Nežádoucí účinky chemoterapie

Obavy z nežádoucích účinků chemoterapie jsou časté. Před začátkem léčby chce většina nemocných vědět, jaké nežádoucí účinky se mohou vyskytnout a jak jim případně lze ve spolupráci se zdravotníky čelit.

Pokud čtete tyto řádky před zahájením chemoterapie, můžete být zaskočeni skutečnou záplavou nežádoucích účinků, které jsou zde popsány. Avšak je nutné zdůraznit, že žádný nemocný nemá všechny nežádoucí účinky chemoterapie, někteří mají jen minimální obtíže a jiní dokonce žádné. Navíc, závažnost nežádoucích účinků je velmi různá případ od případu. Jaké budete mít nežádoucí účinky a jak budou závažné, to záleží na druhu a dávce podané chemoterapie a na reakci vašeho organismu.

Ptejte se ošetřujícího lékaře a sester, jaké nežádoucí účinky chemoterapie předpokládají ve vašem případě, jak dlouho asi budou trvat, jak budou závažné a jak jim lze čelit.

Jaké jsou příčiny nežádoucích účinků?

Nádorové buňky se rychle dělí a rostou, protinádorová chemoterapie musí tedy ničit rychle rostoucí buňky. Cytostatika však nedokáží rozpoznat nádorovou buňku od normální, a poškozují tedy i rychle rostoucí buňky našeho těla. Důsledkem jsou pak nežádoucí účinky protinádorové chemoterapie. Mezi nejčastěji zasažené normální buňky našeho těla patří krvinky tvořící se v kostní dřeni, buňky ve sliznicích zažívacího traktu, v reprodukčních orgánech a vlasových váčcích. Protinádorové léky mohou také v některých případech poškozovat buňky srdce, ledvin, močového měchýře, plic a nervového systému.

Nejčastějšími nežádoucími účinky chemoterapie jsou nevolnost a zvracení, vypadávání vlasů a únava. Patří sem také psychická odezva na léčbu chemoterapií.

Jak dlouho trvají nežádoucí účinky?

Stejně jako se většina normálních buněk obnoví rychle po skončení chemoterapie, odezní rychle i většina obtíží způsobených cytostatiky. Zdravé buňky mohou začít růst normálně a stav celého organismu se zlepšuje. Doba, která je k tomu zapotřebí, je u různých lidí různá. Za jak dlouho se budete cítit dobře, záleží na mnoha okolnostech, včetně celkového zdravotního stavu a druhu použitých cytostatik. I když většina nežádoucích účinků odeznívá rychle, u některých může trvat měsíce i roky, než zmizí úplně. Někdy mohou nežádoucí účinky trvat i delší dobu. Je tomu tak při poškození srdce, plic, ledvin nebo reprodukčních orgánů. Některé druhy chemoterapie mohou mít výjimečně vzdálené nežádoucí účinky, jako je výskyt druhotných nádorů, které se mohou objevit po mnoha letech. Je důležité vědět, že dlouhodobé problémy po chemoterapii má jen málo nemocných. V posledních letech došlo v předcházení a léčení nežádoucích účinků chemoterapie k obrovským pokrokům. Nežádoucí účinky chemoterapie mohou být nepříjemné, ale je to daň za vyléčení nebo alespoň zpomalení nádorového onemocnění. Váš lékař je schopen zmírnit nepříjemné nežádoucí účinky a poradit vám, jak se s nimi co nejlépe vyrovnat. Věřte, že váš lékař by vám nedoporučoval pokračovat v chemoterapii, pokud by nebyl přesvědčený o její důležitosti pro vaše léčení. 

