Zvýšení efektu adjuvantní hormonální léčby u postmenopauzálních nemocných s karcinomem prsu

Efekt tamoxifenu v adjuvantní hormonální léčbě
Pětiletá hormonální adjuvantní léčba tamoxifenem u postmenopauzálních nemocných s karcinomem prsu a pozitivními receptory pro steroidní hormony prokázala snížení rizika nádorové rekurence o 47% a redukci úmrtí o 26%. Riziko vzniku kontralaterálního karcinomu prsu se snížilo na polovinu. Tento jasný klinický benefit tamoxifenu je však vykoupen čtyřnásobným zvýšením rizika endometriálního karcinomu a zvýšením rizika tromboembolické nemoci .

Nový standard adjuvantní hormonální léčby:
Aplikace anastrozolu ve studii ATAC u postmenopauzálních nemocných s karcinomem prsu snížila riziko první události u nemocných s pozitivními receptory o 18% oproti tamoxifenu a snížila incidenci kontralaterálního karcinomu prsu o 44%. Léčba anastrozolem je doprovázena významně nižší incidencí závažných vedlejších účinků a tedy i signifikantně nižším procentem nemocných, u kterých je třeba léčbu pro intoleranci ukončit.

Zvýšení efektu adjuvantní hormonální léčby:
Studie ATAC prokázala , že adjuvantní léčba anastrozolem je pro nemocnou výhodnější než tamoxifen. Může však z podání anastrozolu profitovat skupina nemocných, které jsou stále léčeny adjuvantně tamoxifenem?
Studie ITA zkoumala 426 operovaných postmenopauzálních nemocných s karcinomem prsu, s pozitivnímu axilárními uzlinami, pozitivními receptory pro steroidní hormony. Tyto nemocné byly léčeny 2-3 roky tamoxifenem, než byly randomizovány do dvou studijních ramen. V prvém rameni nemocné pokračovaly v léčbě tamoxifenem , či v druhém rameni byl tamoxifen nahrazen anastrozolem.
Design studie ITA



Po 2-3 letech této léčby prokázal s anastrozol během adjuvantní léčby snížení rizika první události o 64% proti nemocným, pokračujícím v léčbě tamoxifenem. (HR = 0,36 , 0,17 – 0,75 , p= 0,006) Tato léčba je také ve shodě s výsledky studie ATAC lépe tolerována.

Závěr: Nasazení anastrozolu po 2-3 leté adjuvantní léčbě tamoxifenem vede k signifikantnímu 64% snížení rizika první události proti nemocným pokračujícím v léčbě