Lze rakovině kůže předejít?

Protože si předky ani vzhled své kůže nemůžeme vybrat, zbývá nám pro účinnou prevenci prakticky výlučně ochrana proti slunečnímu záření. Která ze složek slunečního světla je vlastně pro vznik rakoviny kůže a především melanomu ta nejnebezpečnější?

Sluneční záření se skládá kromě viditelného světla z infračervených paprsků, které zodpovídají za tepelné vlastnosti slunce, a ultrafialového záření, které má významné biologické účinky. Z hlediska vzniku nádorových onemocnění je rozhodující především záření v ultrafialové oblasti. Ultrafialové spektrum dělíme na 3 části: UVA, UVB a UVC.

Nejkratší vlnovou délku a tím i největší riziko pro vznik nádorů má UVC záření. Jeho vlnová délka se pohybuje mezi 200-290 nm. Naštěstí je však kompletně pohlcováno v atmosféře, takže se s ním na zemském povrchu ze slunce nesetkáme. Proč se o něm zmiňujeme? Je to proto, že člověk ve své vynalézavosti objevil rtuťovou tlakovou výbojku, která byla jedním z nejstarších zdrojů ultrafialového záření, používaných k léčebnému a kosmetickému ozařování. Tato výbojka však měla obrovskou nevýhodu v tom, že emitovala 65 % záření v UVC části ultrafialového spektra. Proto dnes používáme tzv. horské slunce, jehož zdroj je na bázi právě rtuťové tlakové výbojky, pouze jako germicidní lampu, tedy k dezinfekci laboratoří nebo operačních sálů v době, kdy v místnostech není přítomen personál.

Sluneční světlo tedy dopraví na zemský povrch převážně UVB a UVA záření. Pro informaci má UVB záření kratší vlnovou délku (290-320 nm), nižší průnik do kůže i atmosférou, ale závažnější biologické účinky než UVA (320-400 nm).

Opalující se ženy by možná mohlo spíše než strašení rizikem vzniku kožních nádorů vyvolaných UV zářením odradit od chytání bronzu to, že UVA záření (mimochodem hlavní vlnová délka v lampách v soláriích) vyvolává urychlení stárnutí kůže. Čím je to způsobeno? Tento typ záření proniká do hlubších partií kůže, konkrétně do její střední vrstvy (škáry), která obsahuje různé druhy vláken, zodpovídajících za kožní pevnost a pružnost. UVA záření vyvolává v těchto vláknech chemickou a strukturální přestavbu, jež zhorší jejich funkční vlastnosti, a tato učeně znějící informace vede stručně řečeno k vytvoření kožních vrásek.

Vraťme se však k UVB záření, které je pro vznik kožních nádorů a hlavně maligního melanomu pravděpodobně nejvýznamnější, i když dnes existují pádné důkazy i o rakovinotvorném vlivu UVA záření. Souvisí to i s empirickou zkušeností, že maligní melanom vzniká spíše u osob, jež se v minulosti často na sluníčku spálily, třeba až do vzniku puchýřů. Jiné kožní nádory se tvoří v souvislosti s chronickou, tedy dlouhodobou expozicí UV záření. Po přečtení předchozích řádků již víme, že bychom měli společně s UVA zářením za každou cenu zabránit i jemu v průniku do kůže. Určitě se mnohá z žen teď v duchu ptá: "Jak to udělat? Kožní pigmentace mě činí atraktivní vůči okolí, a proto se slunci prostě musím vystavovat." Navíc některá povolání nebo sportovní aktivity probíhají ve volném prostoru nebo v přírodě, a tak se při hezkých slunečních dnech pobytu na přímém slunci ani vyvarovat nemůžeme. Jak se tedy máme chovat, abychom škodlivé účinky ultrafialového záření na kůži omezili na co nejmenší míru?

Ideální samozřejmě je omezit pohyb na přímém slunci co nejvíce. Pokud to nelze, snažíme se vyvarovat pobytu na slunci v době mezi 11.-15. hodinou, kdy je UVB záření atmosférou nejméně filtrováno, protože dopadá ze slunce na zemský povrch skrze atmosféru její nejmenší tloušťkou. V té době nebo nejlépe po celý slunný den se snažíme pohybovat se ve stínu budov, pod stromy nebo pod slunečníkem a zároveň kryjeme kůži co nejvíce oděvem. Každé oblečení ale nechrání proti ultrafialovému záření stejně kvalitně. Záleží na druhu použitého materiálu k jeho výrobě, barvě vláken, struktuře tkaní, stáří látky, sepranosti, suchosti nebo vlhkosti apod. Proto je nejlepší, když pro plánovaný pobyt na slunci, ať již při práci nebo při rekreačních aktivitách, zvolíme oblečení z certifikovaných tkanin, které mají přímo deklarován stupeň ochranného faktoru (UPF) proti UV záření.

