Doporučení preskripce programu pohybové aktivity pro onkologické pacienty

Česká onkologická společnost zpřístupňuje podpůrný materiál doporučení preskripce programu pohybové aktivity pro onkologické pacienty. Tento materiál je určen multidisciplinárnímu týmu, který se stará o onkologické pacienty v léčbě a po léčbě. V přípravě je také materiál pro onkologické pacienty, který vychází z tohoto doporučení. 

Úvod

Přiměřená a pravidelná pohybová aktivita (PA) má pozitivní efekt na systém nervový, svalový, kardiorespirační i metabolický. Jako odpovídající míra je stanoveno  7,5-15 MET – hodin týdně.

Cíl preskripce pohybové aktivity

Cílem preskripce PA na úrovni primární prevence je předejít vzniku onemocnění. Mechanismy protinádorového účinku mohou souviset s přímým účinkem na nádorové buňky (inhibice proliferace nádorových buněk, indukce apoptózy, zvýšená regulace genů supresorových nádorů, protizánětlivé účinky) nebo s posílením imunitní funkce. Pravidelná PA pomáhá udržovat optimální tělesnou hmotnost, tedy hraje preventivní roli před vznikem obezity, která je rizikovým faktorem pro vznik většiny nádorových onemocnění. Prokazatelný benefit PA byl zaznamenán u únavy, úzkosti a deprese, ztráty svalové i kostní hmoty, chemoterapií navozené neuropatie, lymfedému, kardiotoxicity a poruch spánku. Mezi další cíle PA patří zvýšení kvality života nebo usnadnění návratu do práce. Je ale nutné, aby předepsaná a realizovaná PA byla dostatečně intenzivní, tak, aby překročila dolní hranici intenzity, frekvence a trvání potřebné k dosažení významného biologického efektu.

Doporučená intervence

Doporučené postupy v preskripci PA vychází z prohlášení a doporučení řady organizací věnujících se veřejnému zdraví (například American Institute for Cancer Research, World Cancer Research Fund American Heart Association, American College of Sports Medicine, Center for Disease Control and Prevention, National Institutes of Health, WHO). U oslabených osob je ovšem nutné vytvořit individualizovaný, zdravotně orientovaný, plán pohybových aktivit, tj. doporučení PA tzv. „na předpis“ (Tabulka 1). Zahrnuje především typ PA, frekvenci, intenzitu a trvání cvičení (FITT). Jeho cíl by měl být během realizace vyhodnocen pomocí zátěžového spiroergometrického vyšetření, složení těla, měření síly, aby bylo dosaženo požadovaného účinku.

Tabulka 1: Shrnutí obecných pokynů pro předepisování PA

MTR = maximální tepová rezerva (rozdíl mezi maximální a klidovou srdeční frekvencí); 1RM= jednorázové maximum (označuje maximální váhu, kterou je člověk schopen při silovém výkonu správnou technikou zvednout pouze 1x)

 

Jako nejefektivnější se jeví kombinace aerobního a odporového tréninku. Doporučovaný týdenní energetický výdej se pohybuje mezi 900 až 2000 Kcal. Vzhledem ke krátkodobému příznivému metabolickému efektu cvičení (48 hod), je pro oslabené osoby důležitá frekvence cvičení s maximální přestávkou 2 dny. Vzhledem k možným komplikacím v průběhu léčby (Axillary WEB syndrom, jizvy po operaci nebo radioterapii) je u řady pacientů výhodné zařadit protahování. Jinou komplikací může být chemoterapií navozená polyneuropatie, která je spojená s poruchami rovnováhy a vyšším rizikem pádu. Pro tyto případy je vhodné zařadit cvičení ke zlepšení rovnováhy a balance.

Kontraindikace ke cvičení

Pohybová aktivita je dobře snášena i během léčby. Za absolutní kontraindikaci ke cvičení se považují u onkologických pacientů: horečka nad 38 °C, akutní patologický stav ( například pooperační stav, infekce…), výrazná nevolnost, velká ztráta hmotnosti (>35% prekancerózní hmotnosti), ataxie, extrémní dušnost při námaze, srdeční arytmie, anémie (hladina hemoglobinu <10,0 g/dl), leukopenie (počet bílých krvinek <3,000 na mm3 nebo absolutní počet neutrofilů <500 na mm3) a trombocytopenie (počet krevních destiček <50 000 na mm3).

