Záchyt karcinomu děložního čípku je problém veřejný.

Úvod
Screening zhoubných nádorů je výrazně limitován a týká se pouze úzké skupiny nádorů, mezi které bezesporu patří nádory děložního čípku.
Děložní čípek pro svoji lokalizaci a snadno proveditelné neinvazivní vyšetřovací metody je oblastí s vysokou preventabilitou, možností záchytu již přednádorových změn. Přes tyto chronicky známé skutečnosti je incidence a mortalita tohoto onemocnění v naši republice velmi nepříznivá.
Na této situaci se podílí z velké míry neefektivní screeningový program, podcenění významu preventivních prohlídek u významné části ženské populace a částečně i problematika kvality preventivních prohlídek.
Cílem tohoto sdělení je zhodnotit soubor žen léčených pro karcinom děložního čípku za čtyřleté období z pohledu diagnostického procesu před odesláním k léčbě.
Práce hodnotí také prognostické ukazatele podle pokročilosti onemocnění a ekonomickou náročnost jednotlivých léčebných modalit

Materiál a metodika
Během čtyřletého období bylo na lůžkovém oddělení MOÚ Brno léčeno 383 žen s karcinomem děložního čípku. Soubor je hodnocen z několika pohledů

1. Stádium onemocnění při přijetí
   
2. Interval od předchozího gynekologického vyšetření k prvním příznakům nemoci a k ověření diagnózy
   
3. Věková a profesní struktura sledovaných žen a sexuální aktivita
   
4. Léčebné postupy a rozbor nákladů na zvolené nebo vynucené léčebné náklady včetně délky hospitalizace

Výsledky
Z 383 žen pouze u 36% žen bylo onemocnění zachyceno v prvních dvou stádiích onemocnění dovolujících radikální operační výkon.
Zbývající část žen, tj. 64 % s pokročilejším stádiem onemocnění podstoupila léčbu zářením, nebo kombinací s chemoterapii. V této skupině se převážně jedná o ženy s dlouhodobými příznaky onemocnění a s mnoholetou absencí gynekologického vyšetření. Častým zjištěním je také chybějící sexuální partner.
Skupina žen s nižším stádiem onemocnění je variabilním souborem co do věku, délky onemocnění a pravidelnosti sledování. Zarážející je že přes 10 % těchto žen bylo sledováno celkem pravidelně a přesto byl nádor zachycen až v ve stádiu IB2, respektive IIA.
Detailní rozbor sledovaných dat uvedených v metodice je prezentován v přehledných tabulkách a grafech.
V diskusi je hodnocena současná situace ve screenningu nádorů děložního čípku ve vztahu k rozboru našich dat a nastíněny požadavky pro efektivní sledování patologií děložního čípku.

Závěr
Z rozboru selektované skupiny žen, odesílaných k léčbě karcinomu děložního čípku do MOÚ vyplývá, že onemocnění je zachyceno pozdě nejméně v 70% případů.
Převážná většina těchto pozdních záchytů je způsobena nedoceněním významu dispenzární péče ze strany pacientek.
Z hlediska organizace zdravotní péče je zřejmé, že efektivita sekundární prevence gynekologické, ale také povinné 2 leté sekundární prevence praktického lékaře je v současné době vysoce neúčinná a odráží se v neuspokojivých datech incidence a mortality nádorů děložního čípku.