V následující části budou podrobněji probrány jednotlivé nežádoucí účinky chemoterapie s návodem, jak jim co nejlépe čelit:

Dočasný pokles krvetvorby po cytostatikách

Cytostatika představují negativní zásah do růstu nádoru, vedou k jeho zmenšení či odstranění, avšak zároveň dočasně utlumují krvetvorbu. Dávky cytostatik jsou plánovány tak, aby pokles tvorby krvinek byl jen dočasný a jen částečný. Pokles krvinek je pozvolný. Obvykle nejnižší je kolem 10. až 20. dne po chemoterapii a do termínu podání další chemoterapie by se měl upravit na normu. Praxe a léta zkušeností prověřily postupy, které maximálně poškozují nádorové buňky a minimálně organismus. Základem většiny chemoterapeutických postupů je opakované podání cytostatik v časových intervalech, umožňujících dostatečnou regeneraci krvetvorby. Počet nádorových buněk se opakovanými cykly chemoterapie postupně zmenšuje.

Pro větší názornost lze vývoj počtu krvinek po chemoterapii přirovnat k houpačce. Při podání chemoterapie jsou bílé krvinky a krevní destičky nahoře, po chemoterapii se pomalu zhoupnou dolů, aby se posléze opět vyhouply k předcházející hodnotě. Dle druhu použitého preparátu lze předpovědět, kdy bude pokles bílých krvinek nejhlubší a kdy by se měl jejich počet opět vrátit do normy. Největší nebezpečí infekce tedy není ihned po podání chemoterapie, ale až v době maximálního poklesu počtu leukocytů, v období mezi cykly chemoterapie, kdy je pacient doma, v péči praktického lékaře.

Po chemoterapii postupně klesá počet bílých krvinek

Co z toho plyne pro pacienta?

Pacient by měl vědět, že právě v době mezi aplikacemi chemoterapie se stává nejvíce citlivým na infekce a že v tomto období je nutno se vyhýbat kontaktu s infekčními nemocemi. Má-li pacient horečku, měl by být ještě týž den zkontrolován svým lékařem v místě bydliště a měl by mít vyšetřen krevní obraz. Vyšetření krevního obrazu je však přínosné jen tehdy, zná-li lékař výsledek do hodiny, maximálně do konce pracovní doby, aby k těmto hodnotám mohl při rozhodování přihlédnout.

Lékař z onkologického centra do zprávy zpravidla uvede, zda je či není pravděpodobnost závažného poklesu krevního obrazu po podané chemoterapii a případně kdy lze očekávat nejnižší hodnoty. Po aplikaci prvního cyklu se často doporučuje kontrola hematologické tolerance, tedy provádění krevního obrazu zhruba 1x týdně. Termíny kontrol krevního obrazu po podání chemoterapie bývají upřesněny v propouštěcí zprávě. Dle tolerance prvního cyklu chemoterapie se lékaři ve specializovaném centru orientují ve snášenlivosti léčby a případně upravují dávky. Zpravidla pokud první cyklus běžné chemoterapie proběhl bez závažného poklesu krevního obrazu, příště se již v mezidobí kontroly nevyžadují. Pokud však tolerance byla hraniční, jsou kontroly vhodné i během dalších cyklů chemoterapie. Nejhlubší pokles počtu granulocytů bývá asi po 10 až 20 dnech od podání cytostatik. O něco pomaleji klesá i počet trombocytů a ještě pomaleji počet erytrocytů. To je dáno délkou života granulocytů, trombocytů a erytrocytů. Nejčastějším problémem je nedostatečný počet jedné skupiny bílých krvinek, kterým se říká odborně neutrofilní granulocyty. Pro situaci, kdy je závažný nedostatek těchto krvinek, se používá termínu neutropenie. Nedostatek granulocytů výrazně snižuje obranyschopnost proti infekcím. Kritický je pokles leukocytů (bílých krvinek) pod 1,0 x 10⁹/l. Pokud propukne infekce v době tohoto kritického nedostatku obranných krvinek, může rychle ohrozit život, pokud není odpovídajícím způsobem léčena. Z uvedeného plyne velká zodpovědnost a důležitá úloha praktického lékaře.

