Zpráva o stavu screeningu nádorů prsu v České republice

Česká republika se přihlásila jako první z postsocialistických zemí k celoplošnému programu snižování úmrtnosti na karcinom prsu. Program pro vyhledávání včasného stadia karcinomu prsu byl schválen Komisí pro screening nádorů prsu MZ ČR dne
1. 7. 2002. Prakticky se screening rozeběhl 1. 9. 2002 po té, co se prvním schváleným centrům podařilo navázat smlouvy s pojišťovnami. Screeningový program představuje fungující síť pracovišť, z nichž každé deklarovalo svoji profesní, organizační i technickou způsobilost. Program je otevřený všem ženám v určené věkové kategorii.
Dle vyhlášky MZ ČR č. 372/2002 Sb. má každá žena nárok na screeningové vyšetření prsu ve věku 45 a nedovršených
70 let jednou za dva roky. V České republice žije 1,6mil žen, které mají nárok preventivní program využívat. V případě padesátiprocentní účasti, se do screenignových center dostaví 800tisíc žen jednou za dva roky. Znamená to, že každoročně by mělo přijít 400tisíc bezpříznakových žen k preventivní mamografii. Doporučení ke screeningové mamografii jsou oprávněni vystavit gynekologové či praktičtí lékaři, dle vyhlášky mají dokonce povinnost v rámci preventivních prohlídek svých odborností aktivně ženy na screening nádorů prsu odesílat.
Ve věstníku MZ ČR, částka 11, 2002 jsou popsány podmínky, za kterých mohou v České republice screeningová centra fungovat. Odborníci vycházeli zejména ze zkušeností provozování Jednotek integrované mamární diagnostiky (dále JIMD), byla přidána podmínka vztahující se k atomovému zákonu a o sběru dat. Nastavením „akreditačních“ podmínek Radiologickou společností ČR a jejich přijetím ostatními odbornými společnostmi byl určen charakter programu a vymezena podoba pracovišť, která budou provádět vyšetření bezpříznakových žen.
Před spuštěním screeningu celoplošně proběhl koncem roku 2001 pilotní screeningový projekt VZP (Mamma centrum Praha) a v první polovině roku 2002 jeho další část (Mamma centrum Praha, Mamocentrum Nový Jičín a FN Hradec Králové). Celkem bylo vyšetřeno téměř 6 300 žen bez potíží. Ze zachycených 38 karcinomů, bylo 60% ve stadiu velikosti T1 (do 20 mm).Většina T1 nálezů byla nehmatná nebo palpací ověřitelná zpětně jako „neurčitý pohmatový nález“. Z T1 stadií byla ve velikosti do 10mm (T1 b). Pracoviště pověřená pilotními projekty pracovala podle modelu JIMD. Cílem projektu bylo vedle ověření dosažitelné profesní úrovně (záchyt minimálních karcinomů) také ověření míry uživatelského komfortu pro ženy i pro spolupracující odborníky. Pilotní projekty přinesly předpoklad, že je dosažitelná vysoká úroveň ve všech parametrech.
Screeningová centra musí být schopná zvládat preventivní vyšetření s co nejmenšími náklady, ale rovněž dovést diagnostický proces do úplného závěru. Spolupracují také s různými odborníky při dispenzární péči o minoritní skupinu žen, které potřebují více péče než jen preventivní vyšetření.
Centra byla do sítě vpuštěna vícestupňovým schvalovacím procesem až na základě splnění určených podmínek, musela také deklarovat schopnost trvalého dodržování těchto podmínek.
Screeningová centra mají povinnost dodržovat přijatelné objednávací doby, zaměstnávat erudované lékaře, používat kvalitní přístroje, provádět úplnou diagnostiku zakončenou předoperační biopsií, postarat se o nemocné, negativní výsledky vyšetření dát ženě v psané podobě při vyšetření do ruky ihned nebo do tří dnů. Zavázala se provádět eventuelní nezbytnou ultrasonografii v těsné časové návaznosti na mamografii.
Naplň ování uvedených podmínek sleduje, dosažení vysoké profesní úrovně každého centra a vysoký uživatelský komfort pro ženy, kterým je program určen. Ženy si mají osvojit prevenci jako dlouhodobý program, proto je zdůrazňován komfort časové dostupnosti (krátké objednávací doby) a také komfort práva na znalost výsledku v den vyšetření nebo nejpozději do tří dnů. (short door to diagnosis time). Dobře fungující centra zvládnou proces provedení mamografie s dvojím čtením snímků a eventuelní doplněnou ultrasonografií od 60 minut do 2 hodin.
Centra jsou povinna dodržovat všechny náročné podmínky dle Atomového zákona týkající se vyvolávacího procesu a celkově jakosti provedených mamografií.
Zástupci screeningových center podepsali závazek sběru dat, která budou sloužit k samokontrole a k on line vyhodnocování na celorepublikové bázi. Anonymizovaná data budou každoročně vyhodnocována, každé pracoviště si pak může srovnávat své vlastní výsledky s celorepublikovým standardem či výsledky ve svém kraji.
Screeningová centra podstupují reakreditace, při kterých tři nezávislé subjekty (SÚJB, pojišťovny a zástupci Komise pro screening nádorů prsu MZ ČR společně se zástupci Komise odborníků pro mamární diagnostiku Radiologické společnosti) zkoumají, zda centrum dodržuje všechny podmínky, ke kterým zavázalo. První reakreditace proběhly po roce fungování center a v praxi ověřily, zda centra vstupující do sítě uvádějí v přihláškách pravdivé informace. Proces není formální, byl zvolen systém kontrol v místě, nikoli distanční.
První výsledky povinného datového auditu potvrzují, že i v praxi se dá dosáhnout efektivity systému tak, jak přinesla původní pilotní studie.
První fungující celoplošný program pro screening nádorů prsu se může stát v jistém smyslu vzorem pro další preventivní programy, která budou mít svá specifika, v mnohém však budou rysy společné. Bude možno se poučit z prokazatelných úspěchů i chyb, ke kterým při přípravě programu pro včasný záchyt karcinomů prsu došlo.
Dobře fungující preventivní péče je nezbytným základem národního onkologického programu, deklarovaného současným Výborem onkologické společnosti.