Byla aktualizována kapitola 39. Modré knihy (39. VAKCINACE U DOSPĚLÝCH PACIENTŮ SE SOLIDNÍMI NÁDORY A PROFYLAXE INFEKCÍ U NEMOCNÝCH PO SPLENEKTOMII). Přidána nová stať "Doporučení pro očkování proti COVID-19".
Doporučení pro očkování proti COVID-19
Aktivní imunizace proti infekci COVID-19 způsobené virem SARS-Cov-19 bude pravděpodobně k dispozici od prvních měsíců roku 2021. Vakcinační program proti COVID19 bude probíhat ve fázích, kdy v první vlně budou očkováni lidé s nejvyšším rizikem těžkého průběhu infekce COVID-19. Ač dosud nebylo jednoznačně prokázáno, že onkologičtí pacienti (ať už na aktivní léčbě nebo bez ní) mají vyšší riziko nákazy a závažného průběhu infekce COVID-19, minimálně jsou u nich velmi často přítomné další rizikové faktory (například vyšší věk, obezita, kuřáctví), a tudíž by měli být ve vakcinaci prioritizováni. Roli hraje i riziko odkladu či modifikace aktivní onkologické léčby v případě nákazy či karantény související s COVID-19, a zvýšené epidemiologické riziko dané častějšími návštěvy nemocnice.
Vzhledem k zásadnímu dopadu pandemie na zdraví a životy lidí bylo ve zrychleném režimu vyvinuto a vyzkoušeno několik vakcín, u nichž lze předpokládat, že budou v blízké době dostupné pro obyvatele České republiky:
- vakcíny založené na replikačně deficientních adenovirech: Gam-COVID-Vac neboli Sputnik V (Gamaleyův institut, Rusko) a AZD1222 (Astra Zeneca, Velká Británie),
- vakcíny založené na mRNA zabalené v lipidových nanočásticích: mRNA-1273 (Moderna, USA) a BNT162b2 neboli Tozinameran (Pfizer, USA / BioNTech, Něměcko),
- podjednotková rekombinantní proteinová vakcína NVX-CoV2373 (Novavax, USA),
- vakcína založená na inaktivovaném viru SARS-Cov-19: CoronaVac (výrobce Sinovac, Čína).
U všech uvedených vakcín je hlavním antigenem glykoprotein Spike (S), který je klíčový pro průnik koronaviru do buněk. Žádná z uvedených vakcín, a to ani vakcíny na bázi adenovirů, nemá potenciál způsobit diseminované virové onemocnění ani u oslabených jedinců. Hlavními nežádoucími účinky jsou febrilní reakce a lokální reakce v místě aplikace. Možné jsou závažné alergické reakce, především u osob s anafylaktickou reakcí na potraviny či léky. Údaje o bezpečnosti se nepochybně budou rozšiřovat s nástupem populačních vakcinačních programů.
Do klinických zkoušek vakcín nebylo zapojen dostatek pacientů s aktivním onkologickým onemocněním nebo s nádory v anamnéze. Proto není zatím známo, zda bude protektivní účinek a toxicita vakcín u této populace podobné jako v souborech osob bez malignity. Podklady pro vzájemné srovnání vakcín zatím neexistují. Řada dalších vakcín je v různých fázích klinických zkoušek.
Pokud je to možné, uvedené vakcíny by se u onkologických pacientů měly podávat nejméně 2 týdny před zahájením systémové onkologické léčby. Vakcinace během aktivní onkologické léčby nemusí mít dostatečný ochranný účinek a tito pacienti by se měli nadále chránit dodržováním známých preventivních opatření (rouška, mytí rukou, dodržování bezpečných rozestupů). Očkování výše uvedenými vakcínami v průběhu aktivní onkologické léčby však není kontraindikováno a jeho aplikaci je nutné zvážit individuálně s ohledem na riziko nákazy a jejího nepříznivého průběhu u daného pacienta a také s přihlédnutím k aktuální epidemiologické situaci. Zda je vhodné a účelné u pacientů s potenciálně nedostatečnou odpovědí na vakcinaci její účinnost kontrolovat například sérologicky, není dosud známo. Rovněž zatím neexistují podklady pro vynechání vakcinace u osob, které již COVID-19 prodělaly, přičemž se zdá, že míra neutralizačních protilátek se může lišit při závažném průběhu infekce a při bezpříznakovém průběhu.
