Konference: 2008 XXXII. Brněnské onkologické dny a XXII. Konference pro sestry a laboranty
Kategorie: Podpůrná onkologická léčba, výživa nemocných a ošetřovatelská péče
Téma: X. Podpůrná léčba a terapie komplikací v onkologii
Číslo abstraktu: 093 (p287)
Autoři: Mgr. Kateřina Pavelková; Mgr. Milan Pilát; Mgr. Irena Vlčková; MUDr. Viera Bajčiová, CSc.; MUDr. Tomáš Kepák; MUDr. Pavel Mazánek; prof. MUDr. Jaroslav Štěrba, CSc.; PhDr. Martin Jelínek, Ph.D.
Souhrn
Výzkum je zaměřen na sledování kognitivních změn a pozdních následků u pacientů léčených pouze konvenční systémovou chemoterapií na Klinice dětské onkologie v Brně.
Koncepce projektu spočívala v opakovaném vyšetřování kognitivních funkcí a osobnosti, kdy první vyšetření bylo součástí vstupní diagnostiky ještě před zahájením léčby. Obdobné vyšetření pak proběhlo v časovém odstupu 12 a 24 měsíců.
Testová baterie mapovala oblast inteligence, sluchové a vizuální paměti, pozornosti, exekutivních funkcí, grafomotoriky. Jako předpokládané významné intervenující proměnné byly dále sledovány míra depresivity, osobnost a rodinné zázemí.
Iniciálně bylo vyšetřeno 71 pacientů, z toho 56 pacientů následně podstoupilo léčbu chemoterapií, 38 pacientů bylo přešetřeno po dalším roce od zahájení léčby. Průměrný věk respondentů byl 14,1 let, poměr chlapců a dívek je 21/17.
Výsledky neprokázaly negativní vliv konvenční systémové chemoterapie na kognitivní funkce v časovém horizontu jednoho, resp. dvou roků po léčbě. Zjištěný nárůst výkonu (zejména v performační oblasti Wechslerových testů) lze přičíst efektu nácviku („practice effect“) a zvýšenému množství činností posilujících vizuomotorické dovednosti během léčby.
Významné změny byly zjištěny v oblasti prožívání (měřeno CDI), chlapci v kontrolních vyšetřeních vykazovali statisticky významně nižší skóre depresivity, zatímco u děvčat zůstaly skóry prožívání na původních hodnotách. V celkovém hodnocení se změny v oblasti osobnosti a prožívání v horizontu jednoho až dvou let jeví z hlediska kvality života jako významnější, než oblast kognitivních funkcí.
Výzkum je zaměřen na sledování kognitivních změn a pozdních následků u pacientů léčených pouze konvenční systémovou chemoterapií na Klinice dětské onkologie v Brně.
Koncepce projektu spočívala v opakovaném vyšetřování kognitivních funkcí a osobnosti, kdy první vyšetření bylo součástí vstupní diagnostiky ještě před zahájením léčby. Obdobné vyšetření pak proběhlo v časovém odstupu 12 a 24 měsíců.
Testová baterie mapovala oblast inteligence, sluchové a vizuální paměti, pozornosti, exekutivních funkcí, grafomotoriky. Jako předpokládané významné intervenující proměnné byly dále sledovány míra depresivity, osobnost a rodinné zázemí.
Iniciálně bylo vyšetřeno 71 pacientů, z toho 56 pacientů následně podstoupilo léčbu chemoterapií, 38 pacientů bylo přešetřeno po dalším roce od zahájení léčby. Průměrný věk respondentů byl 14,1 let, poměr chlapců a dívek je 21/17.
Výsledky neprokázaly negativní vliv konvenční systémové chemoterapie na kognitivní funkce v časovém horizontu jednoho, resp. dvou roků po léčbě. Zjištěný nárůst výkonu (zejména v performační oblasti Wechslerových testů) lze přičíst efektu nácviku („practice effect“) a zvýšenému množství činností posilujících vizuomotorické dovednosti během léčby.
Významné změny byly zjištěny v oblasti prožívání (měřeno CDI), chlapci v kontrolních vyšetřeních vykazovali statisticky významně nižší skóre depresivity, zatímco u děvčat zůstaly skóry prožívání na původních hodnotách. V celkovém hodnocení se změny v oblasti osobnosti a prožívání v horizontu jednoho až dvou let jeví z hlediska kvality života jako významnější, než oblast kognitivních funkcí.
Příspěvek je realizován za podpory GAČR
406/05/0603
Datum přednesení příspěvku: 17. 4. 2008
