ZHODNOCENÍ PŘÍNOSU RADIKÁLNÍ RESEKCE U PACIENTŮ S KARCINOMEM PANKREATU – SROVNÁNÍ VÝSLEDKŮ HIGH VOLUME CENTER A POPULAČNÍCH DAT V ČESKÉ REPUBLICE

Konference: 2014 XXXVIII. brněnské onkologické dny a XXVIII. konference pro nelékařské zdravotnické pracovníky

Kategorie: Gastrointestinální nádory

Téma: X. Nádory slinivky, jater a žlučových cest

Číslo abstraktu: 285

Autoři: prof. MUDr. Miroslav Ryska, CSc.; Prof. RNDr. Ladislav Dušek, Ph.D.

Východisko:

Karcinom pankreatu zůstává nadále terapeutickým problémem, zejména u nemocných s pokročilým lokálním nálezem. Cílem sdělení je zhodnotit přínos radikální resekce ve stadiích I–IIb a srovnat výsledky high volume center (HVC) s populačními údaji v České republice.

Metody:

Hodnotili jsme 1-, 2- a 3leté přežívání a rizikové faktory ovlivňující přežívání. K výpočtu jsme použili SPSS 19.0.1. (IBM Corporation, 2010) se stanovením mediánu přežívání s 5. a 95. percentilem, chi-kvadrát pro analýzu vztahu mezi jednotlivými skupinami a ke stanovení přežívání test Kaplan-Meier. K univariantní a multivariantní analýze rizikových faktorů přežívání jsme použili Coxův proporcionální hazard model s 95% CI (p = 0,05).

Výsledky:

Do studie jsme zařadili 576 pacientů s prokázaným adenokarcinomem pankreatu, kteří byli ošetřeni v 5 HVC v ČR v období let 2007–20011: 317 mužů a 259 žen, průměrného věku 64 let (47–78) ve stadiích Ia 85 (14,8 %), Ib 1 (0,2 %), IIa 64 (11,1 %), IIb 237 (41,1 %), III 1 (0,2 %) a IV 188 (32,6 %). Terapie: radikální resekce u 199 (34,5 %), paliativní resekce u 9 (1,6 %), biliodigestivní anastomóza u 210 (36,5 %), explorace 114 (19,8 %) a endoskopické založení stentu u 44 (7,6 %). 1-, 2- a 3leté přežívání s 95% CI bylo u stadia I – 82,2 (74,0–90,4), resp. 63,5 (52,5–74,5), resp. 50,0 (37,0–62,9), u stadia II – 45,8 (33,6–57,9), resp. 21,5 (10,4–32,7), resp. 17,5 (12,0– 24,4), u stadia III – 43,0 (36,7–49,4), resp. 22,3 (16,5–28,1), resp. 12,4 (6,7–18,0) a u stadia IV 9,7 (5,7–13,6), resp. 0, resp. 0. Celkové přežívání na základě populačních dat (2005–2008, NOR ČR) bylo u 3letého přežívání u nemocných ve stadiu I, IIa a IIb: 29,9 (17,9–41,7), resp. 18,2 (11,2–26,3), resp. 8,3 (4,1–14,6). Univariantní analýza rizikových faktorů přežívání byla signifikantní pro věk, stadium IIb a III, T2 nebo T3–4, M0 nebo M1, paliativní resekci nebo anastomózu a exploraci. Multivariantní analýzou jsme prokázali za rizikové faktory přežití ve skupině radikálně resekovaných ve stadiu I–IIa, T2+3 (p = 0,003) a stadium IIb (p = 0,043), u paliativně léčených ve stadiu II–IV (n = 377): věk (p = 0,010) a stadium IV (p < 0,001).

Závěr:

Prokázali jsme signifikantní rozdíl v 1-, 2- a 3letém přežívání u nemocných s adenokarcinomem pankreatu při srovnání léčby v high volume centrech s populačními daty získanými z NOR ČR ve stadiích I–IIb. Radikální resekce u nemocných ve stadiu IIb vede k signifikantně lepšímu přežívání ve srovnání s výkonem paliativním. Nezávislým faktorem přežívání je stadium onemocnění a věk pacienta.

Podpořeno grantovým projektem NT 13263.

Datum přednesení příspěvku: 25. 4. 2014