ZÁSADNÍ VÝZNAM MULTIOBOROVÉHO PŘÍSTUPU PRO ZEFEKTIVNĚNÍ LÉČBY NEMOCNÝCH S POKROČILÝM KOLOREKTÁLNÍM KARCINOMEM V ČESKÉ REPUBLICE

Východiska:

ČR náleží přední místo v incidenci kolorektálního karcinomu (KRK) ve světě. V tomto roce můžeme očekávat 8 764 nových pacientů (7 990-9 534) s nepříznivou skladbou stadií onemocnění a s prevalencí 57 250 pacientů (56 089-58 411). Minimálně 10 000 nemocných bude ve skupině IV. stadia onemocnění, u 60 % se synchronními nebo metachronními jaterními metastázami. Dříve byly jaterní metastázy považovány za terminální stav. V současné době se dožívá 5 let více než 50 % nemocných, u kterých byla jaterní resekce součástí léčby. Pacienti ve IV. stadiu s resekovanými metastázami mají stejné přežívání jako nemocní bez jaterních metastáz ve III. stadiu onemocnění. U 20 % nemocných je resekce primárně proveditelná. Neoadjuvantní chemo­terapie u primárních resekcí v horizontu pětiletého přežívání přínos neprokázala a je také bez užitku u metachronních solitárních metastáz. Přínos adjuvantní chemoterapie je prokázán. Druhá či další resekce jater je přínosná, přežívání se v horizontu 3 let významně neliší od resekce první. Podání oxaliplatiny a irinotekanu u pacientů s primárně neodstranitelnými jaterními metastázami znamená ve 13 % konverzi s pětiletým přežíváním 33 %. Cílená léčba v konverzní tera­pii znamená nárůst efektivity. Dosažení tzv. downsizingu určuje možnost indikovat resekci. Ta má být provedena co nejdříve poté, kdy se stav stane operabilní. Další prodlužování chemoterapie vede k vyššímu výskytu peroperačních a pooperačních komplikací, nález na játrech začne opět progredovat. Nelze opome­nout hepatotoxický účinek chemoterapie v podobě sinusoidální dilatace či rozvoje steatohepatitidy. Optimální je podat do 5 cyklů chemoterapie. CT vymizení metastatických ložisek neznamená, že došlo k jejich vyléčení - postiženou část jater je nutné odstranit. V případě, že podávání neoadjuvantní chemoterapie je nedostatečné, připadají v úvahu další možnosti: provedení portální embolizace s cílem dosažení nárůstu objemu nepostiženého levého laloku, kombinace re­sekce s radiofrekvenční ablací, dvoufázová resekce a další speciální techniky.

Závěr:

Pro Českou republiku znamená plánovat cca 1 000 jaterních resekcí ročně tam, kde ji lze provést primárně. V celorepublikové dotazníkové akci z let 1998-1999 a 2008 vyplynulo, že pouze 50 % těchto nemocných má šanci dostat adekvátní terapii. Dnes je zřejmé, že zlepšení této situace je možné pouze úzkou spoluprací mezi interními onkology, onkochirurgy, intervenčními radiology a gastroenterology.