Vzdělávací program nástavbového oboru onkochirurgie v České republice.

Klíčová slova: onkochirurgie, specializace v onkochirurgii

Cíl
Cílem práce je vytvoření návrhu vzdělávacího program v oboru chirurgické onkologie (onkochirurgie) v České republice, který by umožnil chirurgům získat v této oblasti oficiální specializaci.

Materiál a metodika
Při vytvoření tohoto programu vycházeli autoři ze zahraničních zkušeností s touto specializaci v Evropě a USA a z vlastní dlouholeté praxe v onkochirurgii. Zpracovaný materiál byl podroben diskusi ve Výboru České chirurgické společnosti a upraven podle připomínek.

Výsledek
Navrhovaný vzdělávací program v oboru chirurgické onkologie (onkochirurgie) je koncipován jako nadstavbová specializace všeobecné chirurgie, jejímž cílem je získat vysokou kvalifikaci pro léčbu solidních nádorů. Doba školení je 3 roky a je zaměřena na získání teoretických a klinických poznatků o nádorových onemocněních. Toto období zahrnuje 28 měsíců práce na akreditovaném chirurgickém pracovišti, kde má školenec možnost podílet se doložitelným způsobem na péči o onkologicky nemocné, povinnou chirurgickou praxi v délce 6-ti měsíců na akreditovaném chirurgickém pracovišti v rámci onkologického centra v ČR a povinnou praxi na onkologickém pracovišti se zaměřením na získání zkušeností v chemoterapii a radioterapii v délce 2 měsíců. Pro zařazení do nástavbového oboru onkochirurgie je podmínkou získání specializované způsobilosti v oboru chirurgie. Zpětně může být na základě podané žádosti uznána maximálně dvouletá praxe na oddělení, kde se onkochirurgie provádí. a pracoviště má akreditaci pro tuto činnost.

Vzhledem k prohlubující se specializaci uvnitř chirurgie nebude žádný chirurg plně erudován v praktickém provádění všech onkochirurgických operací. Praktické zkušeností a výcvik v nich se proto dělí do následujících modulů: Melanomy a sarkomy, Gastrointestinální chirurgie, Endokrinní chirurgie, Chirurgie prsu a Hrudní chirurgie. Školenec musí získat praktické zkušenosti nejméně z jednoho modulu. Specializace může zahrnovat více modulů. Cílem školení je získání zkušeností v diagnostických postupech, interdisciplinární spolupráci v provedení radikálních či paliativních resekcích nádorů, lymfadenektomii a důležitých paliativních postupech. Počet operací není přesně určen, ale doporučuje se počet nejméně 120 onkochirurgických operací. K průkazu potřebných zkušeností musí školenec dosáhnout nejméně 180 bodů. Užívá se tohoto skórovacícho systému:

• asistence u velké onkochirurgické operace 1 bod
• provedení velké chirurgické operace 2 body
• asistence mladšímu chirurgovi u velké onkochirurgické operace 3 body

Nejméně polovina ze 120 operací musí být provedena školencem. Modul gastrointestinální chirurgie zahrnuje velmi širokou problematiku: ezofagektomie (10 operací), gastrektomie s lymfadenektomií (20), resekce pankreatu (10), resekce jater (20), resekce tlustého střeva (20), resekce ev. amputace rekta (15), paliatativní výkony (10), laparoskopický staging (10) a laparoskopickou resekce nádoru (10). V této oblasti už dnes dochází ke specializaci a proto v modulu gastrointestinální chirurgie nemusí školenec provádět resekční výkony na všech uvedených orgánech. Musí však požadovaný počet resekcí splnit alespoň u jednoho orgánu a celkově provést požadovaný počet onkochirurgických operací a ve skorovacím systému dosáhnout požadovaného počtu bodů.

Závěr
Zpracovaný návrh vzdělávacího program v oboru chirurgické onkologie (onkochirurgie) v České republice byl koncem roku 2008 předán na MZ ČR se žádostí, aby byl tento vzdělávací program začleněn do systému postgraduálního vzdělávání. V druhé polovině roku 2010 byla MZ ČR v rámci připravovaných změn v postgraduálním vzdělání lékařů schválena onkochirurgie jako nástavbový obor. V roce 2011 by měla být vydána vyhláška MZ ČR obsahující vzdělávací program nástavbového oboru onkochirurgie, zpracovaný na základě námi předloženého návrhu. Tím by byla otevřena cesta pro možnou specializaci chirurgů v onkochirurgii.

Literatura

1. Americká chirurgická společnost, sekce pro onkochirurgii (American College of Surgeons Oncology Group – ACOSOG) www.fasc.org
2. Duda M., Ryska M., Žaloudík J.,Specializace v chirurgické onkologii. Rozhl. Chir., 2010, 89, 10, s. 619 – 624.
3. Evropská společnost pro onkochirurgii (European Society of Surgical Oncology – ESSO) www.esso-surgeonline.be
4. Klener,P. Klinická onkologie. Galen, Karolinum, Praha 2002, 686 s.
5. Sabel, M. S., Diehl, K. M., Chang, A. E. Principles of Surgical Therapy in Oncology v knize: Chang, A. E., Ganz, P. A., Hayes, D. F., Kinsella, T., Pass, H. I., Schiller, J. H., Stone, R. M., Strecher, V. (Eds.) Oncology An evidence – Based Approach Springer Berlin Heidelberg New York 2006, p. 58-72.
6. Siewert, J.R., Siest, M. A. High Volume Hospitál. Über den Zusammenhang von Fallzahlen und Ergebnissqualiät in der Chirurgie. Chirurg, 74,2003, 278 – 281.
7. Síť onkologické péče v České republice. Věstník Ministerstva zdravotnictví České republiky. Částka 6, srpen 2006