 

Shrnutí (10 bodů pro praxi)

Současná doporučení lze tedy shrnout:

  1. V rámci primární prevence se doporučuje minimálně 15O minut pohybového aktivity střední intenzity nebo 75 minut vysoké intenzity týdně. Doporučovaný týdenní energetický výdej je 900–2000 kcal, respektive minimálně 10 kcal/ kg hmotnosti.
  2. U onkologických pacientů je pohybová aktivita možná v období před a během léčby i po ukončení terapie.
  3. Cílem pohybové aktivity během a po léčbě je snížení negativních a vedlejších účinků terapie, zvýšení kondice a zlepšení kvality života.
  4. Jako nejefektivnější se jeví kombinace aerobního a odporového tréninku.
  5. U specifických komplikací je benefitem zařadit do plánu pohybové aktivity protahování, mobilizační cvičení a trénink na zlepšení rovnováhy.
  6. Minimální frekvence pohybové aktivity je doporučována alespoň 3x týdně s maximální přestávkou 2 dny.
  7. Pro největší přínos by mělo cvičení probíhat v délce 30-60 minut. Nicméně i krátká cvičení (10 minut) mají pozitivní efekt.
  8. Ideální intenzita zvolené pohybové aktivity je střední, ideálně 60-80 % MTR. Pro pacienty, kteří mají nízkou vstupní kondici, je potřeba intenzitu na začátku snížit (40-50 % MTR) a postupně navyšovat.
  9. Je vhodné dodržovat stanovená doporučení a na jejich základě vytvářet individualizovaný plán pohybové aktivity.
  10. Vždy je nutné vzít ohled na aktuální stav pacienta a vyloučit přítomnost kontraindikací k pohybové aktivitě.

Podpořeno z programového projektu Ministerstva zdravotnictví ČR s reg. č. NU21-09-00558 . Veškerá práva podle předpisů na ochranu duševního vlastnictví jsou vyhrazena.

 

Literatura

  1. American College of Sports Medicine. (2017). ACSM's exercise testing and prescription. Lippincott williams & wilkins.
  2. Asmundson, G. J., Fetzner, M. G., DeBoer, L. B., Powers, M. B., Otto, M. W., & Smits, J. A. (2013). Let's get physical: A contemporary review of the anxiolytic effects of exercise for anxiety and its disorders. Depression and anxiety, 30(4), 362-373.
  3. Bize, R., Johnson, J. A., & Plotnikoff, R. C. (2007). Physical activity level and health-related quality of life in the general adult population: a systematic review. Preventive medicine, 45(6), 401-415.
  4. Ehrman, J. K., Kerrigan, D., & Keteyian, S. (2018). Advanced exercise physiology: Essential concepts and applications. Human Kinetics.
  5. Haugnes, H. S., Thorsen, L., Bremnes, R. M., et al. Cardiovascular risk and the impact of self-reported physical activity in long-term testicular cancer survivors: A longitudinal study. Journal of Clinical Oncology. 2016; 34:15_suppl, e16048-e16048
  6. Hojman, P., Dethlefsen, C., Brandt, C., Hansen, J., Pedersen, L., & Pedersen, B. K. (2011). Exercise-induced muscle-derived cytokines inhibit mammary cancer cell growth. American Journal of Physiology-Endocrinology and Metabolism, 301(3), E504-E510
  7. Kenfield, S. A., Stampfer, M. J., Giovannucci, E., et al. Physical activity and survival after prostate cancer diagnosis in the health professionals follow-up study. Journal of Clinical Oncology. 2011; 29(6), 726-732.
  8. Loprinzi, P. D. (2015). Physical activity is the best buy in medicine, but perhaps for less obvious reasons. Preventive medicine, 75, 23-24. McTiernan, A., Friedenreich, C. M., Katzmarzyk, P. T., Powell, K. E., Macko, R., Buchner, D., ... & George, S. M. (2019). Physical Activity in Cancer Prevention and Survival: A Systematic Review. Medicine and science in sports and exercise, 51(6),
  9. Matthews, Ch., Moore S., Arem H., et al. Amount and Intensity of Leisure-Time Physical Activity and Lower Cancer Risk. Journal of Clinical Oncology [online]. 2020, 38(7),
  10. Mustian, K. M., Sprod, L. K., Janelsins, M., Peppone, L. J., & Mohile, S. (2012). Exercise recommendations for cancer-related fatigue, cognitive impairment, sleep problems, depression, pain, anxiety, and physical dysfunction: a review. Oncology & hematology review, 8(2), 81-88.
  11. Pollán, M., Casla-Barrio, S., Alfaro, J., Esteban, C., Segui-Palmer, M. A., Lucia, A., & Martín, M. (2020). Exercise and cancer: a position statement from the Spanish Society of Medical Oncology. Clinical and Translational Oncology, 1-20. Schairer, J. R., Keteyian, S. J., Ehrman, J. K., Brawner, C. A., & Berkebile, N. D. (2003). Leisure time physical activity of patients in maintenance cardiac rehabilitation. Journal of Cardiopulmonary Rehabilitation and Prevention, 23(4), 260-265.
  12. Song, M., Giovannucci, E. Preventable incidence and mortality of carcinoma associated with lifestyle factors among white adults in the United States. 2016, JAMA oncology, 2(9): 1154-1161.
  13. Vermaete, N., Wolter, P., Verhoef, G., et al. Physical activity and physical fitness in lymphoma patients before, during, and after chemotherapy: a prospective longitudinal study. 2014, Annals of hematology, 93(3): 411–424.
  14. World Health Organization. (2010). Global recommendations on physical activity for health
  • Sdílejte na:
    • Facebook
    • Twitter
Klíčová slova
pohyb; Pohybová aktivita; prevence