ZHOUBNÉ NÁDORY PROSTATY V DATECH NÁRODNÍHO ONKOLOGICKÉHO REGISTRU ČR

Úvod:

Pomineme-li ne-melanomové nádory kůže, pak z pohledu nádorové epidemiologie zaujímají zhoubné nádory (ZN) prostaty v populaci ČR druhé místo za nádory tlustého střeva a konečníku a staly se nejčastější malignitou u mužů.

Metodika:

Z anonymizované databáze Národního onkologického registru ČR (NOR) za roky 1977-2013 (celkem 2 018 540 záznamů) byly zpracovány záznamy se ZN prostaty (dg. C61) - za období 1977, resp. 1984-2013 (tj. 113 391, resp. 104 518 záznamů). Z údajů NOR byl zpracován vývoj incidence a mortality (absolutní hodnoty, hrubá incidence/mortalita, věkově standardizovaná incidence/mortalita - ASR[w]) a věkově specifická incidence. Byl analyzován rovněž trend zastoupení klinických stadií v pětiletých časových intervalech - v celém souboru a v jednotlivých věkových kategoriích. Mezinárodní porovnání incidence a mortality bylo převzato z odhadů IACR (International Association of Cancer Registries) - Globocan 2012.

Výsledky:

Pokud nepočítáme ZN kůže, pak ZN prostaty představují v období 2009-2013 cca 12 % všech nádorových onemocnění a na mortalitě související se zhoubnými nádory se v témže období podílejí necelými 6 %. Zatímco trend zvyšující se incidence vykazuje po roce 2000 strmý nárůst, mortalita stoupá v celém sledovaném období jen velmi mírně (graf 1). Onemocnění je diagnostikováno převážně v 6. a 7. decenniu. Průměr i medián věku se v průběhu sledovaného období postupně snižují (průměr v období 1984-1988: 72 let vs. průměr v období 2009-2013: 69 let; medián v období 1984-1988: 73 let vs. medián v období 2009-2013: 68 let). Zjevně se zvyšuje podíl pacientů ve věku pod 70 let (v období 1984-1988: 34,2 % vs. období 2009-2013: 55,8 %). V průběhu sledovaných desetiletí se výrazně mění i rozložení klinických stadií v době stanovení diagnózy. Zatímco v 70.-90. letech 20. století tvořil podíl nižších stadií (I-II) zhruba 1/3 všech onemocnění, po roce 2005 představuje tento podíl 60-70 %. Převažující podíl nižších stadií v posledním desetiletí pozorujeme pak především u věkových skupin do 65 let. V celosvětovém i celoevropském srovnání se věkově standardizovaná incidence ZN prostaty v ČR pohybuje v pásmu vyššího průměru. Hodnoty věkově standardizované mortality jsou v mezinárodním srovnání spíše nižší.

Závěr:

Na příkladu významné nádorové topiky jsou demonstrovány možnosti využití NOR, jehož zpracované údaje představují jedinečné a validní informace o onkologické epidemiologii a mohou být i cenným podkladem pro hodnocení onkologické zdravotní péče (vliv zavedení a rozšíření PSA, odhad potenciálně nadbytečné diagnostiky apod.).