Proto lékař volaný domů k pacientovi, který je po chemoterapii či radioterapii a má horečky, se ihned snaží zjistit, při jakém počtu bílých krvinek infekce nastala. V případě, že počet leukocytů nepoklesl pod 1,0 x 10⁹/l, lze horečku řešit dle klinického nálezu ambulantní antibiotickou léčbou pomocí dostatečně vysoké dávky baktericidního antibiotika.

Pacienty s nižším počtem bílých krvinek, než je uvedený limit, je nutno okamžitě, týž den, odeslat k léčbě na příslušné hematologické nebo onkologické pracoviště, případně specializované infekční oddělení, jehož lékaři mají dostatečné zkušenosti s léčbou infekcí u pacientů s oslabenou obranyschopností. Léčba infekce u pacienta s nedostatkem bílých krvinek je velmi obtížná i nákladná. Lze říci, že léčba infekce u pacientů s nedostatečnou obranyschopností proti infekcím (s nedostatečným počtem bílých krvinek) se zásadně, ale opravdu zásadně liší od léčby stejné infekce u pacienta s normální obranyschopností neboli imunitou, s normálním počtem krvinek. Standardním postupem u pacientů s oslabenou imunitou je nitrožilní podávání vysokých dávek alespoň dvou antibiotik s širokým spektrem účinku (případně protiplísňových léků), pravidelné sledování krevního tlaku, rychlosti srdečního tepu (pulsu) a dechové frekvence několikrát denně. Další léčba se odvíjí od naměřených hodnot tlaku, pulsu, dechové frekvence, laboratorních kontrol a dle celkového stavu pacienta.

Součástí podpůrných opatření při poklesu bílých krvinek je v některých situacích podávání látky stimulující jejich tvorbu v kostní dřeni (růstový faktor pro bílé krvinky). Používá se zejména u nádorových onemocnění krvetvorby, při závažných, život ohrožujících infekcí u těžkého nedostatku bílých krvinek a během transplantací kostní dřeně. Podáním růstového faktoru se významně zkrátí období bez bílých krvinek, a tedy i riziko případných infekčních komplikací.

Po chemoterapii klesá počet krevních destiček

Cytostatika mohou svým působením na dřeň snižovat dočasně tvorbu krevních destiček (trombocytů). Jsou to krevní buňky, které se podílejí na stavění krvácení při poraněních. Při nedostatku krevních destiček se i při malém poranění mohou objevit modřiny nebo krvácení. Pokles trombocytů představuje další problém.

Je však snáze řešitelný než horečky při velkém nedostatku bílých krvinek, pokud je k dispozici dostatek trombokoncentrátů (transfuzí destiček).

Co z toho plyne pro pacienta?

Jestliže se u vás objeví modřiny, červená nebo růžová moč, černá nebo krvavá stolice, neočekávané krvácení z rodidel, ihned to oznamte lékaři a nezapomeňte mu připomenout, že jste po léčbě chemoterapií. Ohlaste také jakékoli krvácení z dásní nebo nosu. Pokud tyto potíže nahlásíte svému praktickému lékaři, je na něm, aby zařídil další léčení. Můžete se však také s těmito potížemi obrátit ihned na specializované centrum, kde je obvykle podána transfuze krevních destiček, je-li příčinou krvácení jejich nedostatek.

Infekce u onkologicky nemocných

Tuto kapitolu lze uvést slovy: „Problémem onkologické léčby není aplikace chemoterapie, problémem je ochránit nemocného před vážnými infekcemi“. Při chemoterapii mohou snáze vznikat různé infekce. Je to způsobeno tím, že cytostatika svým působením na dřeň mohou snižovat počet bílých krvinek (leukocytů), které mají za úkol s infekcemi bojovat. Infekce se může projevit kdekoliv v těle včetně vašich úst, kůže, plic, močových cest, konečníku a dalších míst.

