Obsah:
Každoročně je v České republice diagnostikováno ve věkové kategorii 15-19 let přibližně sto, ve věkové kategorii 20-24 let přibližně 250 a mezi 25-29 lety kolem 400 případů zhoubných nádorů. Nejčastěji se jedná o nádory krvetvorby, nádory pojivové tkáně (svalů, kostí, vaziva) a nádory trávicího traktu a prsu. Jejich výskyt v průběhu posledních let stoupá, a to přibližně o 1% ročně. To odpovídá onemocnění přibližně 220 – 250 osob z 1 000 000.
Onemocnění se v této věkové kategorii objevují stejně často u žen i u mužů, jen jejich zastoupení je trochu jiné. U žen se častěji setkáváme s Hodgkinovým lymfomem a nádory štítné žlázy, u mužů zase s nádory mozku, pojivové tkáně a s tzv. neHodgkinskými lymfomy.
Příčiny vzniku nádorů u mladých dospělých
Většina nádorů vzniká u starších osob souhrou mnoha náhodných genetických poruch, které si obvykle zapříčiní nemocní sami (kouřením, nesprávnými stravovacími návyky, malou mírou pohybu, apod.). V této věkové kategorii tomu tak není. Mnohem častěji setkáváme s nádory, které vznikají na dědičném podkladě. To znamená, že tito pacienti se narodili s genetickou poruchou, která způsobila vznik nádoru v tak mladém věku. Na genetickém základě vznikají v této věkové kategorii:
- Nádory štítné žlázy a dalších žlaz s vnitřím vyměšováním
- Nádory vaječníků a prsu
- Nádory tlustého střeva, konečníku a žaludku
- Nádory mozku
- Nádory pojivové tkáně
Léčba nádorů u mladých dospělých
O děti a dospívající je jednoznačně postaráno na odděleních dětské onkologie a o „zralé“ dospělé na ostatních onkologických odděleních. Bohužel, specifické pracoviště zabývající se výše uvedenou věkovou kategorií v Čechách nemáme. A není to jen problém naší republiky. Zvláštní oddělení, které by se těmto lidem věnovaly, často neexistují ani na největších onkologických centrech v USA či v západní Evropě.
A je to škoda, protože lidé této věkové kategorie by si specifický přístup určitě zasloužili. Jaké problémy je třeba především řešit?
Problém nastává hned v úvodu při vyšetřování typu a rozsahu onemocnění. Má být zohledněna klasifikace dětská, vycházející z mikroskopické struktury nádoru, nebo dospělá zohledňující místo prvotního nádoru? Naštěstí se v této otázce rýsuje řešení v podobě specifické klasifikace pro mladé dospělé.
Druhou fází péče o pacienta je vlastní léčba. Protože mladí dospělí jsou obvykle léčeni na odděleních dospělé onkologie, využívá se pro jejich léčbu schémat, která se jinak aplikují lidem často důchodového věku. Otázkou je, zda by pro mladé pacienty neměla být léčba razantnější. jednak proto, že ji lépe snesou, mají více vitality a méně civilizačních nemocí, a jednak proto, že léčba intenzivnější by mohla mít lepší výsledky. Řešením by mohly být zvláštní protokoly pro léčbu těchto onemocnění. Navíc je potřeba mít připravené protokoly pro velmi zvláštní situace, jako je např. výskyt nádorů v těhotenství či léčba nádorů v průběhu kojení apod.
Tyto protokoly musí řešit nejen vlastní účinnost léčby (tedy musí zajistit co nejlepší přežití pacientů), ale musí zohlednit dlouhý život, který následuje po skončení léčby. Léčba musí mít co nejméně dlouhodobých nežádoucích vlivů na kvalitu života, jako jsou:
- Poruchy hybnosti
- Poruchy erekce a ejakulace
- Neplodnost
- Poruchy hormonálních regulací
- Poškození srdečního svalu
- Neuropsychické problémy
- Další zhoubné nádory vyvolané samotnou léčbou
Poléčebné sledování mladých pacientů s nádory
Dostáváme se tak do třetí fáze, tedy k návratu do běžného života po ukončení léčby.
Další sledování je potřebné - jednak se musí stále pátrat po možných známkách nemoci, která za určitých podmínek může znovu vypuknout, a také musíme včas odhalit výše uvedené dlouhodobé problémy léčby.
Onkolog by měl pomoci při rozvaze o založení rodiny, a v určitých případech si pozvat na pomoc klinického genetika, který může zvážit např. odběr plodové vody ke zjištění poruch vývoje plodu u žen krátce po chemoterapii apod.
Neexistuje žádný důvod omezit své koníčky a záliby (např. často pacienti zbytečně nejezdí k moři), pokud to zdravotní stav umožní. Vzpomeňme např. na L. Armstronga, který byl i po léčbě nádoru varlat nejvyššího stádia schopen podat vynikající výkon na Tour de France.
Také při hledání pracovního uplatnění je třeba vycházet z možností, které člověk má po ukončení léčby, a zbytečně se nepodceňovat. Na druhou stranu je ale třeba uvést, že u některých citlivých osob může léčba zhoršit paměť nebo další psychické funkce, ak např. učení na vysoké škole, do té doby bezproblémové, může způsobovat problémy. Proto zhodnocení psychické výkonnsti a event. pohybových možností v případě, že operace vedla k odstranění např. končetiny, je výhodné pro plánování budoucího uplatnění.
Projekt35
Již jsme se zmínili o potřebě specifických protokolů pro léčbu mladých dospělích. Rádi bychom veřejnost ubezpečili, že v této oblasti podnikáme důležité kroky vpřed. Projekt Projekt35, který vznikl pod záštitou České onkologické společnosti, je jedním z nich. Je zaměřen na dosažení nejlepších možných výsledků u žen s rakovinou prsu, které onemocněly před svým 35 rokem věku. Byla vytvořena speciální internetová stránka www.projekt35.cz, kde najdou pacientky i jejich blízcí mnoho informací o rakovině prsu, mají možnost klást dotazy prostřednictvím interaktivního emailu. Lékaři těchto pacientek mohou požádat o konzultaci, jak léčit, a nebo mohou požádat o převzetí pacientky specializovaným centrem.
