ZMĚNY V KLASIFIKAČNÍCH SYSTÉMECH A JEJICH VLIV NA ÚPLNOST A KVALITU DAT NOR

Východiska:

Jednou z největších přidaných hodnot Národního onkologického registru (NOR) České republiky je možnost sledování dlouhodobých trendů epidemiologie a základních parametrů onkologické péče. Při sběru a kódování dat NOR se využívá v onkologii běžně používaných mezinárodních klasifikačních systémů. Za období standardizovaného celopopulačního sběru údajů od roku 1976 do současnosti byla v těchto klasifikačních systémech zaznamenána řada změn. Mezinárodní klasifikace nemocí a přidružených zdravotních problémů (MKN) je dnes v 10. vydání, mezinárodní klasifikace nemocí pro onkologii (MKN-O) je ve 3. vydání, TNM klasifikace pro hodnocení rozsahu nádorových onemocnění již v 7. vydání. Kromě toho dochází v čase k obsahovým změnám ve struktuře formuláře onkologického hlášení, ke změnám ve způsobu hlášení a k zavádění automatizovaných kontrolních a validačních mechanizmů. Tyto administrativní faktory se následně promítají do úplnosti a kvality dat NOR a při interpretaci výsledků je nutné je adekvátně zohlednit.

Cíl:

Cílem tohoto příspěvku je ukázat na konkrétních příkladech z dat NOR změny v trendech epidemiologie nádorů a záchytu klinických stadií, které jsou ovlivněny změnami klasifikačních systémů a změnami organizace a kontrolních mechanizmů sběru dat NOR. Bude také představeno řešení korekce takto ovlivněných trendů a jejich správná interpretace. Jmenovitě jde např. o změny v trendech incidence a záchytu stadií u zhoubného novotvaru ledviny, korekce trendu incidence karcinomu močového měchýře, změny v trendu záchytu stadií u karcinomu prostaty, korekce trendu incidence zhoubných nádorů vaječníku, limity v hodnocení epidemiologie diagnóz identifikovaných v NOR na základě údajů o morfologii nádorů, pozitivní i negativní vliv zavádění kontrolních a validačních mechanizmů na úplnost údajů o záchytu stadií.

Závěr:

Databáze Národního onkologického registru je klíčovým zdrojem informací o epidemiologii novotvarů v české populaci. Vzhledem k historickému vývoji NOR skrývají tato data řadu administrativních změn, které je nutno v ně kte rých případech zpětně korigovat a správně interpretovat, aby v maximální míře zůstala zachována informační hodnota těchto jedinečných dat.