Onkologicky nemocní mohou mít často plísňové infekce. Nejčastěji jde o kvasinkovou nákazu neboli kandidózu. Začíná v dutině ústní jako bílé povláčky, později může infekce přejít na jícen a vyvolat v něm bolestivý zánět. Proto pacient, který v ústech objeví bělavé povláčky, by měl ihned navštívit některého ze svých lékařů, kterýmu ihned podá protiplísňovou léčbu, vyšetří krevní obraz a na dalším postupu se domluví s lékaři specializovaného centra.

I při dodržování výše uvedených doporučení můžete infekci dostat. Sledujte možné příznaky infekce a kontrolujte své tělo se zvláštním zaměřením na vaše oči, nos, ústa, pohlavní ústrojí a oblast konečníku. Příznaky infekce mohou být:

• teplota přes 37,5°C
• třesavka, zimnice
• pocení
• průjem (může jít i o nežádoucí účinek chemoterapie)
• kašel nebo bolest v krku
• neobvyklé pocity nebo svědění v pochvě nebo na zevním pohlavním ústrojí
• začervenání nebo otok, zvláště kolem rány, boláčku nebo vřídku.

Pokud má onkologický pacient příznaky infekce, je třeba ho ihned léčit, neodkládat zahájení léčby až dle výsledků laboratorních vyšetření. Lékař, který jako první infekci diagnostikuje, musí posoudit její závažnost pro pacienta a dle toho stanovit další postup a léčbu. Není chybou znovu připomenout, že infekce u onkologického pacienta vyžaduje intenzivnější léčbu než stejná infekce u neonkologického pacienta, jak již uvádíme v odstavci 6.1 o poklesu počtu bílých krvinek.

K posouzení závažnosti infekce potřebuje lékař znát současný počet bílých krvinek, tedy nejen vidět a klinicky vyšetřit pacienta. Případně lékař při svém rozhodování přihlíží i k aktuální koncentraci obranných protilátek gamaglobulinů.

Pacient se musí proto při infekci obrátit na nejbližšího lékaře, který je o jeho stavu informován a který má možnost ještě ten den zjistit počet jeho bílých krvinek.

Léčba případného pásového oparu musí začít co nejdříve!

Na tomto místě chceme upozornit na další častý problém, kterým je herpes zoster neboli pásový opar. Musíme informovat pacienty, že proti této virové infekci existují účinné léky, například Herpesin. Jejich včasné podání může zabránit velkému rozsahu kožních změn a následným bolestem (neuralgiím). Tato léčba je nejúčinnější, když se podá již první den po vzniku typických puchýřků.

Předpis tohoto léku proti virové infekci (proti pásovému oparu) je omezen pojišťovnou jen na určité odborníky. Pacient, u něhož vzniká pásový opar, musí být tedy neprodleně odeslán buď na infekční kliniku, nebo k jiným odborným lékařům, kteří jsou oprávněni tyto léky předepisovat.

Léčba nevolnosti a zvracení

Nevolnost a zvracení provází jak chemoterapii, tak radioterapii. Nevolnost, vznikající při aplikaci cytostatik, je dnes již dobře odstranitelná. Dlouhodobá nevolnost a nechutenství po aplikaci chemoterapie je hůře řešitelným problémem. Nicméně dnes jsou již k dispozici velmi účinné léky proti zvracení a nevolnosti. Pro nemocného mohou být nevolnost a zvracení velmi nepříjemné, připomínají jim jejich onemocnění a zeslabují jejich vůli k dalšímu léčení. Někdy tyto příznaky v mírnější formě doprovázejí celou dobu léčby, většinou je však nevolnost a zvracení jen v omezeném čase při a po chemoterapii. Obtíže mohou začít při podávání chemoterapie a přetrvávat 8 až 24 hodin po jejím skončení. Při opakovaném podávání chemoterapie se může stát, že nevolnost nebo dokonce i zvracení začnou ještě před podáním cytostatik, jde o takzvanou předběžnou nevolnost.

Co z toho plyne pro pacienta?

