Česká společnost paliativní medicíny ČLS JEP vydává zprávu o stavu paliativní medicíny v České republice, obsahující základní epidemiologická data a charakterizující potřebu paliativní péče v ČR.
Jak pacienti v ČR umírají
Česká republika s populací 10,5
milionů obyvatel patří mezi rozvinuté, relativně bohaté země
Evropy. V ČR každoročně umírá zhruba 105 000 lidí, z toho 25% na
zhoubné nádory, 50 % na onemocnění oběhové soustavy
(kardiovaskulární a cerebrovaskulární nemoci), zbylých 25 procent
představují nemoci plic, jater, ledvin, otravy a úrazy (viz tabulka
č.1). Struktura zemřelých podle příčiny je srovnatelná s ostatními
rozvinutými zeměmi střední a západní Evropy. Lze říci, že většina
lidí umírá na progresi nebo komplikací některého chronického
onemocnění. U významné části nemocných předchází smrti období, kdy
nemoc pacienta významně funkčně limituje a působí mu řadu
nepříjemných obtíží. Toto období trvá v závislosti na typu
základního onemocnění několik měsíců až několik let. Základní
onemocnění nebývá v této fázi již významně ovlivnitelné kauzální
léčbou. Právě u této skupiny pacientů vyvstává naléhavá otázka,
jaký je klinicky, eticky a ekonomicky přiměřený rozsah zdravotní
péče. Kromě léčby zaměřené na ovlivnění základního onemocnění tito
pacienti potřebují určitou formu paliativní péče. Výše uvedená
charakteristika se každoročně týká 60-70 000 chronických pacientů v
pokročilých a konečných stádiích nevyléčitelných chorob.
V současné době však není mezi odbornou veřejností a dalšími tvůrci zdravotní politiky (např. MZČR, zdravotní pojišťovny) dosaženo shody, jakou formu paliativní péče tito pacienti potřebují, jak má být organizována a kdo má tuto péči poskytovat. V systému zdravotní a sociální péče v ČR v roce 2013 nejsou vytvořeny náležité podmínky k tomu, aby mohla být kvalitní paliativní péče po potřebnou skupinu pacientů dostupná.
Kde pacienti v ČR umírají
V ČR, podobně jako v ostatních evropských zemích, je nejčastějším místem úmrtí akutní nemocnice (60%) a nemocnice dlouhodobé péče (9%). V domácím prostředí nastává kolem 20% úmrtí (viz tabulka č. 2). V posledním případě se však většinou jedná o náhlá, nečekaná úmrtí, kdy pacient umírá před příjezdem služby rychlé lékařské pomoci. Dle kvalifikovaného odhadu je pouze asi 5-10 % z úmrtí v domácím prostředí očekávaných.