Konference: 2006 14. onkologicko-urologické sympozium a 10. mammologické sympozium
Kategorie: Genitourinární nádory
Téma: Karcinom močového měchýře I.
Číslo abstraktu: 002
Autoři: prof. MUDr. Marek Babjuk, CSc.; prof. MUDr. Tomáš Hanuš, DrSc.; As. MUDr. Libor Šafařík, CSc., FEBU; MUDr. Ivan Pavlík, MBA; Prof. Jan Dvořáček, DrSc.
ÚVOD
Pánevní lymfadenektomie je rutinní součástí cystektomie u pacientů s invazivním karcinomem močového měchýře. Její pečlivé provedení umožňuje nejen přesné posouzení rozsahu onemocnění, ale zvyšuje i pravděpodobnost vyléčení. Ukazuje se totiž, že významným prognostickým faktorem je nejen počet pozitivních uzlin, ale i počet uzlin odstraněných. Jako prognostický faktor je v poslední době navrhována tzv. »hustota uzlinového postižení« (LND = lymph node density), která bere v úvahu počet postižených i odstraněných uzlin.
METODIKA
Hodnotíme výsledky 125 pacientů (33 žen a 92 mužů), u kterých byla od ledna 2000 do května 2006 provedena cystektomie pro karcinom močového měchýře. Průměrný věk operovaných činil 59,8 roku (29 až 77 let). Způsob derivace byl volen individuálně dle obecně platných kritérií. Kraniální hranici lymfadenektomie tvořilo křížení ureteru se společnými ilickými cévami. Lymfatické uzliny pak byly separovaně odstraňovány z oblasti podél společných a zevních ilických cév, v obturatorní jámě a podél vnitřních ilických cév. V případě hmatných uzlin nad kraniální hranicí disekce pokračovala lymfadenektomie i nad bifurkaci aorty. V individuálních případech před rokem 2002 byly odstraněny pouze uzliny v obturatorní jámě.
Pacienti s pozitivním uzlinovým nálezem byli léčení adjuvantní systémovou chemoterapií. Teleradioterapie malé pánve byla indikována v případě pozitivních chirurgických okrajů.
Hodnotíme počet pozitivních uzlin, počet odstraněných uzlin, respektive faktor LND (počet potizivních/počet odstraněných uzlin x 100) a vliv těchto ukazatelů na beznádorové přežití (DFS = disease free survival) a nádorově specifické přežití (DSS = disease specific survival).
VÝSLEDKY
Pozitivní uzlinový nález byl zachycen u 36 pacientů (28,8 %). U 22 z nich se jednalo o oboustranné postižení. Pravděpodobnost uzlinových metastáz signifikantně korelovala s kategorií T lokálního tumoru (P < 0,0001). Počet pozitivních uzlin se pohyboval mezi jednou pozitivní uzlinou u 11 nemocných až k 27 pozitivním uzlinám u jednoho operovaného.
Počet odstraněných uzlin kolísal od 1 do 38. Od roku 2002, kdy jsme zvýšili důraz na počet odstraněných uzlin, činil jejich průměrný počet 16,5.
Tříleté DFS a DSS činilo 51,8 % a 44,8 % u pacientů s pozitivními uzlinami, respektive 69,4 % a 87,6 % u pacientů bez uzlinového postižení (P = 0,0008, P < 0,0001, log-rank test).
Při hodnocení počtu odstraněných uzlin, jsou parné pozitivní trendy u operovaných, kde bylo odstraněno 9 a více lymfatických uzlin, a to v případech s pozitivním i negativním nálezem. Rozdíl v našem souboru ale nedosáhl statistické významnosti, což je zřejmě dáno jeho limitovanou velikostí.
Při hodnocení faktoru LND bylo signifikantně lepší DFS i DSS u nemocných, kde byl faktor nižší než 30, tedy u těch, kteří měli menší počet pozitivních a větší počet odstraněných uzlin (P=0,006, P= 0,021,log-rank test).
ZÁVĚR
Pro osud pacienta s invazivním tumorem měchýře je významným faktorem kvalita provedeného operačního výkonu. Jedním z hodnocených parametrů je kvalita lymfadenektomie daná počtem odstraněných uzlin.
