vzniku nádorů, jinými slovy se nádory prsu a vaječníků vyskytují ve dvou i více generacích po sobě u blízkých příbuzných v nižším věku. „Všichni bychom se měli zajímat o historii zhoubných onemocnění ve své rodině a pokud v ní nalezneme výskyt nádorových onemocnění u více jedinců, měli bychom se poradit s lékařem nebo přímo požádat o genetickou konzultaci. Pro testaci genů BRCA je specifický rodinný výskyt nádorů prsu a vaječníku. U nosičů a nosiček této mutace může být zvýšené riziko i vzniku jiných nádorů,“ vysvětluje RNDr. Ing. Libor Staněk, Ph.D., PCTM., odborný zástupce pro genetická vyšetření laboratoří SYNLAB Czech. Pokud je u zdravých žen v některé rodině nalezena mutace v genech BRCA, pak jsou pečlivě sledovány a po ukončení reprodukčních plánů je jim nabídnuto odstranění vaječníků a vejcovodů. Jedná se o chirurgický zásah do integrity ženského těla, který však může zachránit jejich život.  

Osvěta o prevenci i léčbě

Mutace v genech BRCA1 a BRCA2 jsou známé především v kontextu rakoviny prsu, u které až desetkrát zvyšují riziko onemocnění v porovnání s běžnou populací. Málokdo ale ví, že u rakoviny vaječníků se jedná dokonce o třicetkrát vyšší riziko vzniku tohoto onemocnění než u populace bez BRCA1/2 mutace. Abychom na tento fakt upozornili, zvolili jsme trochu netradiční název kampaně, která už minulý rok zaznamenala velký úspěch. Osvětu nám pomohla šířit celá řada známých osobností a také letos plánujeme zajímavé aktivity. Už teď můžeme prozradit, že se seznámíte s příběhy několika pacientek díky fotografiím dokumentaristy Lukáše Houdka. Také se 8. května rozsvítí Tančící dům tyrkysovou barvou, což je barva stužky připomínající boj s rakovinou vaječníků.

Životní příběhy spolu s objektivními informacemi motivují další ženy, aby se pozorně vnímaly, a při příznacích vyhledaly lékaře. Nemoc se dlouho neprojevuje a ženy většinou přivede k lékaři až ascites v dutině břišní, tedy zvětšený objem břicha. Ten pak tlačí na okolní orgány a ovlivňuje jejich funkci. „Bolesti v podbřišku, náhle vzniklé nechutenství nebo rychlé zvětšování objemu břicha – takové příznaky by ženu v jakémkoli věku měly přivést ke gynekologovi. Důležitý je čas, zpoždění několika měsíců může rozhodnout, zda lékaři zjistí onemocnění ve vyléčitelném stádiu. Je tedy potřeba naslouchat signálům vlastního těla,“ doplňuje profesor David Cibula. Ambulance pečující o pacientky s onkogynekologickým onemocněním přitom během pandemie nového koronaviru zaznamenávají nižší frekvenci konzultací. Lékaři apelují, aby ženy péči neodkládaly, protože prodlení v léčbě je závažnější než riziko virové nákazy, které je v přísných hygienických podmínkách zdravotnických zařízení minimální. „V období od posledního čtvrtletí minulého roku do mé ambulance přichází méně onkologických pacientek s karcinomem vaječníků nebo děložního čípku oproti době před druhou vlnou COVIDu. Můžeme se dohadovat, že jedna z hlavních příčin může být obava z nákazy a minimalizace kontaktů. V rámci indikací onkologických pacientek k chirurgickému výkonu jsem tento názor již slyšela a v některých případech také znamenal prodlevu péče,“ říká PhDr. Šárka Slabá, Ph.D., klinická psycholožka Gynekologicko-porodnické klinika 1.LF UK a VFN Praha. 

Pacientky s karcinomem endometria, vulvy, vaječníků, děložního hrdla a ženy s genetickou mutací BRCA 1 a BRCA 2 sdružuje Pacientská organizace VERONICA. Další informace o genetické mutaci BRCA naleznete na www.pacientska-organizace.cz/brca

/// konec tiskové zprávy ///

Lenka Hájková communications manager www.addicts.cz +420 775 918 019 lenka.hajkova@addicts.cz

Michal Večeřa communications manager www.addicts.cz +420 778 757 006 michal.vecera@addicts.cz