Počet nádorů každoročně narůstá, avšak mortalita je celkově stabilizovaná a u řady diagnóz začala klesat.
S určitou nadsázkou lze říci, že tak či onak se s nádorovým onemocněním v průběhu svého života setkáme všichni bez výjimky. Nikdo z nás si nemůže o sobě dovolit říct, že se ho onkologické onemocnění netýká, nemocného zhoubným nádorem najdeme prakticky v každé širší rodině. S prodlužující se délkou lidského života paradoxně narůstá i pravděpodobnost, že nás postihne zhoubný nádor. Zjednodušeně řečeno je to tím, že více lidí se nádoru "dožije".
V ČR je ročně průměrně diagnostikováno více než 87 000 pacientů se zhoubným novotvarem. Ročně v souvislosti se zhoubným nádorem umírá
cca 27 000 pacientů Celkem v ČR žije cca 600 000 osob se zhoubným novotvarem nebo s minulostí tohoto onemocnění.
Statistika hovoří jasně: každý 3. obyvatel České republiky v průběhu svého života onemocní rakovinou.
- V roce 2017 bylo v České republice nově diagnostikováno 86 819 pacientů se zhoubným novotvarem.
- K 31. prosinci 2017 žilo celkem v České republice 577 373 osob, u kterých bylo v daném roce nebo dříve diagnostikováno onkologické onemocnění. To je jako by onemocněli všichni obyvatelé našeho druhého největšího města Brna a ještě navíc celý Turnov. Tolik onkologicky nemocných mezi námi žije!
- V roce 2017 zemřelo v České republice 27 320 osob v souvislosti se zhoubným novotvarem.
- Incidence zhoubných novotvarů v České republice v dlouhodobém pohledu roste. Nejčastějším nově diagnostikovaným zhoubným onemocněním v roce 2017 byly kožní nádory vyjma melanomu, tedy bazaliomy a spinocelulární karcinomy. Díky prognosticky relativně příznivé povaze těchto onemocnění a obvykle včasné diagnóze je úmrtnost na tento typ zhoubných nádorů stabilně velmi nízká. Mezi další nejpočetnější diagnózy dále patří karcinomy tlustého střeva a konečníku, zhoubné nádory prostaty u mužů, karcinomu prsu u žen a nádory průdušnice, průdušek a plic.
Rostoucí počet hlášených případů můžeme částečně dávat do souvislosti se stárnutím populace ČR (stoupá průměrný věk, respektive naděje dožití při narození). Věk je totiž hlavním rizikovým faktorem zhoubného bujení, mimo jiné díky kumulativnímu vlivu rizikových faktorů. Dalšími možnými vlivy na rostoucí absolutní incidenci jsou vyšší výskyt fyzikálních a chemických kancerogenů, který je způsobený mimo jiné znečištěním životního prostředí a změnami životního stylu, zlepšená diagnostika zhoubných novotvarů a celková kvalita lékařské péče, která znamená, že stále více osob se dožívá vyššího věku, kdy je riziko nádorového onemocnění nejvyšší. V rámci zlepšené diagnostiky mohou být příčinou vyššího počtu hlášených zhoubných nádorů mimo jiné programy celoplošných onkologických screeningů. Mamografický screening (rakovina prsu u žen) byl v České republice oficiálně zahájen v roce 2002, cervikální screening (rakovina děložního hrdla) v roce 2008 a screening kolorektálního karcinomu v lednu 2009.
