Přednáška o možnostech individualizace léčebného přístupu k pacientkám s nově diagnostikovaným časným karcinomem prsu s cílem zabránit overtreatmentu, resp. undertreatmentu. Přednáška zazněla na PragueONCO 2020 a zabývá se hodnocením multigenových panelů a jejich použitím v klinické praxi.
Zdroj: Za poskytnutí děkujeme autorovi a tvmednet.cz
Abstrakt přednášky:
Důsledkem pokroku v poznání příčin vzniku nádorů v poslední dekádě je možnost individualizovat léčebný přístup k pacientkám s nově diagnostikovaným časným karcinomem prsu s cílem zabránit overtreatmentu, resp. undertreatmentu. Otázkou ovšem zůstává, jakou z mnoha nabízených cest individualizace zvolit. Současným trendem je širší používání multigenových panelů. Existuje jich mnoho, jen dva byly studovány v prospektivních randomizovaných studiích (Oncotype DX, MammaPrint). Další jsou výsledkem pouze retrospektivních analýz (Prosigna, EndoPredict, Breast Cancer Index) biologických vzorků. Dostupná data přinášejí mnohem více otázek než odpovědí. Disponujeme daty především pro kohorty pacientek N0. U N+ a u HER2+ nádorů nelze genové eseje bezpečně využít. Nemáme informace o tom, že stratifikace léčby s panely je lepší než s využitím standardních faktorů, jako je stav ER, PR, HER2, Ki-67, stadium T, grading. Dalším problémem je v podstatě přenesení odpovědnosti o volbě léčby na genový panel, aniž by klinik sám důsledně zohlednil další faktory, zvláště pacientovy komorbidity a jeho přání. S otazníkem jsou finanční úspory v případě, kdy není indikována adjuvantní chemoterapie a není složitá administrativa. S vědomím těchto nejasností dochází k zavádění stratifikace léčby do běžné praxe na základě panelů jen velmi zvolna. Dokonce i nejnovější výsledek z konference v St. Gallenu z letošního roku stále považuje nepoužití genových esejí za akceptovatelný přístup. Také bohatší zdravotní systémy v letošních doporučeních s rutinním využití multigenových esejí nepočítají (např. Švédsko).