Každou nevolnost nebo zvracení ohlaste svému lékaři nebo sestře, zvláště trvají-li déle než jeden den nebo vám zabraňují v pití tekutin. Každá nevolnost nebo zvracení mohou být zmírněny nebo dokonce zcela odstraněny. Tolerance chemoterapie je velmi individuální, a proto každý pacient musí probrat vliv chemoterapie na trávení s lékařem podávajícím chemoterapii. Lékař pak může vybrat ze široké palety léků proti nevolnosti a zvracení ten nejvhodnější. Různé léky účinkují u jednotlivých nemocných odlišně, často je nutné použít kombinace několika léků proti zvracení. Při dobré spolupráci pacienta se zdravotní sestrou a s lékařem se jistě podaří zajistit takovou doprovodnou léčbu, která uvedené problémy minimalizuje a která bude vyhovovat nejlépe.

Lékař v onkologickém centru vždy podá při chemoterapii zároveň i léky proti nevolnosti, které považuje za přiměřené. Může se však stát, že nebudou stačit. Co v tomto případě?

V ideálním případě se nevolnost spojená s chemoterapií řeší preventivním podáním léků proti nevolnosti, a tedy ještě dříve, než se zvracení objeví. V situaci, kdy pacient pociťuje nevolnost v následujících dnech po jejím podání, by měl požádat svého ošetřujícího lékaře o předpis dalších léků k odstranění potíží. Obvykle se podávají prokinetika (léky zlepšující činnost trávicího traktu) 3× denně před hlavním jídlem, která jsou dostupná ve formě tablet, čípků nebo injekcí. V případě silné nevolnosti nebo dokonce zvracení je vhodné užít setronová antiemetika, která mohou být předepsána ve formě tablet, injekcí, popřípadě pastilek vstřebávajících se pod jazykem v dutině ústní (což kromě rychlého nástupu účinku vyhovuje také pacientům s poruchami polykání). O potížích s nevolností by měl pacient vždy informovat lékaře podávajícího chemoterapii, jedině touto zpětnou vazbou může být léčba nevolnosti či zvracení při dalším léčebném cyklu lépe zvládnuta!

Ztráta vlasů

Ztráta vlasů je častý nežádoucí účinek chemoterapie, nemusí se však vyskytnout u každého nemocného. Je to nepříjemný nežádoucí účinek, i když nemocného neohrožuje a po skončení léčby vlasy v každém případě znovu narostou, často ve znatelně lepší kvalitě, než byly původní. S vlasy výjimečně vypadává i obočí, řasy a další ochlupení. Když je ztráta vlasů nevyhnutelná, zvláště ženy se cítí lépe v paruce, kterou by měly získat ještě před prvními příznaky a kterou jim lékař může předepsat. Je možné používat i tužku na obočí a umělé řasy.

Doporučená péče o vlasy v průběhu chemoterapie:

• Používejte nedráždivé šampóny.
• Používejte měkké kartáče na vlasy.
• Při sušení vlasů nepoužívejte vysokou teplotu.
• Nepoužívejte barvu na vlasy.
• Nepoužívejte tepelné ani chemické úpravy vlasů (tzv. trvalá).
• Ostříhejte si vlasy nakrátko.

Obtíže se sliznicí v ústech a v krku

Chemoterapie, obzvláště vysokodávkovaná chemoterapie, může být příčinou bolestí v ústech a krku. Může také způsobovat suchost sliznic a jejich krvácení. V ústech a krku může vzniknout zánět, způsobený bakteriemi, viry nebo plísněmi. Protože v průběhu chemoterapie je léčba infekce velmi obtížná a může způsobit mnoho problémů, je důležitá její prevence.

Co z toho plyne pro pacienta, aneb doporučení pro udržení zdravé sliznice v ústech a krku v průběhu chemoterapie:

Před zahájením chemoterapie je nutné vyšetření u zubního lékaře k vyloučení infekce v oblasti zubů a dásní, odstranění zubního kamene, ošetření paradentózy, doporučení správného čistění zubů a používání vhodné zubní pasty v průběhu cytostatické léčby.

