Zastoupení nádorů v projekci obyvatel ČSÚ do roku 2050

Věk jako nepreventabilní faktor nádorové incidence se v trendech onkologické statistiky české populace zatím výrazněji nepromítl. Důvodem je doznívající podíl rizikových faktorů životního stylu z předchozích desetiletí. V jejich důsledku lze u některých diagnóz pozorovat pokračující výskyt v mladších věkových skupinách. V mezinárodním srovnání tento jev, hodnocený přímo standardizovanou incidencí (ASR), zařazuje českou populaci na přední pozice pomyslného žebříčku.
Jak se do přehledů onkologické statistiky promítnou předpokládané změny ve vývoji obyvatel a jejich věkového rozložení? K nalezení prediktivní odpovědi využili autoři pramenný zdroj Českého statistického úřadu, který v projekci obyvatel do roku 2050 evokuje řadu námětů pro odhady specifické incidence, prevalence a mortality. Během posledních sto let se s prodloužením průměrné doby života o 30 let zvýšil výskyt řady civilizačních nemocí. Z asi 10,3 milionu obyvatel žije ve věku 70 let a více 7,0% mužů a 11,8% žen. V uvedené věkové skupině uvádějí data z registru nádorů za rok 2000 u mužů 12.689 (42,8%), u žen 13.159 (44,0%) nových onemocnění v rozsahu dg. C00-D09. Ve stejné době a věkové skupině bylo evidováno u mužů 7.385 (46,5%), u žen 7.314 (57,8%) zemřelých.
ČSÚ uvádí nízkou, střední a vysokou demografickou projekci, doplněnou odhady přirozeného úbytku obyvatel a jejich migračním přírůstkem. Podle střední varianty se mezi rokem 2002 a 2050 absolutní počty živě narozených sníží z 92,8 tis. na 75 tis. a zemřelých vzrostou z 108,2 tis. na 137,9 tis. Pravděpodobnost dožití při narození vzroste u mužů ze 72 na téměř 79 let, u žen z 78,5 na 84,5 roku. Ve věku 70 let a více je v populaci očekáváno v roce 2050 asi 989 tis. (21,4%) mužů a 1.287 tis. (26,7%) žen. Uvedená čísla jsou porovnávána s trendy nádorové incidence a prevalence, jak je umožňují dostupné podklady z registru nádorů.
Restrukturalizace v resortu zdravotnictví od roku 1990 přinesla existenci přes 23 tis. samostatných právních subjektů a více než 24,6 tis. v nich začleněných zdravotnických zařízení, s asi 75% privátními ordinacemi. Jaká bude dostupnost a kvalita zdravotní péče pro futuro při odhadu trendu onkologicky dispenzarizovaných?
Součástí koncepčních opatření při obnovení finanční rovnováhy ve zdravotnictví by měla být lepší propagace a podpora dodržování zdravých životních zásad, aby dnešní mladá a v budoucnosti starší populace nevnímala svůj věk především z pohledu řady doprovodných chorob, včetně nádorů, ale aby s jeho prodlužováním dokázala zachovat tolik potřebnou kvalitu svého života. Obecně platí, že stáří přináší větší moudrost, založenou na osobní zkušenosti. Jaké by bylo asi setkání tisíců nemocných s nádory, kteří prodělali své utrpení a již zemřeli? Co by z vlastní zkušenosti poradili těm, kteří (zatím) užívají radostí plného zdraví a někdy zbytečně riskují způsobem svého života? Jaký bude pohled na údaje onkologické statistiky, možnosti nádorové diagnostiky a terapie v roce 2050? Jaký podíl na zlepšení zdravotního stavu a nádorů bude za půlstoletí zaujímat regenerativní medicína, založená na klonování, genové terapii a implantaci kmenových buněk?
Z uvedeného pohledu a v souvislosti se začleněním české populace do Euroregionu od května 2004 upozorňují autoři na význam věrohodných údajů českého registru nádorů, jehož zajištění pro potřeby populačních záměrů a klinických potřeb je nutné opakovaně připomínat a postupně naplňovat.