Naše zkušenosti potvrzují lepší onkologické výsledky u nemocných, kde bylo odstraněno větší množství uzlin. Samozřejmým předpokladem je oboustranné provedení lymfadenektomie vzhledem k převažujícímu bilaterálnímu postižení.
Pánevní lymfadenektomie je rutinní součástí cystektomie u pacientů s invazivním karcinomem močového měchýře. Její pečlivé provedení umožňuje nejen přesné posouzení rozsahu onemocnění, ale zvyšuje i pravděpodobnost vyléčení. Ukazuje se totiž, že významným prognostickým faktorem je nejen počet pozitivních uzlin, ale i počet uzlin odstraněných. Jako prognostický faktor je v poslední době navrhována tzv. »hustota uzlinového postižení« (LND = lymph node density), která bere v úvahu počet postižených i odstraněných uzlin.
METODIKA
Hodnotíme výsledky 125 pacientů (33 žen a 92 mužů), u kterých byla od ledna 2000 do května 2006 provedena cystektomie pro karcinom močového měchýře. Průměrný věk operovaných činil 59,8 roku (29 až 77 let). Způsob derivace byl volen individuálně dle obecně platných kritérií. Kraniální hranici lymfadenektomie tvořilo křížení ureteru se společnými ilickými cévami. Lymfatické uzliny pak byly separovaně odstraňovány z oblasti podél společných a zevních ilických cév, v obturatorní jámě a podél vnitřních ilických cév. V případě hmatných uzlin nad kraniální hranicí disekce pokračovala lymfadenektomie i nad bifurkaci aorty. V individuálních případech před rokem 2002 byly odstraněny pouze uzliny v obturatorní jámě.
Pacienti s pozitivním uzlinovým nálezem byli léčení adjuvantní systémovou chemoterapií. Teleradioterapie malé pánve byla indikována v případě pozitivních chirurgických okrajů.
Hodnotíme počet pozitivních uzlin, počet odstraněných uzlin, respektive faktor LND (počet potizivních/počet odstraněných uzlin x 100) a vliv těchto ukazatelů na beznádorové přežití (DFS = disease free survival) a nádorově specifické přežití (DSS = disease specific survival).
VÝSLEDKY
Pozitivní uzlinový nález byl zachycen u 36 pacientů (28,8 %). U 22 z nich se jednalo o oboustranné postižení. Pravděpodobnost uzlinových metastáz signifikantně korelovala s kategorií T lokálního tumoru (P < 0,0001). Počet pozitivních uzlin se pohyboval mezi jednou pozitivní uzlinou u 11 nemocných až k 27 pozitivním uzlinám u jednoho operovaného.
Počet odstraněných uzlin kolísal od 1 do 38. Od roku 2002, kdy jsme zvýšili důraz na počet odstraněných uzlin, činil jejich průměrný počet 16,5.
Tříleté DFS a DSS činilo 51,8 % a 44,8 % u pacientů s pozitivními uzlinami, respektive 69,4 % a 87,6 % u pacientů bez uzlinového postižení (P = 0,0008, P < 0,0001, log-rank test).
Při hodnocení počtu odstraněných uzlin, jsou parné pozitivní trendy u operovaných, kde bylo odstraněno 9 a více lymfatických uzlin, a to v případech s pozitivním i negativním nálezem. Rozdíl v našem souboru ale nedosáhl statistické významnosti, což je zřejmě dáno jeho limitovanou velikostí.
Při hodnocení faktoru LND bylo signifikantně lepší DFS i DSS u nemocných, kde byl faktor nižší než 30, tedy u těch, kteří měli menší počet pozitivních a větší počet odstraněných uzlin (P=0,006, P= 0,021,log-rank test).
ZÁVĚR
Pro osud pacienta s invazivním tumorem měchýře je významným faktorem kvalita provedeného operačního výkonu. Jedním z hodnocených parametrů je kvalita lymfadenektomie daná počtem odstraněných uzlin.
Naše zkušenosti potvrzují lepší onkologické výsledky u nemocných, kde bylo odstraněno větší množství uzlin. Samozřejmým předpokladem je oboustranné provedení lymfadenektomie vzhledem k převažujícímu bilaterálnímu postižení.
Datum přednesení příspěvku: 29. 11. 2006
