Konference: 2005 Ostravské dny podpůrné léčby v onkologii
Kategorie: Maligní lymfomy a leukémie
Téma: Konference bez tematických celků
Číslo abstraktu: L21
Autoři: Prof. MUDr. Lubomír Elbl, CSc.; MUDr. Zdeněk Král, Ph.D.; MUDr. Lenka Volková; MUDr. Barbora Weinbergerová; MUDr. Ingrid Vášová; MUDr. Iva Tomášková; MUDr. František Jedlička; prof. MUDr. Jiří Vorlíček, CSc., dr.h.c.
ÚVOD
Autoři provedli prospektivní sledování za účelem stanovení změn funkce levé komory srdeční (LK) a kardiopulmonální výkonnosti u nemocných s Hodgkinovou nemocí (HN), kteří byli léčeni režimy ABVD nebo BEACOPP.
METODA
Autoři vyšetřili 59 nemocných (36 mužů a 23 žen) ve věku 33 + 11 let léčených pro HN režimem ABVD: n=27 nebo BEACOPP: n=32. Nemocní byli echokardiograficky vyšetřeni před léčbou, po jejím ukončení a v období 1 - 2 roky po léčbě. V tomto období bylo provedeno i spiroergometrické vyšetření. Byly vyhodnoceny ukazatelé funkce LK: ejekční frakce (EF), parametry diastolické funkce a globální funkce (Teiův index). Ukazatelem výkonnosti byla vrcholová spotřeba kyslíku pVPO2.
VÝSLEDKY
Vyšší kumulativní dávky doxorubicinu byly podány u režimu BEACOPP (224 + 61mg/m2versus 192 + 62mg/m2, p<0.03). EF vykázala významný pokles při kontrolním vyšetření ale bez rozdílu ve skupinách (63 + 3% versus 60 + 3%, p<0.001 u ABVD; 64 + 3% versus 60 + 7%, p<0.001 u BEACOPP). Stejně tak došlo v obou skupinách k významnému zhoršení diastolické funkce LK (p<0.001) a hodnot Teiova indexu (p<0.001). U obou skupin byla zjištěna dobrá zátěžová tolerance (2,2 + 0,6 W/kg u ABVD; 2,1 + 0,6 W/kg u BEACOPP, n.s.). Snížení hodnot pVO2 < 80% r.h. bylo diagnostikováno u 13% nemocných léčených režimem BEACOPP a u 11% léčených ABVD (n.s.). Pouze u jednoho nemocného (režim BEACOPP) došlo k poklesu EF na hodnotu 27% s rozvojem srdečního selhání, které bylo úspěšně farmakologicky zvládnuto.
ZÁVĚR
Studie ukazuje, že léčba HN standardním protokolem ABVD i novým protokolem BEACOPP je doprovázena v průběhu 1 - 2 let po jejím ukončení zhoršením funkce LK. Tyto změny jsou převážně asymptomatické a neovlivňují kardipulmonální výkonnost nemocných. Výskyt klinické kardiotoxicity byl ojedinělý.
Studie je podporována grantem IGA MZ ČR NC/7354-3.
Autoři provedli prospektivní sledování za účelem stanovení změn funkce levé komory srdeční (LK) a kardiopulmonální výkonnosti u nemocných s Hodgkinovou nemocí (HN), kteří byli léčeni režimy ABVD nebo BEACOPP.
METODA
Autoři vyšetřili 59 nemocných (36 mužů a 23 žen) ve věku 33 + 11 let léčených pro HN režimem ABVD: n=27 nebo BEACOPP: n=32. Nemocní byli echokardiograficky vyšetřeni před léčbou, po jejím ukončení a v období 1 - 2 roky po léčbě. V tomto období bylo provedeno i spiroergometrické vyšetření. Byly vyhodnoceny ukazatelé funkce LK: ejekční frakce (EF), parametry diastolické funkce a globální funkce (Teiův index). Ukazatelem výkonnosti byla vrcholová spotřeba kyslíku pVPO2.
VÝSLEDKY
Vyšší kumulativní dávky doxorubicinu byly podány u režimu BEACOPP (224 + 61mg/m2versus 192 + 62mg/m2, p<0.03). EF vykázala významný pokles při kontrolním vyšetření ale bez rozdílu ve skupinách (63 + 3% versus 60 + 3%, p<0.001 u ABVD; 64 + 3% versus 60 + 7%, p<0.001 u BEACOPP). Stejně tak došlo v obou skupinách k významnému zhoršení diastolické funkce LK (p<0.001) a hodnot Teiova indexu (p<0.001). U obou skupin byla zjištěna dobrá zátěžová tolerance (2,2 + 0,6 W/kg u ABVD; 2,1 + 0,6 W/kg u BEACOPP, n.s.). Snížení hodnot pVO2 < 80% r.h. bylo diagnostikováno u 13% nemocných léčených režimem BEACOPP a u 11% léčených ABVD (n.s.). Pouze u jednoho nemocného (režim BEACOPP) došlo k poklesu EF na hodnotu 27% s rozvojem srdečního selhání, které bylo úspěšně farmakologicky zvládnuto.
ZÁVĚR
Studie ukazuje, že léčba HN standardním protokolem ABVD i novým protokolem BEACOPP je doprovázena v průběhu 1 - 2 let po jejím ukončení zhoršením funkce LK. Tyto změny jsou převážně asymptomatické a neovlivňují kardipulmonální výkonnost nemocných. Výskyt klinické kardiotoxicity byl ojedinělý.
Studie je podporována grantem IGA MZ ČR NC/7354-3.
Datum přednesení příspěvku: 1. 4. 2005
