Konference: 2005 Ostravské dny podpůrné léčby v onkologii
Kategorie: Radioterapie
Téma: Konference bez tematických celků
Číslo abstraktu: L05
Autoři: doc. MUDr. Jaroslav Vaňásek, CSc.
ÚVOD
Použití technik IMRT přináší nové možnosti léčby zářením, především u tumorů lokalizovaných v blízkosti kritických orgánů, nebo je dokonce zčásti obklopujících. Náročnost výpočtu rozložení dávky u technik IMRT vyžaduje nový přístup k zajištění kvality radioterapie, která je nezbytnou součástí zavedení této léčebné metody. Po více než roce zkušeností s jejím prováděním jsme zhodnotili dosavadní zkušenosti.
METODA
V současné době na našem pracovišti podstoupilo léčbu technikami IMRT více než 140 nemocných. Většinou jde o pacienty s tumory hlavy a krku a karcinomem prostaty.
K provádění IMRT využívá oddělení radiační onkologie nemocnice Pardubice následující vybavení: lineární urychlovač Varian 2100 CD, multileaf kolimátor Millenium 80, plánovací systém Eclipse s modulem pro inverzní plánování Helios, virtuální simulace je prováděna na CT scanneru GE HiSpeed NX/I Plus s laserovým pozičním systémem firmy LAP, je využíván přístroj pro magnetickou rezonanci GE 1.5T Signa EchoSpeed (k fůzi obrazu s CT). Ke standardnímu zajištění kvality přístroje je používáno běžné dozimetrické vybavení (substandardní dozimetry Dose 1, automatický vodní fantóm – Blue phantom, filmová dozimetrie Vidar VXR 16). Ověření ozařovacího plánu se provádí jeho aplikací na IMRT fantóm OmniPro firmy IBA (výpočtem rozložení dávky). Tento výpočet je verifikován filmovou dozimetrií (scanner Vidar VXR 16 se softwarem DosimetryPro) a dále změřením dávky ve vybraných bodech ionizační metodou (dozimetr Dose 1). Správnost nastavení na nemocném je kontrolována zobrazovacím verifikačním systémem Portal Vision, velikost aplikované dávky dozimetrií in vivo (přístroj DPD-3).
VÝSLEDKY
Provedli jsme analýzu výsledků měření filmovou dozimetrií, ionizační metodou a dozimetrie in vivo.
Metodu filmové dozimetrie využíváme pro posouzení shody vypočteného a naměřeného rozložení dávky v ploše v sedmi řezech cílového objemu. Hodnocení provádíme posouzením shody průběhu vybraných izodozových křivek, stanovením korelačního koeficientu a gama analýzou. Získané výsledky dovolují komplexně posoudit shodu aplikované a naměřené dávky, nejsou však vhodné pro přesné stanovení velikosti absorbované dávky.
Měření in vivo je z technických důvodů použitelné pouze pro vybraná pole a slouží pouze jako kontrola vylučující hrubé nepřesnosti při aplikaci dávky. Za základ posouzení shody výpočtu a měření lze použít především ionizační měření.
ZÁVĚR
Zavedení IMRT vyžaduje vyšší nároky na technické zajištění kvality léčby. To se promítá do potřeby komplexního dozimetrického vybavení, personálního zabezpečení provozu a nároky na čas ozařovače pro provádění měření. Dosavadní zkušenosti získané při použití techniky IMRT prokázaly dostatečnou shodu naměřených a vypočtených hodnot, přesto používaný algoritmus výpočtu rozložení dávky pomocí inverzního plánování dosud nelze považovat za optimální.
Z hlediska lékaře je nezbytný odlišný přístup ke stanovení cílového objemu, především lepší znalost rizika postižení jednotlivých skupin regionální lymfatické drenáže. Možnost vykrývat kritické orgány přináší určité zvýšení rizika lokální recidivy, proto je nezbytné i kontinuální vyhodnocování léčebných zkušeností.
Použití technik IMRT přináší nové možnosti léčby zářením, především u tumorů lokalizovaných v blízkosti kritických orgánů, nebo je dokonce zčásti obklopujících. Náročnost výpočtu rozložení dávky u technik IMRT vyžaduje nový přístup k zajištění kvality radioterapie, která je nezbytnou součástí zavedení této léčebné metody. Po více než roce zkušeností s jejím prováděním jsme zhodnotili dosavadní zkušenosti.
METODA
V současné době na našem pracovišti podstoupilo léčbu technikami IMRT více než 140 nemocných. Většinou jde o pacienty s tumory hlavy a krku a karcinomem prostaty.
K provádění IMRT využívá oddělení radiační onkologie nemocnice Pardubice následující vybavení: lineární urychlovač Varian 2100 CD, multileaf kolimátor Millenium 80, plánovací systém Eclipse s modulem pro inverzní plánování Helios, virtuální simulace je prováděna na CT scanneru GE HiSpeed NX/I Plus s laserovým pozičním systémem firmy LAP, je využíván přístroj pro magnetickou rezonanci GE 1.5T Signa EchoSpeed (k fůzi obrazu s CT). Ke standardnímu zajištění kvality přístroje je používáno běžné dozimetrické vybavení (substandardní dozimetry Dose 1, automatický vodní fantóm – Blue phantom, filmová dozimetrie Vidar VXR 16). Ověření ozařovacího plánu se provádí jeho aplikací na IMRT fantóm OmniPro firmy IBA (výpočtem rozložení dávky). Tento výpočet je verifikován filmovou dozimetrií (scanner Vidar VXR 16 se softwarem DosimetryPro) a dále změřením dávky ve vybraných bodech ionizační metodou (dozimetr Dose 1). Správnost nastavení na nemocném je kontrolována zobrazovacím verifikačním systémem Portal Vision, velikost aplikované dávky dozimetrií in vivo (přístroj DPD-3).
VÝSLEDKY
Provedli jsme analýzu výsledků měření filmovou dozimetrií, ionizační metodou a dozimetrie in vivo.
Metodu filmové dozimetrie využíváme pro posouzení shody vypočteného a naměřeného rozložení dávky v ploše v sedmi řezech cílového objemu. Hodnocení provádíme posouzením shody průběhu vybraných izodozových křivek, stanovením korelačního koeficientu a gama analýzou. Získané výsledky dovolují komplexně posoudit shodu aplikované a naměřené dávky, nejsou však vhodné pro přesné stanovení velikosti absorbované dávky.
Měření in vivo je z technických důvodů použitelné pouze pro vybraná pole a slouží pouze jako kontrola vylučující hrubé nepřesnosti při aplikaci dávky. Za základ posouzení shody výpočtu a měření lze použít především ionizační měření.
ZÁVĚR
Zavedení IMRT vyžaduje vyšší nároky na technické zajištění kvality léčby. To se promítá do potřeby komplexního dozimetrického vybavení, personálního zabezpečení provozu a nároky na čas ozařovače pro provádění měření. Dosavadní zkušenosti získané při použití techniky IMRT prokázaly dostatečnou shodu naměřených a vypočtených hodnot, přesto používaný algoritmus výpočtu rozložení dávky pomocí inverzního plánování dosud nelze považovat za optimální.
Z hlediska lékaře je nezbytný odlišný přístup ke stanovení cílového objemu, především lepší znalost rizika postižení jednotlivých skupin regionální lymfatické drenáže. Možnost vykrývat kritické orgány přináší určité zvýšení rizika lokální recidivy, proto je nezbytné i kontinuální vyhodnocování léčebných zkušeností.
Datum přednesení příspěvku: 1. 4. 2005
