Malé velké omyly

Pacient se na lůžku málo hýbe, a tak nemusí moc jíst

U ležících pacientů v akutním stresu (zánět slinivky břišní, vážný úraz) nebo s dlouhodobě nedostatečnou výživou (starší lidé) dochází k odbourávání bílkovin. Vedle toho, že ubývá svalová hmota z důvodu malé fyzické aktivity, přidává se katabolismus z hladovění (rozklad tkání za účelem získání energie). Úbytek svalstva přitom nemusí být patrný – často je maskován otoky nebo tukem. Stává se to zvlášť u starších obézních pacientů. Závažnou skutečností je, že neubývá pouze kosterní svalstvo, ale i sval srdce a mezižeberní „dýchací“ svaly, zmenšuje se také sliznice střev. Pacient slábne, snižuje se mu imunita, snadno vzniká zápal plic, který může být osudný. Málokoho napadne, že byl až druhotnou příčinou a původním důvodem byla podvýživa s nedostatkem bílkovin.

Když nemá pacient chuť k jídlu, nemá se nutit. Chuť se mu vrátí, jakmile se začne uzdravovat.

Jsou však onemocnění (např. onkologická), u kterých chuť k jídlu mizí. Chuť k jídlu snižuje i mnoho dlouhodobě užívaných léků a také některá antibiotika. U starších pacientů je nižší chuť k jídlu častým jevem. Nevěnuje-li se výživě v tomto období pozornost, snadno může dojít k rozvoji malnutrice.

Hospitalizace je krátká, proto nemá ani cenu začít řešit výživu – pacient se rozjí doma nebo jinde

Tento názor je nebezpečný hlavně u pacientů v akutním stresu, kdy k úbytku svaloviny dochází velmi rychle až 1 kg denně. Občas se také stane, že pacient je překládán z oddělení na oddělení, a tak se z mnoha krátkých hospitalizací stane dlouhoudobá.

Dieta je vždy plnohodnotná strava

To je velký omyl. Každé zdravotnické zařízení má dnes jiný dietní systém, podle svých potřeb. V nemocnicích obsahuje vedle diet plnohodnotných, zajišťujících všechny potřebné živiny, také diety přísné, restriktivní a diagnostické, které plnohodnotné být nemusejí nebo ani nemohou. Takové diety jsou určeny ke krátké, časově nezbytně nutné indikaci. Pokud je třeba podávat je dlouhodobě, měli by být doplněny jinou formou výživy. Jen pro příklad uvádíme diety, které nebývají plnohodnotné: čajová, tekutá, kašovitá dieta, „suchá kaše“, pankreatická dieta, dietní postupy při průjmových onemocněních, dlouhodobě podávaná redukční a dokonce i diabetická dieta s tolerancí 175g sacharidů / den.

Můžeme přestat sledovat stravování pacienta, pokud se hezky „rozjedl“?

Po době, kdy pacient nepřijímal vůbec žádnou stravu, je obrovským úspěchem, když začne jíst 1/3 podané porce. Pokud však přetrvává stav, kdy pacient preferuje pouze lehká sacharidová jídla, nelze stravu považovat za dostatečnou. Jakákoliv snížená konzumace jídla u pacienta je proto důvodem ke kontaktování nutričního terapeuta, který by měl zhodnotit a případně upravit stravování pacienta. Nedostatečný jídelníček může dokonce obsahovat vcelku velké množství jídla, například kávu a půlku loupáku, celou přesnídávku, polévku a čtvrtku druhé porce, rohlík, misku pudinku s 10 piškoty.

Pacient nemá žádný problém se zažívacím ústrojím, automaticky indikujeme dietu č. 3 (strava bez omezení)

Strava bez dietních omezení, ve většině zařízení zvaná dieta č. 3, nemusí být pacientovi prospěšná, přestože nemá problém se začívacím ústrojím. Dieta obsahuje pokrmy nadýmavé (zelí, luštěniny) i hůře stravitelné (smažené) a může zatížit například pacientky po gynekologických operacích, pacienty po urologických výkonech, po operaci kýly, pacienty upoutané na lůžko (zlomeniny nohou, pánve). Pacientům po operaci plic může nadýmaní způsobit zhoršení dýchání apod. Proto je u takovýchto případů vhodnější dočasně indikovat dietu šetřící.

Nejvhodnější dieta u průjmu je rohlík a hořký čaj

To však neplatí v každém případě. U průjmu je vždy třeba určit jejich původ, například u průjmů způsobených poruchami střevní mikroflóry po antibiotikách není třeba přísné diety, ale je nutné zajistit ve stravě nebo pomocí doplňků stravy dostatek probiotických kultur. Pokud jsou průjmy vážnějšího a dlouhodobějšího charakteru, kde je třeba stravu vyloučit, je nutné dodat živiny do žíly.

Zácpu nejlépe vyřešíme projímadly. Také vláknina pomáhá – jezte otruby.

Odstranění zácpy projímadly je z dlouhodobého hlediska nevhodné. Střevo, které si na účinek projímadel zvykne, začne být „líné“ a zácpa je po jejich vysazení ještě úpornější. Vláknina je při zácpě doopravdy vhodná, ale musí se správně použít. Bez dostatečného množství tekutin může hrubá vláknina, která se na zácpu často doporučuje, způsobit více škody než užitku. Není-li diagnostikována organická příčina zácpy, je nejvhodnějším způsobem léčby trpělivý, komplexní přístup. Je třeba zjistit stravovací návyky, skladbu stravy, příjem a preference tekutin, pohybové návyky, zatížení stresem. Individuálně je třeba doporučit pacientovi, jak zvýšit příjem tekutin a zařadit vhodné potraviny, případně potravinové doplňky. Nezbytné je zaměřit se i na vhodnou pohybovou aktivitu a stresovou zátěž.

Pacient má dostatečný pitný režim

Vzhledem k tomu, kolik lidí všeobecně má nedostatečný pitný režim, je výborné, pokud pacient pije dostatečně. Je vhodné také vědět, co pije, protože i nápoji si může uškodit. Dnes je módní pít balené minerální vody, protože jsou zdravé. To však zdaleka nemusí být pravda, pokud se pijí ve velkém množství a dlouhodobě. Osobám s vyšším krevním tlakem tak například bude vadit Poděbradka s vysokým obsahem sodíku, pro pacienty se šetřící dietou nejsou vhodné sycené nápoje. Že 100% neslazené džusy obsahují přibližně 30 kostek přirozeného cukru na litr, je dnes již vcelku známé.