Obsah:
Perkutánní alkoholizace (PEA)
Po zavedení tenké jehly do patologického ložiska v játrech lze touto jehlou aplikovat různé roztoky, které toto ložisko lépe či hůře zničí. Při perkutánní alkoholizaci (PEA) ničíme ložiska 96% - 99% alkoholem (ethanol). Dosáhneme tak koagulaci ložiska. Perkutánní alkoholizaci provádíme za kontroly CT nebo ultrazvuku. Místo alkoholu můžeme použít horký fyziologický roztok nebo kyselinu octovou. Výhodou 50% roztoku kyseliny octové je, že tato látka účinně rozpouští kolagenní vazivo a někteří autoři tvrdí, že perkutánní aplikace tohoto roztoku je účinnější než podání alkoholu. Počet komplikací je nižší, především bolestivé reakce.
Intersticiální termální ablace laserem
Laserový paprsek přivádíme k ložisku perkutánně kovovým zavaděčem (jehlou), kterým zasunujeme optické vlákno. Vlastní výkon můžeme provádět pod kontrolou CT či ultrazvuku, nejvýhodnější je ale sledovat postup nekrózy za kontroly magnetické rezonance (MRI). Indikací k perkutánní termoablaci laserem jsou primární či sekundární tumory jater, které nejsou výrazně vaskularizované (prokrvené). Likvidovat je možné i nádory větší než 5cm, pak ale výkon provádíme opakovaně. Metoda je nejčastěji používaná pro řešení primárního HCC či metastázy kolorektálního karcinomu.
Perkutánní radiofrekvenční termoablace (RFA)
Při RFA v játrech se používá energie 50 - 250 W a frekvence proudu okolo 300 – 500 kHz. K vlastní likvidaci tumoru dochází teplem, které vzniká při vibraci elektronů uvnitř tkáně. Buňky v okolí nekryté elektrody jsou zahřívány na teplotu 50° C a více. Při této teplotě se začínají „rozpouštět a praskat“ buněčné membrány a dochází k postupné denaturaci bílkovin a ireverzibilnímu zničení buněk. Při RFA dosahujeme v ložisku podle typu přístroje teploty 60 – 105° C.
Vlastní přístroj se skládá z radiofrekvenčního generátoru, aktivní a dispersivní elektrody. Jednotliví výrobci se především liší podle typu elektrody. Pochopitelnou snahou všech je zničit v játrech v co nejkratším čase co největší ložisko. Jehlu zavádíme pod kontrolou ultrazvuku, CT nebo magnetické rezonance.
Původní elektrody dokázaly zničit ložisko do velikosti 1,5 – 2,0 cm. Postupným vývojem jak vlastních generátorů RF tak elektrod se podařilo dosáhnout většího rozsahu koagulace. Výrobci dnes uvádějí, že za optimálních podmínek lze v jednom sezení zničit ložisko o velikosti až 7 cm. Indikace k výkonu jsou primární či sekundární tumory jater. Počet ložisek by měl být maximálně 4. Kontraindikací je sepse, nespolupracující nemocný, koagulopatie. Ložiska by měla být ze všech stran ohraničená jaterním parenchymem a neměla by být v blízkosti velkých cév jater.
Výhodou metody je velmi dobrá kontrola průběhu tepelného ničení nádorové tkáně. Rozsah nekrózy je větší než při použití laseru.
Závěr
Jak bylo zmíněno v úvodu, nejsou tyto metody ideálním řešením léčby u každého pacienta a každého typu nádorového onemocnění. O vhodnosti jednotlivých metod rozhoduje mezioborová spolupráce lékařů (onkologů, chirurgů, radiologů, a dalších) v rámci onkologických indikačních komisí.
