Zpracování biopsií sentinelových lymfatických uzlin na oddělení patologie MOÚ

Standardně jsou v MOÚ vyšetřovány sentinelové lymfatické uzliny (SNB) u indikovaných případů karcinomu mammy a kožních melanomů, experimentálně jsou vyšetření SNB prováděna u gynekologických a kolorektálních karcinomů.
V standardních případech je uzlina nebo uzliny bezprostředně po vyjmutí v čerstvém nefixovaném stavu transportována na oddělení patologie, kde je dále zpracována: po makroskopickém zhodnocení jsou drobnější uzliny ponechány vcelku do následujícího dne v běžné formolové fixaci, uzliny větších rozměrů (nad 5-6 mm) jsou v zájmu kvalitní fixace rozpůleny podél nejdelší osy, řeznou plochou přilepeny na filtrační papír z důvodu zabránění deformaci. Ve výjimečných případech, kdy je v uzlině již makroskopicky evidentní metastáza, je uzlina zpracována běžným způsobem v 1 – 2 řezech.
V ostatních případech je následujícího dne je fixovaná uzlina rozdělena na pravidelné paralelní řezy tloušťky přibližně 1,5 mm. Uzlina je zpracována kompletně, nezůstává žádný rezervní materiál. Podle velikosti se takto získá běžně z jedné uzliny 2 – 5 řezů, nejsou však výjimečné případy, kdy je z jedné uzliny zhotoveno i přes 10 bločků. Řezy jsou zpracovány do parafinových bloků a z nich zhotoveny histologické preparáty v základním barvení hematoxylin-eosin, jež dostává patolog k prvému čtení.
V případě, že touto metodou není v sentinelové uzlině nalezena metastáza a po ověření, že primární tumor je invazivní malignita, je v druhém kole ze všech bloků provedeno imunohistologické vyšetření.
U mammárních karcinomů běžně používáme cytokeratin 19, u melanomů protilátku melanA.
V případně nejednoznačného nálezu s hraniční pozitivitou je možno u vybraných suspektních bloků v třetím kole dále rozšířit spektrum použitých imunoreakcí. Pro karcinomy máme k dispozici řadu protilátek proti jednotlivým typům cytokeratinů a cytokeratinové koktejly a další protilátky prokazující markery epiteliálních buněk, v případě melanomů použijeme protilátky S-100, HMB 45, NKI/C3 nebo tyrosinázu. U výrazně atypických anaplastických tumorů je vhodné předem ověřit reaktivitu primárního tumoru s uvažovanými protilátkami a až podle výsledku zvolit vhodnou protilátku k vyšetření SNB.
Sentinelová lymfatická uzlina je hodnocena jako negativní až při negativním výsledku popsaných imunoreakcí. U pozitivních nálezů je ve výsledku bioptického vyšetření uvedena velikost metastázy, případně četnost metastáz a umístění v rámci uzliny (ve splavu, kůře nebo dřeni uzliny), eventuálně popsán výskyt izolovaných nádorových buněk.
Poněkud problematické je dosud kódování nálezu v dosud používané páté verzi TNM klasifikace zhoubných novotvarů, jež nepočítá s vyšetřením SNB jako standardní metodou. V šesté verzi TNM z roku 2002 (v české verzi dosud nevydané) bude již zavedeno označení „sn“ pro výsledek vyšetření SNB a je v ní počítáno též s kategorií izolovaných nádorových buněk zjištěných pomocí imunohistologie, jež však nevykazují známky proliferace, stromální reakce ani vaskulární penetrace. Takové případy hodnotí TNM-6 jako negativní SNB (N0sn), s histologicky pozitivními izolovanými nádorovými buňkami.