Pokud nejsme ortodoxní arabská žena, přece jen zůstane větší či menší část kůže nezakryta. Co tedy máme dělat s nezakrytou kůží? Naše babičky nás vedly k tomu, že kvalitní vepřové sádlo funguje stejně dobře na kůži jako na pánvičce, takže se ani pokrm, ani kůže nespálí. Platí to opravdu? U pokrmů možná ano, ale u kůže určitě ne. Při ochraně proti ultrafialovému záření nejde o to, jak kvalitní masťový základ použijeme, ale jak silný ochranný faktor proti ultrafialovému záření obsahuje. Před 30 lety se za vrchol tzv. fotoprotekce považovaly prostředky Contraviol, Sahara nebo Nubian, jejichž ochranné faktory ani zdaleka nedosahovaly čísla 10 a doporučovaly se k použití při dovolené u vody. Naproti tomu se dnes odborníci shodují na tom, že i pro každodenní přecházení po městských ulicích by měl mít člověk ošetřenu kůži minimálně faktorem 15. O čem ale vlastně hodnota faktoru vypovídá? SPF, jak se odborně ochrannému faktoru v krémech říká, uvádí, jaká část ultrafialového záření se při jeho použití dostane do kůže. Tak např. faktor 10 propustí do kůže 1/10 ultrafialového záření a zjednodušeně řečeno prodlouží náš pobyt na slunci 10krát při vzniku stejných škod (např. zčervenání) jako bez použití tohoto faktoru. Analogicky faktor 20 propustí do kůže 1/20 ultrafialového záření, ochrání nás tedy před 95 % dopadajícího záření, faktor 50 nás ochrání před 98 % záření, faktor 100 před 99 % atd.

Ochranné faktory jsou postaveny buď na chemické nebo fyzikální bázi. Z fyzikálních prostředků je typickým příkladem oxid zinku nebo titanu. Jedná se o rozemletý prášek, který je přimíchán do krémové nebo jiné báze a vytváří na kůži jemný ochranný film, jenž ultrafialové záření odráží. Tento ochranný film nám díky své viditelnosti signalizuje, zda je naše kůže stále ještě účinně ošetřena. Známe to třeba z různých tyčinek na rty, které používáme v zimě například při alpském lyžování. Nutno podotknout, že v dnešní době jsou moderní fyzikální faktory tak jemně dispergovány v základu, že nemusí být vždy viditelné, což je z hlediska detekce účinku nevýhoda, ale z hlediska kosmetického je to komfortní.

Chemické fotoprotektivní faktory fungují tak, že pohlcují fotony ultrafialového záření. Jejich energie se díky chemické reakci přeměňuje na neškodné teplo. Moderní fotoprotektivní prostředky s vysokým ochranným faktorem využívají obvykle kombinace obou typů výše uvedených látek.

Používání prostředků s ochrannými faktory proti UV záření vyžaduje dodržování určité strategie, která zajistí dostatečnou ochranu, jež je deklarována na příslušném balení. V zásadě platí, že prostředek nanášíme na kůži v dostatečném množství alespoň 20 min. před pobytem na slunci a tuto aplikaci podle druhu prostředku a chování na slunci pravidelně během dne opakujeme. Při koupání je nutné nanášet prostředky označené jako water-resistant každých 40 min. a water-proof každých 80 min. Možná se ptáte, proč by se měl člověk chránit před UV zářením i pod vodou. Voda totiž proti ultrafialovému záření dostatečně nechrání. I bez koupání opakujeme aplikaci ochranného prostředku každé 2 hodiny, faktor totiž odplavuje pot a některé chemické faktory dokonce ztrácejí při přeměně ultrafialových paprsků na teplo své ochranné vlastnosti.

Stoupáme-li do hor, pak se s každými 300 metry zvýší intenzita ultrafialového záření o 4 %. Se zvýšením dávky záření musíme počítat také při odrazu od vodní hladiny nebo sněhu. Dále čím blíže jsme k rovníku, tím take stoupá dávka UV záření - např. ve srovnatelné nadmořské výšce na polárním kruhu je množství ultrafialového záření při jasném slunečném dnu ve stejnou denní dobu a ročním období 5krát nižší než v tropické oblasti.

Všechny tyto výše uvedené parametry spolurozhodují o volbě intenzity ochranného faktoru, dále přihlížíme i k tomu, jaký fototyp daný jedinec má (viz test fototypu na www.melanom.cz nebo www.melanomy.cz). Je třeba upozornit, že děti do 1 roku nevystavujeme ultrafialovému záření vůbec. Dětská kůže je citlivější a snadno se spálí. Navíc v poslední době bylo vědecky prokázáno, že mateřská znaménka přibývají po vystavení se ultrafialovému záření v útlém dětství. Jak jsme si již uvedli, zvýšený počet mateřských znamének zvyšuje riziko vzniku maligního melanomu, a proto je bezpodmínečně nutné děti před UV zářením ochránit.

Občas se setkáváme s námitkami, že ultrafialové záření má i příznivé efekty na organismus, jako je přeměna vitamínu D na jeho účinnou formu, pozitivní vliv na psychiku nebo léčebné účinky v rámci fototerapie některých kožních chorob. Všechno to je naprostá pravda, avšak např. ultrafialového záření pro přeměnu dostatečného množství účinného vitamínu D stačí ta malá část, která se do kůže i přes všechny ochranné postupy přesto dostane. Léčebné použití ultrafialového záření zase probíhá za přísně definovaných podmínek a lékař při volbě tohoto terapeutického postupu vždy zvažuje, zda bude pacienta léčit protizánětlivými prostředky, které poškozují svými nežádoucími účinky jiné části organismu, anebo ovlivňovat zánět primo v kůži ultrafialovým zářením, i s vědomím určitého poškození kůže. Při chronických kožních chorobách se většinou tyto postupy střídají, aby organismus nebyl zatěžován stále stejnou škodlivinou.