Obsah:
Nezhoubné nádory jater
U nemocných, kteří mají nezhoubné rozsáhlé chirurgicky neodstranitelné nádory jater, které utlačují ostatní orgány dutiny břišní, je transplantace možnou metodou léčby s dobrými dlouhodobými výsledky.
Zhoubný nádor z jaterních buněk (hepatocelulární karcinom)
Tento nádor se nejčastěji vyvíjí v již přítomné cirhóze jater. Čím je masa nádoru větší a jeho tkáň hůře diferencovaná, tím je vyšší riziko návratu nádoru do transplantovaných jater. K transplantaci jater je tedy nutno vybrat pouze ty pacienty, kteří mají dostatečně velkou šanci, že u nich nedojde k návratu nádoru po transplantaci. Jedná se většinou o pacienty s menším nádorem, kde není možno provést chirurgické odstranění (resekci) nádoru. Transplantace se často kombinuje s jinými onkologickými léčebnými postupy (např. radiofrekvenční ablací nebo chemoembolizací nádorového ložiska). Pacientů transplantovaných pro hepatocelulární karcinom přibývá a pokud se vyberou vhodní kandidáti, je jejich přežití velmi dobré.
Zhoubný nádor z buněk žlučovodů (cholangiokarcinom)
Výsledky transplantací jater pro tento nádor nejsou dobré, velmi rychle dochází k návratu tumoru do transplantovaných jater. Většina pracovišť transplantace neprovádí, výjimkou je, pokud jsou pacienti zařazeni do experimentálních studií s nejistým výsledkem.
Jiné nádory jater
Jde např. o hemangioendoteliom jater nebo nádor dětského věku hepatoblastom. Za určitých podmínek mohou být indikovány k transplantaci.V některých případech se provádí transplantace jater u jater postižených metastázami neuroendokrinního nádoru, kde původní nádor (často ve střevě) byl již dříve odstraněn a metastázy jsou pouze v játrech.
Budoucnost transplantací jater u nemocných s nádorovými onemocněními
Transplantací jater pro nádorové onemocnění jater spíše přibývá, u této indikace je ovšem nutné přesné odhadnout riziko a přínos pro pacienta. Je také nutný multidisciplinární přístup k terapii pacienta - především spolupráce s onkology a intervenčními radiology.