Jestliže se v ústech a krku objeví bolesti nebo krvácení z těchto oblastí, ohlašte to ihned lékaři a sestře, protože je nutná okamžitá místní a někdy i celková léčba. Je vhodné dodržovat následující opatření:

Průjem

Nežádoucí účinek radikální chemoterapie na výstelku střeva se může projevit průjmem. Jde o řídkou stolici několikrát denně. Jestliže průjem trvá déle než 24 hodin nebo je doprovázen křečemi a bolestí, je nutné oznámit to lékaři. V těžších případech lékař předepíše potřebné léky.

Pokud lékař nedoporučí jiný jídelníček, jíst stravu s vysokým obsahem draslíku (kalia), jako jsou banány, brambory, broskve a meruňky, protože při průjmu se tento důležitý minerál ztrácí. Pít co nejvíce tekutin, protože ty se při průjmu z těla ztrácejí, vhodná je voda, jablkový džus, slabý černý čaj, řídká zeleninová polévka. Pít pomalu, po menších dávkách a často, vhodná je pokojová teplota tekutin, nápoje s bublinkami nechat před použitím vyšumět.

Je-li průjem závažný, je třeba se domluvit s lékařem, zda nejsou vhodné pouze tekutiny, dokud se střeva nezklidní. Jakmile se budete cítit lépe, zahajte dietu s nízkým obsahem vlákniny, jak je popsána výše. Vynechte mléko a mléčné výrobky, jestliže váš průjem zhoršují.

Zácpa

Při chemoterapii se může objevit i zácpa, jejíž příčinou jsou léky, které dostáváte. Zácpu však může způsobit i snížení vaší tělesné aktivity nebo změny jídelníčku při nemoci. Pokud nemáte stolici dva dny po sobě, ohlaste to vašemu lékaři. Neberte žádná projímadla, ani volně prodejná, bez porady s lékařem. Ten vám poradí, zda a která projímadla jsou vhodná.

Nežádoucí účinek chemoterapie na nervy

Některá cytostatika mohou být příčinou periferní neuropatie. Jde o poruchu periferního nervového systému, která se projevuje zvláště na končetinách a trávicím systému. Nemocný může pociťovat slabost, třes končetin, palčivou bolest rukou nebo nohou, poruchy citlivosti.

Mohou se dostavit poruchy rovnováhy, nešikovnost v končetinách, obtížné sbírání drobných předmětů, obtížná chůze, zhoršení sluchu, bolesti v břiše a zácpa. Chemoterapie může být i příčinou slabosti, bolesti a únavy svalů. Ve většině případů nežádoucí účinky chemoterapie na nervy a svaly nejsou závažné a rychle ustupují. Výjimečně může jít o závažnější problém, vyžadující příslušnou léčbu. Všechny výše uvedené obtíže sdělte včas svému lékaři.

V případě zmíněných obtíží se dočasně musíte přizpůsobit stávající situaci a dodržovat určitá opatření a omezení. Například při třesu nebo poruchách citu a šikovnosti rukou zacházejte velmi opatrně s ostrými nebo horkými předměty. Pokud máte poruchy rovnováhy, pohybujte se opatrně, při chůzi po schodech se přidržujte zábradlí, případně používejte při chůzi hůl. Nenoste volné nebo klouzavé boty.

Nežádoucí účinky chemoterapie na kůži a nehty

Při cytostatické léčbě můžete mít i určité problémy s kůží. Může dojít ke zrudnutí, svědění, zdrsnění či vysychání kůže a výskytu akné (drobné hnisavé puchýřky). Nehty se mohou stát křehkými a lámavými a mohou se na nich tvořit bílé proužky.

