Konference: 2005 XXIX. Brněnské onkologické dny a XIX. Konference pro sestry a laboranty
Kategorie: Ostatní
Téma: Meze onkochirurgické radikality
Číslo abstraktu: 087
Autoři: MUDr. Petr Jelínek, Ph.D.; H. Buřilová
Úvod
Bronchopneumonie je nejčastější infekcí na jednotkách intenzivní péče.Může být mimonemocničního původu (komunitní) nebo nemocničního původu (nozokomiální). Přičemž nozokomiální bronchopneumonie (NBP) je výrazně častější. Její incidence se uvádí v rozmezí 21-26%. Je nejčastější příčinou úmrtí na nozokomiální infekci – mortalita na nozokomiální bronchopneumonii je 20-60%.
Ekonomický dopad NBP je jen v USA odhadován na více než l miliardu dolarů ročně.
Mezi zásadní predisponující faktory patří invazivní vstup do dýchacích cest a umělá plicní ventilace, malnutrice, maligní choroby a oslabení imunity. Vzhledem k výskytu většiny výše uvedených faktorů u pacientů multioborové jednotky intenzivní péče při Masarykově onkologickém ústavu je zde monitorován výskyt nozokomiálních infekcí respiračního traktu u pacientů s invazivně zajištěnými dýchacími cestami.
Soubor
Sledovaný soubor tvoří pacienti hospitalizovaní na OIOP MOÚ Brno po dobu l roku (2004), u kterých byly dýchací cesty zajištěny endotracheální nebo tracheostomickou kanylou. Umělá plicní ventilace (UPV) nebyla podmínkou. Po tuto dobu bylo hospitalizováno 45 pacientů, splňujících výše uvedené podmínky.Za nozokomiální infekci byl považován výskyt každého nového patogena vykultivovaného po 48 hodinách od zajištění dýchacích cest (DC).
Ze sledovaného souboru bylo 10 pacientů vyřazeno, pro čas zajištění DC kratší než 48 hodin, jednalo se o krátkodobou pooperační UPV kardiopulmonálně limitovaných pacientů.
Výsledky
Nozokomiální infekce respiračního traktu se vyskytla v 8 případech, tj. v cca 23%. Zjištěné patogeny tvoří: klebsiella pneumoniae (5 případů), pseudomonas aeruginosa (3 případy). Vždy se jednalo o pacienty na umělé plicní ventilaci a se zajištěním DC delším než 7 dní. 8. den invazivního zajištění DC se nozokomiální respirační infekt vyskytl u jednoho pacienta, 9. den dva pacienti a 10 den byli postižení 5 pacientů. Vždy se jednalo o pacienty s probíhajícím multiorgánovým selháním, oběhově i ventilačně nestabilní. Imunologickým vyšetřením byla ve všech případech potvrzena závažná imunoparalýza .
Ve všech případech prodloužila dobu UPV a hospitalizace na OIOP. V jednom případě významně přispěla k exitu.
Závěr
Z výsledků sledování je patrná jednoznačná souvislost časového intervalu invazivního zajištění vstupu do DC na rozvoj nozokomiální respirační infekce, včetně významného vzestupu incidence 10. den zajištění.
Nelze, ale tento závěr vytrhnout z kontextu – nejde totiž jen o delší interval vstupu do DC, ale o výsledek působení řady dalších faktorů. Ve většině případů nejde jen o izolované postižení plic, ale o multiorgánové selhání různé etiologie, včetně oslabení imunitních mechanismů.
Bronchopneumonie je nejčastější infekcí na jednotkách intenzivní péče.Může být mimonemocničního původu (komunitní) nebo nemocničního původu (nozokomiální). Přičemž nozokomiální bronchopneumonie (NBP) je výrazně častější. Její incidence se uvádí v rozmezí 21-26%. Je nejčastější příčinou úmrtí na nozokomiální infekci – mortalita na nozokomiální bronchopneumonii je 20-60%.
Ekonomický dopad NBP je jen v USA odhadován na více než l miliardu dolarů ročně.
Mezi zásadní predisponující faktory patří invazivní vstup do dýchacích cest a umělá plicní ventilace, malnutrice, maligní choroby a oslabení imunity. Vzhledem k výskytu většiny výše uvedených faktorů u pacientů multioborové jednotky intenzivní péče při Masarykově onkologickém ústavu je zde monitorován výskyt nozokomiálních infekcí respiračního traktu u pacientů s invazivně zajištěnými dýchacími cestami.
Soubor
Sledovaný soubor tvoří pacienti hospitalizovaní na OIOP MOÚ Brno po dobu l roku (2004), u kterých byly dýchací cesty zajištěny endotracheální nebo tracheostomickou kanylou. Umělá plicní ventilace (UPV) nebyla podmínkou. Po tuto dobu bylo hospitalizováno 45 pacientů, splňujících výše uvedené podmínky.Za nozokomiální infekci byl považován výskyt každého nového patogena vykultivovaného po 48 hodinách od zajištění dýchacích cest (DC).
Ze sledovaného souboru bylo 10 pacientů vyřazeno, pro čas zajištění DC kratší než 48 hodin, jednalo se o krátkodobou pooperační UPV kardiopulmonálně limitovaných pacientů.
Výsledky
Nozokomiální infekce respiračního traktu se vyskytla v 8 případech, tj. v cca 23%. Zjištěné patogeny tvoří: klebsiella pneumoniae (5 případů), pseudomonas aeruginosa (3 případy). Vždy se jednalo o pacienty na umělé plicní ventilaci a se zajištěním DC delším než 7 dní. 8. den invazivního zajištění DC se nozokomiální respirační infekt vyskytl u jednoho pacienta, 9. den dva pacienti a 10 den byli postižení 5 pacientů. Vždy se jednalo o pacienty s probíhajícím multiorgánovým selháním, oběhově i ventilačně nestabilní. Imunologickým vyšetřením byla ve všech případech potvrzena závažná imunoparalýza .
Ve všech případech prodloužila dobu UPV a hospitalizace na OIOP. V jednom případě významně přispěla k exitu.
Závěr
Z výsledků sledování je patrná jednoznačná souvislost časového intervalu invazivního zajištění vstupu do DC na rozvoj nozokomiální respirační infekce, včetně významného vzestupu incidence 10. den zajištění.
Nelze, ale tento závěr vytrhnout z kontextu – nejde totiž jen o delší interval vstupu do DC, ale o výsledek působení řady dalších faktorů. Ve většině případů nejde jen o izolované postižení plic, ale o multiorgánové selhání různé etiologie, včetně oslabení imunitních mechanismů.
Datum přednesení příspěvku: 28. 5. 2005
