Zkřížená rezistence na glukokortikoidy u akutní lymfoblastické leukémie dětí.

Ve všech stávajících léčebných protokolech pro léčbu dětské ALL jsou kortikosteroidy nezastupitelnou součástí čtyřtýdenní indukční léčby. V BFM protokolech již více než 20 let využíváme jednoduché kritérium odpovědi pacientů na prednison (PGR vs PPR) osmý den léčby, které využíváme při stratifikaci pacientů do rizikových skupin. Pro přesnější rozdělení pacientů dle rizika recidivy jsou postupně zaváděny další časové etapy hodnocení časné odpovědi na léčbu. Kortikoidy jsou jedním z nejdůležitějších léků léčebného arzenálu pro dětskou ALL. Lýza (apoptóza) leukemických buněk je iniciována vazbou steroidů na skupinu steroidních receptorů. Steroidy s charakterem glukokortikoidů mají vyšší protinádorovou aktivitu než steroidy s mineralokortikoidní aktivitou. Mezi ně zahrnujeme zejména prednison (nebo prednisolone) a dexametason a méně často metylprednisolon a cortivazol. V in vivo a in vitro testech byla nedávno potvrzena relativně vysoká zkřížená rezistence na kortikoidy. Vyšší dávka kortikoidů jako jedna z cest jak tuto resistenci překonat je diskutována do dnešních dnů.

Autoři předkládají literární rešerši výše uvedené problematiky a komentují některé neobvyklé léčebné přístupy se zajímavým terapeutickým dopadem. Na souboru 125 dětí s diagnózou ALL dokumentují významnou (32 %) in vitro zkříženou rezistenci na kortikoidy (prednison vs dexametason) prokázanou MTT testem. Autoři diskutují možné léčebné zohlednění fenoménu zkřížené rezistence na kortikoidy při přípravě nových léčebných protokolů a o využití nových genomických a proteomických technologií v .diagnostice steroid rezistentních leukémií.

Podpořeno projekty: LC07017 a MSM6198959216