S mnoha těmito problémy si poradíte sami. Při akné udržujte kůži suchou a čistou, při těžším průběhu lékař doporučí vhodnou mast. Při svědění je vhodný nedráždivý krém, výjimečně jsou nutné léky. Máte-li suchou kůži, sprchujte se jen krátce a nepoužívejte horkou dlouhou koupel. Kůži ošetřujte mastným krémem a nepoužívejte parfémy, kolínskou vodu, vodu po holení a deodoranty obsahující alkohol. Chraňte své nehty na rukou rukavicemi zvláště při mytí nádobí, uklízení nebo práci na zahradě. S řešením všech nežádoucích účinků chemoterapie na kůži a nehty vám pomůže váš lékař a sestra.

Některá cytostatika mohou po injekčním podání do žíly způsobovat ztmavnutí kůže kolem vpichu i v průběhu žíly. Někteří nemocní řeší tuto situaci nošením dlouhých rukávů, jiní používají různé krémy k zakrytí tmavší kůže, většině nemocných tento malý kosmetický defekt nevadí. Ztmavnutí těchto kožních oblastí většinou vymizí za několik měsíců po skončení chemoterapie.

Vystavení kůže slunci může ztmavnutí kůže kolem žil používaných k chemoterapii výrazně zintenzivnit. Poraďte se s lékařem, zda vám slunění dovolí. Pokud nemá námitky, používejte při slunění krém s ochranným faktorem nejméně 15.

Okamžitě hlaste lékaři nebo sestře náhlé nebo silné svědění kůže, náhle vzniklou vyrážku, třesavku nebo dechové obtíže v průběhu chemoterapie. Může jít o alergickou reakci, která vyžaduje okamžitou léčbu.

Co dělat, když vás bolí místo (žíla) po aplikaci chemoterapie?

Při podávání chemoterapie žilní cestou může únik léku mimo žílu způsobit závažné poškození okolní tkáně. Okamžitě hlaste lékaři nebo sestře pálení nebo bolest v oblasti vpichu.

Pokud cytostatikum skutečně unikne mimo žílu, musejí ihned následovat příslušná opatření, která zabrání poškození okolní tkáně. Ale i když cytostatikum neunikne mimo žílu, mohou vzniknout později bolesti na horních končetinách, v místě aplikace chemoterapie. Mohou signalizovat počínající zánět, ale také jen nezávazné podráždění žíly po chemoterapii. Uvedeme zde proto několik rad, jak tyto potíže mírnit:

Nežádoucí účinky chemoterapie na močové ústrojí (ledviny a močový měchýř)

Některá cytostatika mohou dráždit močový měchýř nebo dočasně či trvale poškozovat funkci ledvin. Nežádoucí účinky chemoterapie na močové ústrojí se mohou projevovat následujícími příznaky:

• pálením nebo řezáním při močení
• častějším močením
• nucením na močení (pocitem, že musíte okamžitě močit)
• růžovou nebo krvavou močí
• teplotou
• třesavkou, zimnicí.

Všechny výše uvedené příznaky oznamte ihned sestře a lékaři. V každém případě pijte hodně tekutin k zajištění dostatečného množství moče. Můžete pít jakékoliv tekutiny mimo alkohol, například vodu, minerálky, džusy, kávu, čaj; hodně tekutin je také v polévkách, ovoci, kompotech, zmrzlině. Lékař vám doporučí, kolik tekutin denně musíte přijmout, většinou je zapotřebí množství větší než 2 litry.

Lékař nebo sestra vás také upozorní, že po některých cytostatikách se dočasně mění barva moče (oranžová, růžová, žlutá) a moč může mít silnější zápach. Také semeno (sperma) může mít jinou barvu a zápach. Pokud tyto změny pozorujete, zeptejte se lékaře, zda mohou být způsobeny léky, které dostáváte.

Příznaky podobné chřipce (flu-like syndrome)

Někteří nemocní pociťují několik hodin až dní po chemoterapii příznaky podobné chřipce. Mají bolesti hlavy bolesti svalů, větší únavnost, nevolnost, zvýšenou teplotu, mrazení a zhoršení chuti k jídlu. Tyto příznaky nejsou delší než 1 až 3 dny a většinou nejsou zastoupeny všechny. Podobné příznaky může způsobit jakákoliv infekce i samotná nádorová choroba, je tedy důležité hlásit je ihned lékaři a sestře, kteří posoudí jejich závažnost.

Zadržování tekutin, otoky

Tělo může při chemoterapii zadržovat určité množství vody. Příčinou mohou být hormonální změny při léčbě, nežádoucí účinky cytostatik i působení nádorové choroby. Oznamte lékaři nebo sestře prosáknutí kůže či otoky kdekoliv na těle nebo zhoršení dýchání. Po poradě s lékařem budete muset dočasně omezit solení a jídlo s vyšším obsahem soli. Pokud by obtíže byly závažnější, lékař vám doporučí lék na zvýšení močení.

Nežádoucí účinky chemoterapie na pohlavní ústrojí a sexuální funkce

Chemoterapie může, i když ne vždy, působit na pohlavní orgány a jejich funkci jak u žen tak u mužů. Nežádoucí účinky jsou závislé na druhu a dávce cytostatika, věku a celkovém zdravotním stavu nemocného.

Muži

Chemoterapie může snižovat počet spermií, omezovat jejich pohyblivost a způsobovat další abnormality. Tyto změny mohou být příčinou dočasné nebo trvalé neplodnosti. Neplodnost znemožňuje stát se otcem dítěte, ale neomezuje schopnost sexuálního styku. Protože neplodnost může být trvalá, je nutné tento problém prodiskutovat s lékařem ještě před započetím léčby. Pokud si přejete, může lékař zajistit uložení vašeho semene do banky spermií, kde je zmrazené uloženo neomezeně dlouho pro případné použití v budoucnosti.

Při chemoterapii by nemělo dojít k početí, protože spermie mohou mít chromosomální změny, které by mohly být příčinou vývojových vad dítěte. Poraďte se s lékařem, za jak dlouho po skončení chemoterapie je možné přestat používat prostředky proti početí z výše uvedeného důvodu.

Ženy

Chemoterapie může poškozovat vaječníky a snižovat množství v nich se tvořících hormonů. Důsledkem může být nepravidelnost menstruace, nebo dokonce její zastavení. Poškození vaječníků může být příčinou neplodnosti, neschopnosti otěhotnět. Tato neschopnost otěhotnět může být někdy dočasná, jindy trvalá. Záleží to na druhu použitých cytostatik, jejich celkové dávce, i na věku ženy.

Otěhotnění ženy v průběhu chemoterapie je možné, ale naprosto nevhodné pro pravděpodobné poškození plodu cytostatickou léčbou. Ženy v reprodukčním období v průběhu chemoterapie musejí používat prostředky k zabránění početí.

Jestliže je nádor zjištěn u těhotné ženy, je nutné zvážit, zda je možné chemoterapii odložit až na dobu po narození dítěte. Riziko poškození plodu chemoterapií se významně snižuje po 12. týdnu těhotenství. Ve většině případů je vhodné se rozhodnout pro umělé přerušení těhotenství ze zdravotního hlediska, a pak zahájit chemoterapii.

Hormonální účinky chemoterapie mohou způsobit obtíže, které se podobají obtížím v přechodu. Ženy mohou mít návaly do hlavy, svědění, pálení a suchost v pochvě. Tyto obtíže mohou výrazně zhoršovat kvalitu soulože, avšak je možné je z velké části odstranit ve vodě rozpustným krémem, který vám doporučí lékař. Změny na sliznici pochvy při chemoterapii mohou být také příčinou častější infekce v této oblasti. Důsledně dodržujte hygienu, nepoužívejte masti rozpustné v oleji, jako je například Vaselina. Používejte bavlněné spodní prádlo, ne prádlo z umělých vláken. Nenoste těsně přiléhající oblečení. Lékař vám může předepsat poševní krém nebo čípky, které snižují pravděpodobnost infekce. Pokud se objeví obtíže v oblasti zevního pohlavního ústrojí nebo pochvy, informujte o tom okamžitě lékaře.